Celá po mámě: Chováte se jako ona, ale zdědíte i její neduhy?

U miminka kde kdo řeší, komu je podobné. Pak už dědičnost není moc na pořadu dne. Maximálně s údivem zjišťujeme, že chováme stále víc jako naše matka. Po ní však my můžeme zdědit i některé nemoci. Je proto dobré vědět, co vaši maminku trápí, abyste tušila, na co se případně nachystat do budoucnosti. Zkuste proto v příhodné chvíli matce položit pár následujících otázek.

Přibíráš snadno?

Některé ženy mohou jíst od rána do večera, jiné přiberou, když se podívají na talíř se zeleninou. „Máme to v rodině.“ To je výmluva mnoha žen, když řeší svou nadváhu.

Pravda je ale trochu jiná. Geny můžeme obvinit z pomalého metabolismu nebo z toho, že se nám tuk ukládá na určitých místech. Dědí se dokonce i to, jak vnímáme pocit hladu a sytosti. Nejsme ale bezmocné.

„Genetika může za obezitu ze 40–70 procent, navíc se tato zátěž může uplatnit pouze společně s okolními vlivy,“ říká dětská obezitoložka Jitka Kytnarová. Jinými slovy, tvar těla nezměníme. Ale v našich rukou je to, zda a případně kolik přebytečného tuku na něm budeme den co den vláčet.

Chodíš pravidelně na mamograf?

„Moje matka bojovala s rakovinou téměř deset let. Zemřela, když jí bylo šestapadesát,“ napsala herečka Angelina Jolie v roce 2013 v časopise New York Times. „I moje DNA obsahuje ‚vadný‘ gen, který prudce zvyšuje riziko onemocnění rakovinou prsu a vaječníků. Lékař mi sdělil, že mám 87% pravděpodobnost, že onemocním rakovinou prsu, a 50% pravděpodobnost, že onemocním rakovinou vaječníků. Jakmile jsem se to dozvěděla, rozhodla jsem se riziko minimalizovat. Nakonec jsem dospěla k rozhodnutí podstoupit preventivní dvojitou mastektomii,“ dodala slavná žena.

Hodina genetiky

Každá buňka v těle v sobě skrývá genetickou informaci, kterou jsme dostali od obou rodičů. Tato informace je obsažena ve 46 chromozomech. Kombinace, v jaké je potomstvo dostalo, podmiňuje i případný vznik nemocí. 

„Dědičnost však není ve většině případů přímočará, ale ovlivňuje ji mnoho rozličných faktorů. Někdy se nemoc přenáší na několika genech (takzvaná polygenní dědičnost), jindy je její vznik podmíněný ještě vlivem prostředí (multifaktoriální dědičnost). 

Jen u malého počtu nemocí dědičnost způsobuje jen jeden gen, který se může přenést do dalšího potomstva,“ vysvětluje lékařka Jana Yanová. 

Příběh americké herečky, který několikrát obletěl celý svět, ukázal, že riziko mezigeneračního přenosu u rakoviny prsu reálně existuje.

„U dědičně podmíněné rakoviny prsou často nepomohou standardní preventivní postupy a je nutno zaměřit se na pravidelný a mnohem podrobnější screening, než je normálně běžné,“ uvádí praktická lékařka Jana Yanová z kliniky Canadian Medical Care. Pokud genetické vyšetření dědičnou zátěž prokáže, hrozí ženě 85% pravděpodobnost rakoviny prsu, u rakoviny vaječníků se čísla pohybují od 20 do 60 procent.

Pokud tedy vaše matka ještě nebyla na mamografu a je jí více než pětačtyřicet let, vysvětlete jí, jak důležité je vyšetření nejen pro ni, ale i pro vás. Máte-li v rodině rakovinu prsu již diagnostikovánu, nechte si udělat genetický screening. Kam konkrétně se obrátit, vám doporučí váš gynekolog.

