i já sem ju měl jako

děcko, ale co je zvláštní, su ročník 72, měl sem ju během 2 let asi 4x krát, někdy kolem 8 let a z toho mě nechali doma, odbezli do špitálu do Brna, pak zase doma a pak zase Brno. Rodiče za mnou nemohli, injekce mě píchala sestra, keré chyběl 1 prst, bylo to v baráku naproti dětské nemocnici. Su rád, že to moje holky nechytli.

I dnes v nemocnici

Když jsme se spálou skončili o víkendu na pohotovosti, tak nás pokaždé nechali v nemocnici. Když u pediatričky, tak doma.

Před pěti lety syn, tehdy desetiletý, 10 dní nemocnice, potom domů, potom bolesti břicha, znovu nemocnice.

Před dvěma lety dcera, u naší dětské, nechala ji doma, po dvou týdnech zánět ledvin, dlouhý pobyt v nemocnici, problémy dodnes. (Nevím, zda by to dopadlo lépe, kdyby měla injekčně penicilin v nemocnici, těžko říct.)

Loni v létě druhý syn, 5 roků, též z pohotovosti do nemocnice, po 7 dnech domů, vše ok.

Pokaždé jsme mohli s dětmi v nemocnici být, i na tom infekčním.

Re: I dnes v nemocnici

Kupodivu to nikdy nechytli od sebe, vždy nemocen pouze jeden kus. :-)

Můj syn a spála

V tomto období spála řádí o 10. Mj 7 letý syn ji chytl před vánocemi, dostali jsme antobiotika a 3 týdny domaPro jistotu jsme šli na kontrolní odběr a negativní. Teď po měsíci ji chytl opět Celá rodina jsme museli na výtěry, zda někdo z nás není přenšeč streptokoka a vše v pořádku. Takže skutečně opravdu stačí se dotknout někoho ve škole...

Ségra měla jako malá

spálu, ale než dětská přišla na to, co jí je, už nebyl důvod ji posílat na infekční. Takže oproti všem tehdejším zvyklostem byla doma. Já chodila celou dobu normálně do školy, neměla jsem žádné problémy, jen se mi sloupla kůže z dlaní a chodidel. Nikdo nebyl schopný mi říct, proč se mi to stalo. Teprve nedávno (po 25 letech) jsem se dozvěděla, že to byla slabá forma spály. Kupodivu jsem nikoho nenakazila.

Spála

No pokud já vím tak se to již víceméně nedělá. Je poněkud jiná doba, mě poprvé když jsem měl spálu ( ještě za socialismu  v roce 1989 ) také odvezli z dětské ordinace přímo do nemocnice a opravdu na to nemám příjemné vzpomínky. Po té už, i když pediatrička určila, že bych měl mít spálu, tak jsem vždy byl v domácím ošetření bez nějakých větších obtíží.   A pokud mám alespoň malinko spolehlivé informace od přátel , kteří  v posledních letech dodělali medicínu, tak by snad až na těžší případy měly děti dnes zůstávat v domácím ošetření. Podle mých zkušeností ze socialistické péče o dětské pacienty tedy naštěstí!

Re: Spála

Mám úplně stejnou zkušenost :( ještě ted mám husí kůži, když si vzpomenu na to infekční oddělení :( :(

Když jsem v sedmi letech měla spálu

odvezli mě do nemocnice na infekční, naši za mnou nesměli (byla jsem v přízemí, tak mi chodili ťukat na okno) a všechny knížky a hračky, které mi poslali, jsem tam musela nechat. To už se nedělá?