Civilizační onemocnění jsou, zjednodušeně řečeno, důsledkem moderní doby. Vyskytují se převážně v rozvinutých zemích světa, i proto se jim také jinak říká nemoci z blahobytu nebo přebytku.
„Typickou obětí civilizační choroby je nevyspalý člověk z centra města se sedavým zaměstnáním, který do práce dojede autem, na oběd se stravuje v koutcích rychlého občerstvení a přemíru stresu zahání cigaretou a panákem alkoholu. Roli u vzniku nemocí hraje i městské prostředí a jeho znečištěné ovzduší,“ vysvětluje lékařka Václava Lorencová z laboratoře SYNLAB.
Nejčastěji zabíjí nemoci srdce
Podle Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb v České republice jsou u nás nejčastější civilizační chorobou onemocnění kardiovaskulárního aparátu. Také v rámci Evropy patří Česko dlouhodobě do rizikového regionu s nejvyšším výskytem kardiovaskulárních chorob a s nejvyšší úmrtností.
Srdeční selhání: pět příznaků, které byste neměli ignorovat |
Hlavní je ischemická choroba srdeční, kterou trpí půl milionu lidí. Zajímavostí je, že úmrtí na akutní infarkt myokardu za posledních 10 let klesá. Naopak u pacientů, kteří trpí chronickým srdečním selháním, nemocnost a úmrtnost stoupá. Je to tím, že se díky výborné práci kardiocenter a preventivním programům lidé dožívají stále vyššího věku, kdy už některé orgány, jako je například srdce, začínají selhávat.
Cukrovkářů i onkologických pacientů přibývá
Zásadním civilizačním onemocněním na vzestupu je dnes jednoznačně také diabetes, obecně známý jako cukrovka. V současnosti se v České republice léčí s diabetem téměř milion lidí a z dostupných dat se dá předpokládat, že se v roce 2030 může v Česku léčit až 1,3 milionu lidí.
„Počty pacientů s diabetem narůstají velmi rychle,“ potvrzuje Roman Košek, vedoucí osobní lékař v Health Plus.
A dodává, že v neposlední řadě představuje hrozbu civilizačních onemocnění i zvyšující se četnost určitých typů nádorových onemocnění. Právě rakovinou v Česku onemocní každý třetí člověk a každý čtvrtý ta toto onemocnění zemře.
S rakovinou se za život setká každý třetí člověk. Jak vypadá? |
Obézní trpí dalšími nemocemi
Z dalších civilizačních nemocí trvale stoupá počet obézních lidí. Podle údajů Českého statistického úřadu je obezitou ohroženo 18,5 % Čechů, tedy 20 % mužů a 18 % žen, nadváhou trpí 47 % mužů a 33 % žen. A právě obezita stojí za řadou dalších chorob.
Při obezitě je například riziko onemocnění vysokým krevním tlakem až šestkrát vyšší, u cukrovky dokonce sedmkrát vyšší než při normální hmotnosti. Obezita také významně zvyšuje riziko kardiovaskulárních a nádorových onemocnění. WHO (World Health Organization) dokonce tvrdí, že svět trpí epidemií obezity a postihuje nejvíce lidí v současné době.
Úzkost jako civilizační nemoc. Pět kroků, jak si můžeme pomoct sami |
Deprese, anorexie i alergie
Kromě výše zmiňovaných chorob se k civilizačním onemocněním řadí také ateroskleróza, psychická onemocnění (deprese, úzkosti, syndrom vyhoření), poruchy příjmu potravy (anorexie nebo bulimie), alergie a autoimunitní onemocnění. I zde lékaři v posledních letech zaznamenávají nárůst pacientů.
Všechny civilizační choroby jsou chronické, což znamená nejen dlouhodobé snížení kvality života, ale současně narůstající finanční zátěž pro zdravotnický systém. Proto bychom se měli snažit těmto nemocem předcházet včasnou prevencí.
Změna životního stylu vás může zachránit
„U neovlivnitelných faktorů, jako jsou genetické dispozice, se zatím nic zásadního dělat nedá. Geny jsou informace, které si neseme, ale jestli se někdy projeví, na to působí řada dalších faktorů, které stále nejsme schopni přesně identifikovat. Narůstající znalosti o lidském genomu však skýtají naději do budoucna,“ vysvětluje lékař Roman Košek.
Co však můžeme změnit, je náš životní styl. Z preventivních opatření je u civilizačních nemocí na prvním místě strava. Hraje velmi důležitou roli pro zdraví člověka, a to nejen z hlediska kvality a složení, ale hlavně množství.
„Důležitý je samozřejmě i pitný režim (v rozmezí od 1,5 litrů do 2 litrů vody denně), kvalitní a pravidelný spánek a fyzická aktivita, která člověku vyhovuje. Nejpřirozenějším pohybem je pro člověka intenzivní chůze a běh,“ dodává lékař Roman Košek.