Budou-li výsledky hovořit ve váš neprospěch, máte pořád šanci učinit podobné kroky jako Angelina Jolie a stovky dalších žen. Preventivně lze odstranit nejen prsní žlázu, ale i vaječníky. Neděste se předem. Podle lékařky Jany Yanové se odhaduje, že asi jen pět až deset procent z nově diagnostikovaných nádorů prsu a vaječníků je podmíněno geneticky.

Vidíš dobře?

Za vznik zeleného zákalu neboli glaukomu většinou mohou geny. Proto lékaři doporučují pravidelná vyšetření odborníkem, zvlášť je-li glaukomem postižena matka.

Zelený zákal, který může vést k trvalému poškození oka, se zpočátku rozvíjí bez příznaků. V tomto případě je rozhodující čas.

Prognóza jeho léčby závisí právě na tom, v jakém stadiu bylo onemocnění odhaleno. Pokud je to včas, zrak se většinou podaří uchránit před větším poškozením.

Měla jsi bolesti při menstruaci?

V pozadí těchto nepříjemných problémů při menstruaci mohou stát i nemoci, které jsou do jisté míry dědičné. Slabé a nepravidelné měsíčky někdy způsobuje syndrom polycystických ovarií, kdy se ve vaječnících tvoří větší množství nezhoubných útvarů – cyst. Tento zdravotní problém se týká zhruba každé desáté ženy a může vést až k neplodnosti. Léčba je hormonální, cysty lze také odstranit chirurgicky.

Stejnou četnost výskytu i léčbu má endometrióza, na kterou vás upozorní velmi bolestivé krvácení. Důvodem trablů jsou kousky děložní sliznice v místech, kam nepatří, například v malé pánvi nebo břišní dutině.

Dalším častým gynekologickým problémem, na kterém se podílí dědičnost, jsou myomy. Nezhoubné nádory, které vznikají z buněk děložního svalu. Myomy má v děloze až čtvrtina žen nad třicet let. Projevují se kromě jiného nepravidelnou či silnou menstruací. Těhotenství může kvůli myomům skončit potratem nebo předčasným porodem. Nádory se většinou jen sledují. Odstraňují se v případě, pokud nepřiměřeně rostou.

Jak se této genetické zátěži postavit? Pravidelné návštěvy u gynekologa jsou základ. Řekněte lékaři, jak na tom je vaše matka, bude to pro něj signál, na jaká vyšetření se má u vás zaměřit.

Trpíš depresemi?

Rodiče nám předávají celoživotní psychické založení, které určuje, zda jsme převážně optimističtí, nebo naopak smutní a melancholičtí. A stejně tak se dědí i některá duševní onemocnění.

Typickým příkladem je deprese. Žádný konkrétní gen způsobující depresi sice neexistuje, ale dědí se to, jakým způsobem reagujeme na zátěž. Někdo se s ní vyrovná dobře, jiný upadne do depresivního stavu.

Studie zveřejněná v časopisu American Journal of Psychiatry ukázala, že pokud rodiči zjistili před 31. rokem dystymii, což je slabší, ale dlouhodobá forma deprese, má dítě padesátiprocentní riziko, že nemoc zdědí. Zvlášť rizikové období pro vypuknutí této choroby u žen je dospívání a klimakterium.

Jak se ti dýchá?

Máte vy nebo druhý rodič alergii či astma? To je jedna z prvních otázek, které padnou v dětské alergologické ambulanci. Lékaři vědí, proč se ptají. Trpí-li nemocí jeden rodič, je riziko 40 procent, že dítě onemocní také.

Pokud trávy, roztoči či prach vadí mámě i tátovi, je pravděpodobnost až 60–70 procent, že potomek na tom bude stejně. Alergie matky přitom hraje v dědičnosti o něco větší roli.

V menší míře se dědí i vlohy k astmatu. „O tom, zda se nemoc rozvine, mnohdy rozhodují další vlivy, včetně vnějšího prostředí, znečištění ovzduší či způsobu stravování,“ uvádí lékařka Jana Yanová.

Jakou máš hladinu cukru v krvi?

