Zuzana Tvarůžková | foto: Ondřej Košík

Naše generace se nemůže vymlouvat, říká televizní reportérka Tvarůžková

  • 58
Už sedm let diváci Zuzanu Tvarůžkovou vídají ve zpravodajství České televize, kde informuje o dění v politice a justici, rozkrývá státní zakázky. Na obrazovce vyniká i svým exotickým vzhledem. Od dubna navíc moderuje publicistický pořad 168 hodin namísto Nory Fridrichové, která je na mateřské dovolené.

Vizitka:

Zuzana Tvarůžková (29) se narodila v Litvínově. Vystudovala gymnázium.

Studovala právnickou fakultu, ale studium prozatím přerušila.

V roce 2003 začala pracovat jako elévka v nedělníku Nedělní svět. O dva roky později nastoupila do České televize, kde se rozjížděl zpravodajský kanál ČT24.

Je politickou reportérkou, zároveň moderuje pořad 168 hodin.

Ve volném čase sportuje, ráda chodí na koncerty, cestuje a čte.

Má přítele. Starší sestra Lucie (32) je také novinářka, mladší bratr Ladislav (25) studuje ekonomii v Londýně.

Politikou žije takřka každý den, přesto tvrdí, že není odtržená od reality a chápe, že jsou lidé z toho, co se děje, už otrávení. "Pocházím z Litvínova, stále tam jezdím a vidím, že lidé politiku vytěsňují, obtěžuje je o ní mluvit, protože mají dost svých starostí. Já ale nemám ráda, když se o politicích mluví jen špatně," říká devětadvacetiletá Zuzana Tvarůžková.

"To ničemu nepomáhá. Když tvrdíme, že jsou všichni zlí, zkorumpovaní, dáváme jim všem stejné nálepky, to je pak frustrující hlavně pro nás samotné. Stále věřím, že část politiků taková není."

Na druhou stranu ale dodává, že se trochu bojí rezignace.

"Tím, že se nebudeme zajímat o to, co se tu děje, nebudeme chodit k volbám, se nic nevyřeší. Dokonce si myslím, že by lidé měli být víc politicky aktivní. Líbí se mi, jak se v zahraničí lidé zapojují do různých sdružení, když chtějí něco změnit. Tady tahle tradice chybí. Ale my, současní třicátníci, jsme generace, která se už nemůže vymlouvat na to, že většinu života prožila v komunismu. Je na nás, abychom věci, které se nám nelíbí, začali měnit a víc se zapojovali do veřejného života."

Jako malá snila, že bude klavíristkou. Dokonce chodila do přípravného ročníku na konzervatoř, nakonec se ale rozhodla pro gymnázium. "Hrála jsem na klavír, běhala, zpívala, všechno jsem chtěla dělat najednou a všechno nejlíp. A to nešlo, tak jsem to vzdala," vypráví reportérka.

"Když věci nedělám na sto procent, nemají pro mě smysl. Navíc jsem jako dítě byla dost paličatá. Když jsem dostala příkazem, že musím dvě hodiny hrát, nutili mě do toho, byla jsem tak otrávená, že jsem měla sto chutí to piano zapálit. Ale pak jsem zase měla chvíli, kdy jsem hrála sama od sebe celé odpoledne."

Co na Zuzaně Tvarůžkové zaujme na první pohled, je její čokoládová pleť. Její biologický otec pochází z Kuby, o čemž se od rodičů dozvěděla až jako dospělá. A kvůli svému exotickému vzhledu si vyposlechla nejednu poznámku a zažila si i horkou chvilku se skinheady.

"Jednou jsem se do Litvínova vracela v neděli ráno a ulicí před autobusákem procházela skupina asi třiceti skinů. Jakmile mě zbystřili, začali na mě hulákat. Nebála jsem se, že by mi něco provedli, ale rozhodně jsem neměla bojovnou náladu, abych se s nimi dohadovala. Nebylo moc kudy kam utéct, ale čekal tam taxikář, který mi řekl, ať nasednu, že mě vezme domů. To od něj bylo hrozně milé," vypráví.

"A pak mě jako televizní redaktorku šéf poslal na soud s Dělnickou stranou. Asi mu to přišlo vtipné (smích). Tam jsem jen zaslechla, když jsem procházela bezpečnostním rámem: Pozor, držte si peněženky! Tak jsem kvitovala, že mám peněz dost. Ale ne vždycky se vám povede takhle pohotově zareagovat a těm lidem zavřít pusu."