Fenomén jménem střídavá péče. | foto: Shutterstock

Fenomén jménem střídavá péče. Pro dítě nemusí být výhrou, někdy je za trest

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Sbalit kufr a přesunout se o dům dál. Na týden, čtrnáct dní nebo na měsíc... A pak zase zpět. Z dětí ve střídavé péči se stávají věční harcovníci. Mají sice mámu i tátu. Půl na půl. Jenže za jakou cenu?

Více než dvě dekády zůstává silně diskutovaným tématem. Zatímco ve Švédsku přecházejí do střídavé péče děti po rozvodu automaticky, u nás na ni zůstává nahlíženo s notnou dávkou skepse. Nejen ze strany matek, ale i nemalého počtu „odborníků“. Ačkoliv se zvyšuje podíl tatínků, kteří si ji u soudu dovedou prosadit, pořád se jedná spíše jen o výjimky. V současnosti je ve „střídavce“ odhadem šestnáct procent českých dětí. Dominantní zůstává i nadále výhradní péče jednoho z rodičů. Nejčastěji matky. Přitom podle některých studií nemusí být střídavá péče nutné zlo.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se