Kam čert nemůže, tam nastrčí ženskou. Právě falešná nařčení mají paradoxně největší životnost a největší škůdcovský potenciál. Navíc pomluvám lze těžko čelit, protože pomluvy jsou natolik iracionální a podlé (bezcharakterní), že jim lidé budou věřit. Pomluvy se jako rakovina rozšířily do všech sfér evropské civilizace, pomluvy se už natolik etablovaly v našem eurohujersko-diktátorském sytému, že jsou brány jako postulát, o kterém se nesmí ani diskutovat, což některé soudy berou na vědomí a své ortely vynášejí v rámci důkazní nouze na základě "důvěryhodnosti" pomluv. Pomlouvají všichni, tedy i někteří soudní znalci a další "důvěryhodní" lidé, o našich politicích není třeba se v této souvislosti zmiňovat, tam totiž pomlouvačný aktivismus zbytněl do obludné morbidní podoby.

Tak trestný čin pomluvy, ať vyřeší policie, ta by mela nejdřív oba vyslechnout, hlavne ji, jak ji jí třeba obtežoval, jestli si svlíkal před ní trenýrky, jestli má nekde nahraný ten rozhovor, jak se chovala v minulých zamestnáních. A nakonec se ukáže,že je psychopatka a že dámička patří na psychiatrii.

Odmítnutá ženská je darebná, mstivá a nevyzpytatelná.

Pravidlo číslo 1! Všichni si zapište!!!!

Pokud po vás žena vyjede, musíte jí to udělat! Jinak vás roznese, že jste po ní vyjeli

Tohle článek je výjimečně pravdivý a je důkaz, který jen potvrzuje mojí dlouholetou teorii.

Platí to zejména pro šéfové, kamarádky manželek a bohužel, i pro manželky kamarádů. Prostě pokud nechcete o toho kámoše přijít, udělejte to, jinak nejenže dostanete přes hubu, ale ještě bezdůvodně

Vtip je v tom, že za křivé obvinění muže za "sexuální napadení" (a zkuste dokazovat, že jste nikoho sexuálně nenapadl) je žena prakticky beztrestná. A když náhodou někdo zmíní, že občas k takovým případům dochází, je mediálně lynčován a dehonestován. Prostě svět podle feministek.

V tomto "světě podle feministek" končí většina pachatelů znásilnění s podmínkou...

Bože můj, kdo ten první příběh vymýšlel?! K druhému jsem se nedostala, protože se tu smějeu, až se za břicho požádám!

V praze kupuju rohlíky 15 let na stejným místě a dodnes mě neznají jménem ani co dělám kde bydlím. Sousedi v baráku jsou 5 let nastěhovaný a vůbec mě neznaj, tahle stortka je asi z vesnice do města se za váma žádná fáma nedostane nikohoto tu nezajímá.

Je to neuvěřitelné, ale i na vesnici bydlí lidé

"Smála jsem se tomu tehdy, až jsem se za břicho popadala, Kdo by proboha vyjížděl po mém stárnoucím muži?! Co by na něm nějaká ženská viděla?"

Tak za tyhle řeči o manželovi by si Domča zasloužila, aby se s tou kolegyní býval fakt spustil...

No, ale po pravdě to tak je.:-) Kdyby mi muž utekl za mladou, tak by mě to spíš pobavilo než bych tesknila.

Inu ženy... Úžasná a roztomilá stvoření, která za nic nemůžou, protože buď jsou pod vlivem hormonů (tomu chlap nemůže rozumět) nebo rovnou za jejich problém je přímo odpovědný... jiný muž.

Mě fascinuje množství mužů, kteří mají potřebu neustále číst, komentovat a spravedlivě se durdit nad články pro ty příšerné ženy v rubrice pro ty příšerné ženy

Někde na maloměstě ten první příběh asi možný je. Sice bych řekl, že většinou se spíš společnost rozdělí a jeden má tendenci věřit spíš jednomu a jiný zase spíš druhému, podle toho, jak kdo s kým kamarádí... Ale pokud, jak paní píše, je manžel spíš samotář, který společnost nevyhledává, kamarády nemá a zajímá jej jen rodina, mohli jej brát už předtím trochu jako podivína a holt drtivá většina se přiklonil na stranu té agilní slečny... Zvláštní je to u té paní, že se ní vybodly dlouholeté zákaznice, kterým byla někdy i rádkyní a důvěrnicí... Ale jestli je tam ta mladá či její rodina oblíbená, či vlivná, je možné, že si to s nimi nechce nikdo rozházet... Každopádně by nebylo nutné se stěhovat hned do zahraničí, jiné město by stačilo, ale samozřejmě i to je hodně blbé, když je člověk někde zvyklý a vyhovovalo mu to tam.

Ani na maloměstě. Lidi se nestarají, neznají se ani v rámci paneláku, natož města. Tohle by se mohlo stát max na vesnici. A ani tam by všichni nevěřili jenom jedné straně. To že by firma propustila dlouholetého zaměstnance jen tak, tomu se musím vyloženě smát. Vymyšlená konina.

V prvním případě budu předpokládat, že je chlap opravdu nevinný ať se rozhodně soudí za újmu na cti a křivé obvinění. Nicméně ta jeho manželka je hustá. Ona ho dokonale zná a ví na 100% čeho je a čeho není schopen, tak to jo tomu může fakt věřit Prvavdou je ovšem to, že nikdy nikoho neznáme dokonale a mnohokrát se stalo, že manžel/ka o kterém byl partner 100% přesvědčen jak je dokonalý, byl/a ve skutečnosti vrah, násilník, podvodník, vedl/a dvojí život apod.

Tomu se říká "presumpce neviny". Váš manžel bych tedy být nechtěl:-/

Soudit se nemá samozřejmě smysl