Neděle 8. prosince 2019, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 8. prosince 2019 Květoslava

David Vaš trénoval v Itenu, líhni světových maratonských šampionů

aktualizováno 
Inspiroval se knihou Běhání s Keňany a vydal se na tři měsíce do Itenu, domova šampionů. Tréninky tam daly Davidu Vašovi z Českých Budějovic zabrat a při závodu zjistil, že běh v tamní nadmořské výšce může být i nebezpečný.

David Vaš strávil tři měsíce v Itenu, líhni afrických špičkových běžců | foto: David Vaš

David Vaš s osobním rekordem 10 tisíc metrů pod 32 minut rozhodně není pomalý, ale stále je co zlepšovat. Proto se rozhodl zvýšit svoji výkonnost přímo v rovníkové Africe. Loni v září mu končila pracovní smlouva, a i když toto období není pro cestu do Itenu optimální, využil příležitost, koupil letenku a odcestoval. „Ideální je jet do Itenu od ledna do března, ale stál jsem před dilematem buď jet hned, nebo vůbec,“ vzpomíná dnes. A svého rozhodnutí nelituje.

Letenka vyšla na zhruba dvanáct tisíc a prvních pár dní byl v hlavním městě Keni, v Nairobi. Viděl národní stadion, kde probíhají kvalifikace na olympijské hry. Je ve vysoké nadmořské výšce a keňští běžci objíždějící závody ve světě jsou pak v nevýhodě oproti těm, kteří se připravují pouze na kvalifikační závod. Vysoká nadmořská výška vyžaduje specifickou přípravu.

Fotogalerie

Zážitky z Nairobi ale rozhodně nepatří mezi ty, na které by David Vaš vzpomínal rád. Nejprve byl okraden a pak vydírán... „Tři zhruba dvacetileté pouliční děti mě zatáhly do uličky a začaly mi vyhrožovat, ať jim dám peníze. Já jim říkal, že žádné nemám, ony naléhali a pak jeden z nich vytáhl kudlu. Tak jsem dal ruce nahoru a odevzdal jednu ze svých peněženek, kde jsem měl zhruba padesát dolarů, kreditní kartu a doklady,“ vzpomíná. Musel si pak nechat z domova poslat hotovost, aby mohl pokračovat v cestování.

Pak si chtěl udělat fotku z mrakrodrapu, ochranka ho nahoru dovezla výtahem za v přepočtu dvacet korun, ale za cestu dolů chtěla čtyři stovky. Nebylo jiné řešení, než je nakonec dát. Celkově prý vyšla celá cesta na 40 tisíc korun, s okradením 44 tisíc.

Cesta to byla ale v podstatě ekonomická. David Vaš cestoval s matatu, což jsou malé dodávky naplněné doslova k prasknutí, podstatně levnější než taxíky. „Je to pro devět lidí, ale jelo nás tam i šestnáct. Když nás zastavili policajti, zajímalo je jen, jestli má řidič licenci,“ vyprávěl český běžec a dodává, že v Keni se dá vyjít s padesátikorunou na den.

I v Itenu se David ubytoval skromně, v přepočtu za tisíc korun na dva měsíce. Již před cestou byl český běžec v kontaktu s jedním z Keňanů. Mimochodem, pozval jej do Česka a Keňan přikývl, příští rok přijede do Českých Budějovic na půlmaraton, natrénováno má na 60 minut. A to přesto, že sám již moc neběhá a osobní rekord 61 minut běžel před sedmi lety. „Řekl mi, že je to v jeho silách a že to zaběhne. A takhle to tam říkají všichni,“ dodal k sebevědomí těchto borců.

Prozrazuje též však, že mnoho Keňanů má v pase nižší věk, než ve skutečnosti. „Je to nespravedlivé, protože pak startují na juniorském mistrovství a jsou to vlastně dospělí lidé. Ale ne všichni podvádějí,“ říká.

Ugali, čaj a fazole

Nakoukl i do místního jídelníčku. Snad každý Keňan, běžce nevyjímaje, má pole s kukuřicí. Z kukuřičné mouky smíchané s vodou pak vyrábí oblíbené jídlo ugali. Jí se večer před spaním a zasytí i na ranní trénink. Často se jí též fazole, které se dělají celý den a díky tomu prý nenadýmají. Je jich několik druhů a podle Davida jsou excelentní. Hodně se jí ovoce a zelenina, sušenky zde neseženete a ani těstoviny.

V restauracích není na české poměry nijak draho - oběd pro tři lidi skládající se z fazolí a rýže vyšel na deset korun. Maso se v Keni moc nejí, a pokud ano, není dobré. Výjimkou jsou ryby, které jsou zde vyhlášené. David Vaš si zkusil i keňskou obdobu palačinek, dělal je dokonce pro celé okolí. Oblíbený je v Keni čaj s mlékem a hodně cukru. Je to zřejmě důsledek toho, že Keňa bývala britskou kolonií.

