Všude se dnes píše o pozitivním přístupu k životu, ze všech stran slyšíme, ať se nezabýváme malichernostmi, ať žijeme přítomností a naučíme se všem a všechno odpouštět. Něco na tom určitě bude, ale podle vědců a serveru mnn.com vás k pocitu štěstí přiblíží úplně jiné věci.
Chodí do parků
Vědci odhalili, že lidé, kteří žijí ve městech, kde je více zelené plochy, se cítí šťastnější než ti, kteří jsou obklopeni jen uměle vyrobenými materiály. A o kolik šťastnější se lidé žijící v zelených městech cítí?
Štěstí spojené se zelení se rovná asi jedné třetině v pocitu pohody, který nastane, když se dva lidé vezmou. Odborníci dále zjistili, že pětiminutový pobyt v přírodě zlepšuje sebeúctu, přičemž největší zlepšení bylo zaznamenáno v zelených oblastech s vodními plochami.
Žijí ve skandinávských zemích
To, kde žijete, sice není až tak zvyk, spíše okolnost, ale přesto to do našeho přehledu patří. Podle United Nations General Assembly´s second World Happiness Report, je nejšťastnější zemí na světě Dánsko, kterému šlape na paty Norsko, následuje Švýcarsko, Nizozemí, Švédsko a Kanada.
Toto zjištění je poněkud v rozporu s tvrzením, že nejvíce sebevražd připadá na východní a severní státy. Čím to tedy je, že jsou seveřané obecně šťastnější? Na to nám možná odpoví třetí zvyk.
Praktikují "hygge"
Aby překonali dlouhou a tmavou zimu a přitom si udrželi pozici nejšťastnější země na světě, Dánové se dopují notnou dávkou "hygge". Že jste o ničem takovém nikdy neslyšeli? Není divu, hygge ani nemá přesný překlad, je to něco jako kulturní koncept, který se točí kolem intimity, vděčnosti a rodiny, něco jako emoční pohodlí.
Dle popisu Dánů je to jako pocit, který máme kolem Vánoc. Svíčky, jídlo, pobyt s rodinou, který ovšem trvá po celý rok.
Mají uspokojivou práci, a když ne, tak dají výpověď
Určitě vás nepřekvapí, že lidé, kteří jsou spokojení ve své práci, jsou i celkově šťastnější. Americký průzkum veřejného mínění Gallup zjistil, že lidé, kteří byli spokojeni se svou prací, byli šťastnější i v životě, přičemž 71 procent se popsalo jako velice úspěšní.
Oproti tomu jen 42 procent respondentů průzkumu, které jejich práce až tak nebavila, se popsalo jako velice úspěšní. Co je ale zajímavé, že 48 % nezaměstnaných lidí se popsalo jako úspěšní, což je o 6 % více než zaměstnaní jedinci, kteří nebyli se svou prací spokojeni. Lepší je tedy zřejmě být bez práce, než mít špatnou práci.
Čichají ke květinám
Pokud vám zvedne náladu, když se zastavíte u rozkvetlé růže a přivoníte si k ní, má to své vědecké vysvětlení. Výzkumy potvrdily, že květinové vůně opravdu ovlivňují náladu a chování lidí. V jedné sérii experimentů vědci zjistili, že květinami provoněný pokoj vedl ke zvýšení pocitu štěstí a přátelskosti. Jeden z vědců dokonce označil květinovou vůni za emoční manipulátor, který dokáže zlepšovat náladu.
"Květinové vůně vás mohou učinit šťastnými, podporují společenskou interakci," řekla Jeanette Havilland-Jonesová z Rutgers univerzity.
Nebojí se zamazat
Možná odsud pramení vysvětlení, proč se tak rádi zdržujeme na zahradě a rýpeme se v hlíně.
Lékařský výzkum ve Velké Británii přinesl důkazy o tom, že přátelské bakterie v půdě mohou aktivovat imunitní systém a podporovat tvorbu serotoninu, který přispívá k celkovému pocitu pohody. Nedostatek serotoninu se projevuje depresemi, poruchami spánku a nervozitou.
Pravidelně cvičí
Pokud nejste zapálený sportovec a do cvičení se musíte nutit, asi vás toto zjištění nepotěší. Ale fyzická aktivita opravdu přispívá k pocitu štěstí. Dobrou zprávou je, že podle jedné studie ženy středního věku nemusí běhat maraton, aby získaly výhody fyzické aktivity na emoční stav mysli. Naopak mírné cvičení oproti tomu intenzivnímu způsobilo, že více žen později nahlásilo zlepšení nálady, větší pocit energie a pohody.
Také Tereza Semrádová, lektorka a majitelka Studia Fascinace zastává názor, že cvičení nám pomáhá nejen po stránce fyzické, ale rovněž i po stránce psychické. Navozuje stav odpoutání mysli od každodenních starostí a při dostatečné intenzitě a trvání doslova navozuje pocit štěstí.
Důvodem je vyplavování hormonu zvaného endorfin. Ten se vyplavuje do krevního řečiště zejména při pohybové aktivitě a dalších specifických případech (stres, porod). Pokud si půjdeme například zaběhat delší okruh, zpočátku ucítíme nepříjemné pocity jako píchání v boku apod., po čase tyto pocity zmizí a zažijeme doslova příval radosti z pohybu, chytneme takzvaný druhý dech.
Nesnaží se být šťastní
Teď když jsme vám odhalili tajemství, jak být šťastní, tak vám doporučíme, abyste na všechno zase zapomněli. Jedna významná studie totiž ukázala, že plánování osobních cílů, které vedou ke štěstí, naopak stojí v cestě tomu, abychom štěstí dosáhli. Ženy, které se snažily o štěstí, nakonec nahlásily méně štěstí a naopak více smutku než ženy, které tomuto cíli nevěnovaly přílišnou pozornost.
"Chtít být šťastný vás může učinit méně šťastnými," tvrdí psycholožka Iris Maussová. A dodává, že pokud se nepokrytě a úmyslně soustředíte na štěstí, má to nejspíš sebeobranou schopnost.
Takže pokud opravdu chcete být šťastní, prostě na štěstí nemyslete a třeba se dostaví samo, když ho nejméně čekáte.
