Lucinka stejně jako většina šestiletých holčiček dokáže zlobit a postavit si hlavu, ale nikdy jsem s ní neměla vážnější problémy. S jejím otcem jsme se rozvedli, když jí byly tři roky, ale stále je jí nablízku a tráví s ní hodně času.
Když jsme se rozcházeli, tak se její chování trochu zhoršilo, za to ale podle mě mohla nepříjemná atmosféra doma, kterou určitě cítila. S bývalým partnerem jsme si to ale vyříkali a dnes fungujeme jako přátelé, takže už by měla být v pohodě. To taky byla, moc se jí líbilo i ve školce, kde měla spoustu kamarádů a kamarádek a odkud jsme ji pomalu ani nemohli dostat domů.
Do školy se moc těšila
Poraďte se takéTrápí vás menší i větší obtíže při výchově dětí? Nebuďte na ně sami a nechte si poradit od odborníků. Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny, je možné je i anonymizovat.  |
V září nastoupila do první třídy a byla naprosto nadšená. Má moc ráda společnost a myslím, že ji někdy mrzí, že je jedináček. Ve škole byla najednou obklopená spoustou svých vrstevníků, neustále o nich nadšeně brebentila. Když jsem jí jednou večer našla v aktovce cizí učebnici, řekla mi, že je kamarádky. Moc jsem tomu nevěnovala pozornost, proč taky.
Jenže dneska si na mě v šatnách počkala paní učitelka a vzala si mě stranou. Lucinka prý spolu s s dalšími dívkami šikanuje spolužáky. Stála jsem tam jako opařená, to mě opravdu ani v nejdivočejším snu nenapadlo. Ta učebnice v Lucčině aktovce patřila spolužačce, ukradla ji prý schválně, aby ji připravila o pomůcky na hodinu. A nebylo to zdaleka jenom jednou, krade jí i penál, hračky a další věci.
Lucinka mi řekla, že je to jenom taková hra, že to dělají i její kamarádky a že o nic nejde. Samozřejmě jsem s ní měla dlouhou debatu o šikaně a ubližování slabším, že to nemusí být jenom fyzické, ale taky psychické trápení. Zítra si vyslechne něco podobného i od svého tatínka. Ale co s ní máme dělat dál? Kde jsme udělali chybu a jak ji napravit?
Ludmila
Odpověď odborníka: Spolupracujte se školou a šikanu netolerujte
Dobrý den Lído, přijde mi, že jste udělali dobrý první krok (jak vy, tak otec Lucky), a sice, že spolupracujete se školou a dceři jste jasně a zřetelně dali najevo, že takové chování není ok a nebudete jej tolerovat. Spolu s třídní učitelkou či jiným zástupcem školy by pak bylo vhodné monitorovat, jestli toto postačilo a situace ve třídě se nějak stabilizovala či nikoliv.
Mgr. Honza Kaňák z terapeutického centra Modré dveře
Vy můžete ovlivnit dceru, nicméně škola má pak povinnost pracovat s třídním kolektivem tak, aby se v něm cítili všichni co nejbezpečněji. Pokud by šikana dále pokračovala, můžete se poradit v Pedagogicko-psychologické poradně či u dětského psychologa.
A co se důvodů týče – vy jako hypotézu zmiňujete rozvod. Z takto krátkého popisu situace těžko soudit, ale konflikty v rodině
bývají často zmiňovány jako jeden z důvodů, proč děti začnou šikanovat. Mezi ostatní důvody patři nízká sebekontrola, spojenectví v partě, kde už někdo šikanuje, přílišné trestání v rodině, příliš přísné, či naopak žádné hranice v rodině.
Samotné děti pak jako důvody uvádějí potřebu se nějak pobavit, to, že byly navedeny někým dalším, či protože to dělají ostatní. Pokud byste po důvodech chtěla nějak více pátrat a zkoumat, jak na ni může působit třeba vaše výchova, je naprosto v pořádku obrátit se, pokud budete chtít, na psychoterapeutickou či poradenskou pomoc.
Honza Kaňák, psychoterapeut a krizový pracovník centra Modré dveře
Setkali jste se se šikanou u sebe nebo svých dětí? Jak jste se zachovali a s jakým výsledkem? Popovídejte si s ostatními v diskusi.
