Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Jak dětem pomoci zvládat stres? Úzkostlivě je neochraňujte a nepřetěžujte

  • 1
Ne každý je ze začátku září nadšený. Pro některé děti představuje škola obrovskou zátěž. Jak stres zvládat? Přinášíme rady, které sepsal magazín Rodina DNES.

Zcela bez stresu to v životě nejde. V širším slova smyslu jde o přirozenou reakci našeho organismu i na běžné podněty, jako je naklánění přes zábradlí balkonu nebo přebíhání silnice. I tehdy se nám vyplavuje hormon kortizol. 

Stresová reakce spojená s aktivací nervového systému, rozbušeným srdcem a zrychleným tepem má svůj smysl. Mobilizuje nás. Teď je třeba vyřešit aktuální situaci. Tuto výbavu si neseme od pravěku – tehdy šlo vlastně při nebezpečí o pokyn k útěku nebo boji. Do třiceti minut bylo vyřešeno, kortizol odplaven.

Dnes to tak rychle nefunguje. Sami jsme si to zařídili tak, že trčíme na pomyslném pravěkém bojišti od rána do večera. Dokonce i v noci, když sledujeme drastické detektivky a děti necháme do jedenácti viset u počítačových her. Myslíme-li na to, co bude zítra za nervák ve škole, nebo si pořád dokola vybavujeme, kdo nás dnes vytočil, v krvi nám stresové hormony neplavou půlhodinku, ale v podstatě nonstop. Jako kdyby na nás permanentně útočil šavlozubý tygr.

Odborníci rozlišují stres akutní a chronický. Nebo jste možná slyšeli o eustresu a distresu. Eustres je ten „motivující“, který člověka dokope k tomu, aby napsal test co nejlépe. Distres nás znejišťuje, působí úzkosti, může dokonce i paralyzovat. Jinými slovy všeho moc škodí, i stresu.

Bolest hlavy i břicha

Co pomůže dětem proti stresu?

• To správné jídlo. Antistresově působí hořká čokoláda s minimálně 90 % kakaové hmoty (sladké „čokoládové pochoutky“ nejsou odměna, ale trest – pomůžou dětem leda tak k vyšší hmotnosti). Dále třeba avokádo, vlašské ořechy, banány, pomeranče, chřest. 

• O nedostatku pohybu u dětí se mluví pořád dokola a pořád to není nic platné. České děti se nehýbou a nesportují – to už pediatři neříkají, ale křičí. Jděte příkladem a hýbejte se spolu. Hrajte spolu na honěnou, kopejte do míče, lezte po stromech, plavejte. Ať mají vaše děti svaly nejen na palcích od „práce“ na dotykových displejích. 

• Stres snižují i domácí mazlíci. Darlene Kertesová, profesorka psychologie na UF College of Liberal Arts and Sciences, svým výzkumem zdraví dětí ve věku 7 až 12 let potvrdila, že úroveň stresu příznivě ovlivňuje hraní a mazlení se psem. 

• Nenechávejte to všechno na psících a sami se s dětmi hodně mazlete. Spuštěné endorfiny pomůžou (opravdu i na fyzické úrovni) s celkovou pohodou nejen dětem, ale i vám.

• Dbejte na to, aby se vaše děti dost smály. Není vůbec od věci, že nemocnice zvou dětské klauny a profesionální šprýmaře. Protože co je smích? Kaskáda příznivých hormonálních reakcí. Prohloubení dechu. Masáž orgánů. Lék.

• Nechte je dělat, co je baví. Tedy kromě vysedávání u počítače, to je potřeba korigovat. Jde o to, nenutit je do kroužků, na kterých záleží víc vám než jim. Když syna láká trubka, nenuťte ho do kreslení, když dcera touží tancovat, nevnucujte jí basket.

Udělat čáru mezi situacemi, které člověka ještě vzpruží, a těmi, pod jejichž vlivem už se složíme, nelze. Každý totiž snese něco jiného. Někdo se při pomyšlení na stěhování rozechvěje nadšením, jiný se rozklepe hrůzou. Někdo vezme změnu zaměstnání jako výzvu, jiný jako tragédii. A které stresory jsou nejhorší pro děti? Pochopitelně vedle ztráty blízkého člověka a jakéhokoli násilí pro ně obrovskou zátěž představují rozvod rodičů, rodinné hádky nebo narození sourozence.

Spousta stresu se pojí se školou: šikana, poruchy učení, problémy s kamarády, přetížení úkoly nebo mimoškolními aktivitami. Zajímavé je, že stres ohrožuje více dívky než chlapce. Obecně na sebe totiž mají vyšší nároky a častěji a více se obviňují z neúspěchů. Což platí i pro dospělé ženy.

Stres mění orgány

Řekli jsme si, že když už je tíživých událostí nebo nepříjemných situací příliš, síly přestávají stačit. U dětí se to může projevit všelijak – obtížemi, které si s psychikou nemusíme vůbec spojovat. Například problémy s usínáním. Bolestmi hlavy nebo břicha, zhoršeným dýcháním.

Že je stres spouštěčem ledajakých obtíží, vědí odborníci už dávno. Ale nedávno dokonce zjistili, že stres v dětském věku může mít vliv na vnitřní orgány a vést k rozvoji nemocí v dospělosti. Změny vypukají už v kojeneckém věku. Miminka vlivem stresu ztrácejí protein zvaný GABAA receptor. Jeho nedostatek pak ovlivňuje fungování srdce, plic, ledvin nebo močového měchýře. Studii, která procesy vysvětluje, publikoval magazín Frontiers in Molecular Neuroscience.

Autor výzkumu Jerome Swinny z University of Portsmouth shrnuje: „Už dlouho víme, že například zanedbávání nebo ubližování v dětství má vliv na pozdější rozvoj duševních nemocí, ale také kardiovaskulárních nebo metabolických obtíží. Ale jak přesně a konkrétně působí na funkci jednotlivých orgánů, to nám zatím uniká. Proto nelze vyvinout tu správnou, efektivní medikaci.“

Zázračná pilulka sice zatím neexistuje, ale přesto můžeme pro pohodu svých dětí něco udělat. Maličkost a zároveň velkou věc: nešlapat kolem školáků po špičkách a úzkostlivě je neochraňovat před drobně nepříjemnými zážitky (před rozhovorem s přísnější učitelkou, otravným spolužákem, větší písemkou). 

Ale ani je nepřetěžovat. Nedrezurovat a nesekýrovat kvůli maličkostem, nenakládat jim deset kroužků týdně, netlačit na výkon v oblastech, kde jim není dáno. Tak šťastný nový školní rok!