Dědí se zejména cukrovka druhého typu. K jejímu vzniku přispívá nadváha, nedostatek pohybu a také nevhodné stravovací návyky, zejména nadbytek sladkého. 

„Mnoho studií potvrzuje, že pokud dodržují potomci rodičů s cukrovkou druhého typu zdravou dietu a mají dostatek pohybu, může se počátek vzniku nemoci oddálit o deset až patnáct let,“ vysvětluje lékařka Jana Yanová.

Existuje ještě cukrovka prvního typu, která vzniká bez ohledu na to, jak zdravě či nezdravě žijete. I v jejím případě může hrát roli genetická zátěž. Diabetes prvního typu u matky totiž představuje pro její potomky až tříprocentní riziko nemoci.

„Jinak ale cukrovku prvního typu může spustit i banální infekční onemocnění, kterému se ani při nejlepší snaze nemůžeme vyhnout,“ informuje Jana Yanová.

Bolí tě nohy?

I když maminka nemá křečové žíly jako provazy, přesto může mít narušený cévní systém dolních končetin. Pak vás varixy nejspíš neminou. Genetika je v tomto případě neúprosná. Rozšíření žil dolních končetin se dědí až z osmdesáti procent.

Mýty o křečových žilách

Trápí hlavně sportovce a mohou se stále vracet

Nad varixy nemávněte rukou, nejsou jen estetickým problémem. Jejich přítomnost zvyšuje riziko vzniku nebezpečné žilní trombózy nebo bércového vředu. Pokud je na noze objevíte, je potřeba zajít k lékaři. Když je problém v začátcích, spraví to léky zpevňující žilní stěnu nebo nošení stahujících punčoch.

Pokud se křečové žíly zhoršují, je nutný radikálnější zásah: laser, sklerotizace žil (slepení nemocných žil a jejich uzavření) nebo chirurgické odstranění. Nejlepší je ale prevence. Dlouho nestát ani nesedět, hodně chodit, dbát na dostatek tekutin a také je potřeba myslet na pravidelnou konzumaci zeleniny.

Pila jsi v mládí hodně mléka?

Zpozorněte, pokud si vaše starší maminka i při malém uklouznutí nebo naražení ruky o stěnu zlomí kost. Abyste se vyhnula podobným rizikům způsobeným řídnutím kostí, jezte potraviny, které tělu dodají vápník. To se týká hlavně mléčných výrobků.

Výborným preventivním opatřením je chůze, neboť pohybem si kosti udržují pevnost. Pokud máte pochybnosti o kondici své kosterní soustavy, můžete se objednat na speciální vyšetření. Denzitometrie vám dá odpověď na to, zda trpíte osteoporózou, která je z velké části genetickou záležitostí a postihuje především ženy.

Porod jako přes kopírák?

Zeptejte se matky, kolik vážila a měřila, když se narodila. Třeba se dozvíte, že její porodní míry byly naprosto stejné jako vaše. Někdy bývá překvapivě podobný i průběh porodu. 

„Nikdy jsem se své maminky neptala, jak rodila mě a mou starší sestru. Zajímat jsem se začala poté, co jsem měla problematický porod. Ani po dvou týdnech od stanoveného termínu nebyly vůbec žádné známky toho, že se chystám rodit. Porodník usoudil, že moje tělo se chová tak, jako bych ani nebyla těhotná. Prý se to ve výjimečných případech stává,“ vypráví Martina. 

Porod jí nakonec vyvolávali, ani nálož umělých hormonů však nepomohla. „Skončilo to císařským řezem. Maminka mi pak překvapivě řekla, že stejnou situaci zažila u obou svých porodů,“ dodává. 

Stačí se trochu ponořit do diskusí na ženských internetových fórech a zjistíte, že spousta žen rodila stejně jako jejich matky. Vědci jsou v této otázce opatrnější a říkají, že způsob rození přímo zdědit nelze. Z generace na generaci však lze přenášet dispozice k porodu – podobnou tělesnou stavbu, produkci hormonů či psychickou odolnost. To vše má na porod velký vliv.