Více než patnáct let se pohybovala za kadeřnickým pultem a pracovala s vlasy. „Nepamatuji si, že bych kdy toužila dělat něco jiného,“ vzpomíná v rozhovoru pro iDNES.cz Dominika Resler, která se před pár lety ujala vedení akademie pro kadeřníky. Život „virtuálního kadeřníka“ také sdílí na svých sociálních sítích.
Váš instagramový profil jsem si před rozhovorem důkladně nastudovala.Informacemi o vlasech a péči o ně je přímo nabušený. Kde jste sbírala zkušenosti? Začínala jsem úplně od píky. Vychodila jsem kadeřnické učiliště v Lanškrouně a kadeřnici v salonu jsem pak dělala dalších sedmnáct let. Ale učiliště mají své limity. Valná většina z nich má osnovy z minulých let a osvícených je jich málo. Kadeřník, který vyleze z učiliště, zkrátka není kompetentní kadeřník. Což jsem sama záhy zjistila. Proto jsem si hned po ukončení studia hledala školení u různých kadeřníků. Doma ve sklepě jsem stříhala vlasy ve svém provizorním salonu a všechny peníze jsem pak utrácela za vzdělávání, které mi pomohlo se posunout dál.
Proto jste se časem přesunula do Prahy? Chvilku jsem pracovala u nás ve východních Čechách. Ale po roce jsem dostala nabídku pracovat v Praze v jedné síti kadeřnických studií, což byl vlastně sen. Ale tehdy se mi hodně dařilo v mém salonu, takže jsem nakonec odmítla. Čehož jsem samozřejmě velmi brzy litovala. Naštěstí jsem nabídku dostala znovu. Vydržela jsem tam pak pracovat asi pět let a moc jsem se naučila. Nejen, co se týká úpravy vlasů, ale i jak komunikovat s klientem, co znamená servis nebo doporučení a prodej produktů, jak z návštěvy kadeřníka udělat pro klienta zážitek a podobně.
Jeden z největších mýtů, který znám – že vlasy se nefoukají. Naopak, vlasy nikdy nenecháváme uschnout volně. Na vlasové pokožce totiž po umytí vzniká vlhké prostředí, které si můžeme představit jako les, do kterého naprší.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