Trochu překvapivé je, že vytrvalci vážící pod šedesát kilo hodně jí. K snídani si dají jeden toastový chleba o hmotnosti 400 gramů, který chutí připomíná českou vánočku. I k obědu měli Keňané obrovské porce a zatímco byl po vydatné večeři David sytý, jeho přátelé jedli ještě po návratu domů.

David se podíval i na tržnici, kde se prodává všechno od ovoce a zeleniny až po použité boty na běhání dovezené z Evropy. Dají se pořídit za zlomek ceny nových, Nike Pegasus 31 usmlouval David za 48 korun, ale nekoupil je. Podobně jako se u nás sleduje fotbal nebo hokej, v Itenu všichni fandí při maratonech. David s místními fandy viděl čtyři světové maratony včetně Berlína a Chicaga a vítěz i vítězka byli vždy z Itenu.

Třicet kilometrů týdně

A jak vlastně probíhá trénink v městě šampionů? Běhá se společně, ráno od šesti či dopoledne od devíti se běží kvalitní trénink a večer je druhá fáze - výklus. „Všichni tam jedou stejný trénink, není to jako tady, kdy nám trenér stanovuje tréninky individuálně,“ vysvětlil David Vaš a dodal: „Neviděl jsem tam žádného trenéra, který by na ně dohlížel. Oni to vycítí sami.“ Běhá vždy skupina Keňanů, ke které se přidají i Evropané. Keňané běhají lehce, je radost je pozorovat.

Keňané běhají šest dní v týdnu, jeden den mají odpočinek. V pondělí je lehký běh, běží 18 kilometrů a začínají v šest ráno za svítání. Tempo se zvedá a záleží, kdo skupinku zhruba šedesáti lidí vede. „Když je to blázen, jde už první kilometr za čtyři minuty, a to se nedá. Když to vede normální člověk, začíná po 5:20/km. Pak se přes 5:00, 4:40 a 4:20 dostanou na 3:50, to dlouho vydrží a poslední tři kilometry jdou třeba i pod tři minuty na kilometr, ale to jsem s nimi už neběžel,“ říká Vaš.

Podobný trénink se pak běží i ve středu. Vedle každé asfaltové silnice je ještě nezpevněná cesta, což je lepší pro klouby, ale běžci si pak musí často prát oblečení i boty. Davida překvapilo, že i Keňané, kteří jsou sponzorovaní světovými značkami, se o vybavení pečlivě starají a váží si ho.

V úterý a v pátek je na řadě stadion. Má ale hliněný povrch a tak se na něm běhá, pouze pokud zrovna neprší. Stadion je ve výšce 2 400 metrů nad mořem, a to samo o sobě znamená nijak lehké běhy. Když David přijel, Keňané zrovna běhali dvanáct krát kilometr za 2:45 s 200 metry meziklusem. Český běžec se s nimi držel 400 metrů - a i to byl prý zážitek. Další tréninky zde jsou patnáctkrát až šestnáctkrát 600 metrů za 1:32 s meziklusem 200 metrů nebo 400 metrů za 52 až 55 vteřin, těch chodí dvacet.

Ve čtvrtek se běhá fartlek, ale trochu jiný. Začíná se čtyři kilometry za Itenem, podstatně níže a běží se do kopce. Běžně tento trénink běhá kolem dvou set lidí a ti pak mají na cestě přednost, uhýbají jim i auta. Někdo ze skupinky vždy určí, co se poběží, Keňané si to nastaví na gaminech a vybíhá se. Běhá se minuta rychle a minuta volně až čtyři minuty rychle a minuta volně. „Když je to 1+1, dá se ještě v pauze skupinka doběhnout,“ říká David Vaš, při modelu 2+1 už ale neměl šanci.

Náročná je sobota, to se Keňané vydávají na dlouhý běh (37 kiílometrů po 3:10) nebo běhají kopce - 300 metrů běhají 50 minut, pořád nahoru-dolů. „Můj trénink trval 26 minut a jejich 50. Neuvěřitelný,“ vzpomíná David Vaš a dodává, že pak ještě dají fartlek 1+1 na vyběhání.

Kromě ranního běhu má každý den ještě druhou fázi - naprosto regenerační běh - 40, 30, 50 minut začínaný v tempu 7:00/km jako kompenzace od zátěže. Keňané jen běhají, žádné plavání, moc nedají ani protahování. Stačí regenerační klusy večer. Posilování jim také moc neříká, v tom jediném byl David Vaš lepší než Keňané. Mezi tréninky Keňané buď spí, nebo poslouchají keňskou muziku - jsou to prý veselé melodie trochu připomínající reggae.

