"Myslím, že dnešní mladé maminky jsou často rozmazlené, nebo spíš neumí hospodařit s časem, nedovedou si vůbec představit, co jsme musely kdysi stíhat my," říká Šárka, která má dvě již dospělé děti.
A vyjmenovává: "Máchat, vyvařovat, věšet a žehlit plíny, vařit zeleninu na polívčičky, strouhat ovoce a ždímat z něj šťávu, stát frontu na pribiňáky, na lego i na dupačky. Po nocích šít dětem z nedostatkových látek něco, co nevypadalo tak unifikovaně socialisticky... Taky jsme netrávily tolik času na internetu a nekrafaly tam o nesmyslech, čistě proto, že nebyl. Na druhou stranu nám nikdo nic neporadil a na vše jsme musely nějak přijít samy. Neměly jsme dětské koutky, kluby maminek, odpoledne v nákupních centrech, obědy v KFC. Zato možná víc času zbývalo na to, abychom se mohly dětem věnovat a hrát si s nimi."
Možnosti, kam se podíváš
Maminky 21. století možná nemusejí doma "hnout prstem", nejsou nuceny po nocích štrikovat módní oblečky, pasírovat zeleninu nebo žehlit pleny jako jejich předchůdkyně z totalitních dob, možná to ale mají v něčem o trochu těžší. Jsou totiž doslova zavaleny informacemi, nabídkami a možnostmi a masírovány reklamními slogany o nezbytnosti toho či onoho. Trh je plný "nezbytných" potřeb pro kojence a batolata od ohřívaček lahví, přes odpadkové koše na pleny, ergonomické lahvičky a dupačky z ekomateriálů až po vychytané chůvičky, monitory dechu nebo hračky rozvíjející motoriku a intelekt...
Jenže všechny tyhle vymoženosti nejsou zadarmo. Jednorázové plenky, hotové přesnídávky, šťávičky i sušená dětská mléka nebo plavání s kojenci ukousnou z rodinného rozpočtu měsíčně pěkných pár tisícovek. A ne všechny maminky mají muže s nadstandardním příjmem, který pohodlně zajistí celou rodinu. Takže zdaleka nejsou výjimkou takové, které i na rodičovské dovolené alespoň několik hodin denně pracují, protože se nehodlají vzdát toho, co jim doba nabízí, nebo si nechtějí nechat ujet profesní vlak.
"Nejsou líné, ale psychicky méně odolné, protože všechno moc řeší a zabývají se blbostma," míní o dnešních matkách Markéta, která má doma tři dcery a k tomu manžela kravaťáka. "A pak mají pocit, že nestíhají, i když mají všechny ty pračky, lahvičky, plíny, uklízečky... Já osobně pracuju, protože si chodím odpočinout a vyčistit hlavu, a jsem pak na rodinu doma hodnější. Jednou týdně k nám chodí paní na žehlení košil a vytírání, ale luxuju každý den a pračku i myčku přece taky musí někdo naplnit, pustit a pak zase vyklidit..."
Myslí taky na sebe
Největší rozdíl mezi maminkami před několika desítkami let a těmi dnešními je možná ten, že ty současné myslí víc na sebe. Pamatujete si snad, že by vaše máma někdy chodila na nehty nebo na kafe s kamarádkami? Ano, vaše dětství třeba bylo idylické, provoněné domácí bábovkou, marmeládami ze zahrádky a vyžehleným prádlem. Jenže: viděli jste někdy vaši mámu sedět a pít kafe? Starala se někdy o něco jiného, než abyste vy i váš otec měli všechno, co potřebujete? Byla někdy na masáži, na wellness víkendu, nebo si někdy jen tak koupila něco pěkného na sebe?
"Jsem líná a nebojím se to přiznat," říká Lucie, která má dva syna ve věku 4 a 10 let. "Mám myčku i pračku, jednou za 14 dní k nám chodí uklízečka a v mém okolí nejsem zdaleka jediná. Když jsou kluci ve škole a ve školce, tak poklízím (protože bychom se tu jinak v haldách prádla a drobků ztratili), pracuji (jsem na volné noze a práci jsem nepřerušila ani na mateřské), vařím a dělám něco pro sebe. Čtu, relaxuju na nákupech, jdu si zacvičit."
Užívat si života dovoleno
Je toho dost, co by se od svých maminek a babiček mohly dnešní mladé hospodyňky ještě naučit, ale na druhou stranu by zase ony mohly okoukat něco od nich. Třeba to, že život není jen dřina, ale někdy taky docela zábava.
"Nemyslím si, že jsou dneska maminky lenivější než dříve," uvažuje Jana, máma dvou holčiček předškolního věku. "Prostě si jen užíváme komfortu, jako jsou pračky a myčky, které za nás zastanou práci, my si pak můžeme užívat nejen dětí, ale i samy sebe. Můžeme si dovolit chodit na rekvalifikační kurzy, cvičit, na masáže i na to kafíčko s kamarádkama, které nám vynahradí hodinu u psychologa. Investujeme tak samy do sebe, a tím i do dětí. Máme čas na rozvoj jejich fantazie i kreativity. Navíc jim ukazujeme, že život není jen dřina, ale hlavně radost. A že dělat to, co nás baví, je ta správná cesta, kterou se mají v životě vydat."