Výzkumníci z nizozemských univerzit ve Wageningenu a Leidenu se při výrobě lepkavého pesticidu inspirovali v přírodě, a to rostlinami jako třeba rosnatky. Ty jsou schopny za pomocí lepivých žláz chytit a strávit drobný hmyz, upozornil britský portál The Guardian.
Vědci přeměnili rostlinný olej na žlutou lepkavou hmotu, tu pak rozmělnili na malé částice. Výsledkem jsou kuličky o průměru asi jeden milimetr, které jsou lepkavé podobně jako lepicí páska.
Čeští zemědělci mohou slavit, snižování pesticidů v EU se odkládá |
Při testování se zaměřili na třásněnku západní. O těchto škůdcích je známo, že napadají více než 500 druhů zeleniny, ovoce a okrasných plodin. Sají tekutinu z povrchových buněk listů, květů, klasů a vznikajících plodů. Během dvoudenního testování bylo zachyceno více než 60 procent tohoto škůdce, kapky zůstaly funkční po několik týdnů.
Kapky jsou biologicky rozložitelné
Lepkavá hmota podle vědců zůstává na listech tři měsíce a nesmyje ji ani déšť. Je podle nich také nepravděpodobné, že by si škůdci vytvořili vůči těmto pesticidům rezistenci. „Doufáme, že to nebude mít zdaleka tak katastrofální vedlejší účinky na životní prostředí ani na lidské zdraví,“ uvedl Thomas Kodger z vysoké školy v nizozemském městě Wageningen.
KOMENTÁŘ: Paradoxy zemědělství EU. Ukrajinská pšenice a španělská prasata pro Čínu |
Lepkavé kapky jsou přitom biologicky rozložitelné. Výzkumníci nyní zkoumají, jak dlouho rozložení trvá. Testují také, zda je možné do kapek začlenit vůně, aby byla hmota pro třásněnky ještě lákavější, případně aby přilákala jejich přirozené predátory.
Není zatím jisté, jaká by mohla být cena takového pesticidu, jelikož zatím není jasné, jak často a jak velké množství ho bude potřeba. Tým vědců proto hodlá založit polečnost, která bude mít v plánu produkt komercializovat.
„Toto je velmi zajímavá část výzkumu. Mohl by totiž vést k tolik potřebnému snížení syntetických pesticidů. Používání přírodních olejů k výrobě fyzických nástrah na hmyz, který přenáší choroby, by mohlo být alternativou k toxickým pesticidům. K posouzení dopadů na životní prostředí a necílové druhy hmyzu je zapotřebí více výzkumu, ale rozhodně to vypadá slibně,“ uzavřel podle The Guardianu Nick Mole z britské neziskové organizace Pesticide Action Network UK.