„Jel jsem tam pro výkonnost, hlavně trénovat. Takže neděle, kdy jsme mohli někam vyrazit, jsem radši odpočíval,“ přiznává David. V sobotu po dlouhém běhu jdou Keňané někdy na diskotéku, ale alkohol nepijí, mnoho z nich ho nikdy neochutnalo.

David Vaš si zaběhl i závod, 10 kilometrů běžel za 36 minut a skončil v první třetině, ale neměl z toho dobrý pocit, ve vysoké nadmořské výšce se mu neběželo vůbec dobře. „Musel jsem zvolnit, protože mě píchalo na plicích. Pokud se člověk v takové nadmořské výšce nenarodí, je tam běhat nebezpečné. Trénovat se dá, ale běžet závod ne,“ ví nyní.

Sečteno a podtrženo, David Vaš začínal v Keni na 80 naběhaných kilometrech za týden a pak objem zvedal. Nakonec to bylo neustále 150 km/týden, což znamená denně 30, někdy 20 kilometrů. Nejvíc český borec naběhal asi 170 kilometrů za týden. I když se případný posun ve výsledkových listinách uskuteční až na jaře, své rozhodnutí si pochvaluje. Do Itenu by se chtěl vrátit.

V současné době trénuje v Itenu Jiří Homoláč s Milanem Kocourkem, kteří toto prostředí využívají letos, v olympijském roce, poprvé. Itenská příprava však nemusí být výhodou. Když se člověk vrátí z takové nadmořské výšce, hrozí, že se „zataví“. Pro splnění limitu 2:15 na olympijské hry je ale třeba trochu zariskovat.

Autor:

Vánoce

Advent se pomalu blíží a spolu s ním nákupy vánočních dárků i pečení vánočního cukroví. Za vánoční atmosférou můžete vyrazit na vánoční trhy ve vašem okolí i do zahraničí.

  • Nejčtenější

Matka dovolila synovi, aby se ve dvou letech stal holčičkou

Jaime Clara z New Yorku před osmi lety porodila chlapečka. Už když mu byly dva roky ale viděla, že se nechová podobně...

Chtěl bych mámu na zápasech, přeje si malý fotbalista a my pomůžeme

Desetiletý Honzík by si přál, aby mohla máma jeho fotbalové zápasy ještě dlouho sledovat, jenže Jarka se už 20 let pere...

Žena chtěla krásný nos, po operaci ji však čekalo zděšení

Gizela Juarezová z Los Angeles zjistila pár dnů po druhé plastice nosu, že se jí špička nosu začíná zvětšovat. Myslela...

Ztraceni ve vlastních zájmech. Manželské etudy sledovaly další dvojici

Petr není zrovna rodinný typ a takového si ho Irena po devítileté známosti brala. Režisérka Hana Třeštíková je...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

René se chtěl zabít. Teď omládl, má nové zuby a šanci, že potká lásku

Petr a René jsou kamarádi středního věku s podobným osudem. Oba mají za sebou rozvod, který s nimi mocně zacvičil, oba...

Premium

Sprcha pro osm lidí: jak to vypadalo na Epsteinově ranči na dělání dětí

Kdyby zdi mohly mluvit. Přinášíme exkluzivně snímky přepychového ranče, kam americký finančník Jeffrey Epstein svážel...

Premium

Je sexting nevinná hra nebo nevěra? Pánové jsou tolerantnější než dámy

Generace našich rodičů tohle řešit nemusela. Měli poměrně jasno a věděli, co je a není zahýbání. Moderní technologie...

Premium

Den, kdy přepadli Mekku. V roce 1979 se zrodil moderní islámský středověk

Před 40 lety se stalo „11. září“ islámu. Aby saúdský král mohl pobít ozbrojence okupující posvátnou mešitu v Mekce,...

  • Další z rubriky

Negativní myšlenky naši páteř přetěžují, řekl fyzioterapeut v Rozstřelu

Bolest těla je reakcí na přetížení, mění se svalové napětí i neviditelné hormonální i trávicí pochody v našem těle,...

Nevyléčitelná a nevyzpytatelná. Taková je i Jarčina roztroušená skleróza

Jarka, která nevyjde schody k vlastnímu domu a sbíráme pro ni peníze na plošinu, není zdaleka jediná, kdo trpí...

Katka za rok zhubla úžasných 27 kilo. V kabinkách už nešílím, raduje se

Kateřina Čelikovská se sama sobě nelíbila, všichni v rodině byli štíhlí, jenom ona obézní. A tak se pustila do hubnutí....

Matka dovolila synovi, aby se ve dvou letech stal holčičkou

Jaime Clara z New Yorku před osmi lety porodila chlapečka. Už když mu byly dva roky ale viděla, že se nechová podobně...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Databáze nemocí

Najdete na iDNES.cz