Konkrétní cíle zní takto: do roku 2030 snížit užívání pesticidů o 50 procent, hnojiv nejméně o 20 procent a zvýšit rozlohu určenou pro ekologické zemědělství na 25 procent. Vyplývá to ze strategie Farm to Fork stanovující nové cíle v zemědělství pro boj s klimatickými změnami.
Tak tvrdým cílům se ale brání někteří zemědělci, ale hájí je především ekologické organizace.
V případě ekologického zemědělství bude v Česku nutné navýšit plochy půdy, obhospodařované v tomto režimu zhruba dvojnásobně. Na začátku roku 2019 v Česku hospodařilo 4 596 ekologických zemědělců a 748 výrobců biopotravin, kteří dohromady hospodařili na 11 procentech celkové výměry zemědělské půdy.
Námitky mají velcí zemědělci i sedláci. „Cíle strategie jsou kontraproduktivní, protože žádné limity takto od stolu a politicky nastavované nemohou přinést nic dobrého,“ reagoval předseda Asociace soukromých zemědělců Jaroslav Šebek.
Podle něj je zapotřebí snižovat množství pesticidů, ale tvrdé návrhy mohou způsobit farmářům ekonomické ztráty, které možná nebudou schopni ustát, případně nebudou mít motivaci v zemědělství dál pokračovat.
Zemědělský svaz ČR strategii vnímá jako částečně přínosnou pro evropské zemědělství. Nicméně obává se, že budou v horším postavení v konkurenčním boji vůči zahraničním zemědělcům. „Už nyní jsou náklady spojené s dodržováním bezpečnostních opatření několikanásobně vyšší, než ve třetích zemích. Nová strategie může tuto nerovnováhu ještě zvýšit,“ říká mluvčí svazu Vladimír Pícha.
Dodává, že Česko patří v Evropské unii ke špičce ve snižování spotřeby pesticidů. V Česku se na hektar používá 1,9 litru účinné látky, v Německu 3,6 litru, v Rakousku 3,1 litru, v Polsku 2 litry.
„U nás se tak skutečná spotřeba dostane pod litr účinné látky na hektar, zatímco v sousedních zemích bude stále přes dva litry účinné látky na hektar. Podobné to bude s ekologickým zemědělstvím,“ obává se. Vyšší podíl ekologického zemědělství navíc podle něj může znamenat nižší produkci o deset procent.
Evropská komise naznačila, že farmářům budou zvýšené náklady kompenzovány formou dotačních nástrojů a nových programů.
Co se změní na poli s novou zemědělskou politikou? |
„Evropští farmáři, rybáři a producenti akvakultury hrají klíčovou roli v přechodu na spravedlivější a udržitelný potravinový systém. Pro uvedení do praxe získají podporu ze Společné zemědělské politiky a Společné rybářské politiky skrze nové zdroje financování a takzvaná eko-schémata,“ stojí ve strategickém dokumentu Evropské komise.
„Koronavirová krize nám ukázala, jak jsme zranitelní, a jak je důležité obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou,“ prohlásil místopředseda komise Frans Timmermans, zodpovědný za boj proti klimatickým změnám.
Evropské zemědělství podle statistik unijní exekutivy produkuje desetinu celkového objemu skleníkových plynů EU. Zemědělci na jedné straně trpí dopadem klimatických změn v podobě stále intenzivnějšího sucha střídaného přívalovými dešti, na druhé straně upozorňují, že organické zemědělství jim sníží výnosy.
Komise si kromě proměny čtvrtiny zemědělské plochy v organicky obhospodařovaná pole vytkla za cíl výrazně omezit látky potenciálně škodlivé pro zdraví či půdu. Vedle snížení objemu pesticidů a hnojiv by měl být poloviční také prodej prostředků proti mikrobům používaných u hospodářských zvířat.
Všechny tyto cíle musejí podle komisařů nejprve projít analýzou dopadu na zemědělskou výrobu v EU, než je budou moci schválit členské země a Evropský parlament.
Brusel počítá s tím, že ekologicky šetrné farmaření bude mít svůj podíl ve financích, které budou v příštím sedmiletém rozpočtu vyhrazeny na společnou zemědělskou politiku. Jeho návrh zásadně ovlivněný koronavirovou krizí představí EK za týden.
