Ach jo. Kdybych se lépe učil, mohl jsem to dotáhnout na nadporučíka a výchova dětí by byla mnohem snazší.

Zamkněte radši někam Nešpora.

 Moje rec

Nešpor je magor.....

...teda pardon, původně jsem chtěl říci nevěrohodný odborník se sklony silně přehánět

Článek mi jde do rány - holce jsem DŮRAZNĚ zakázal alkohol, a co najdu pod postelí? Brusinková vodka! Má smysl něco zakazovat? Říkat: Nechoď po tý ulici skoro nahatá? Nikdo na tebe není zvědavej! Po matce má tisíce moderních halenek, roláčků, svetříků (o tom by také měli psát, co je dnes moderní, a ne kdo, co, kde všude vstrkuje). Možná je řešením dokola opakovat konce alkoholiků: Píší to dnes a denně, jak černoch chytne opilou, skoro nahou holku, unese do ji Brazílie, přiváže k bambusu a všichni ti černoši, z celé Ameriky, se tam na ní, slušně řečeno, "namlsají" - nebo rovnou zavraždí (orgány!). Vidina tragického konce by ty mladé mohla přimět k zamyšlení, namísto posílání do fotrů, do rakví, do haj*lů, atd. Anebo chodit vysvlečená a opilá a pak volat po pomoci, ale nikdo nepomůže, konec konců - další negativní příklady znají naše ratolesti z toho bulváru (já to pochopitelně nečtu!): jak dopadla ta Bartošová, Hanychová, Pomeje ....hmm?

Jak dopadla Hanychová? (To víte, já to nečtu...)

Které dítě netouží zkusit se opít? Důležité je vést s nimi dialog. Ne monolog!Představme si sebe v jejich věku. U nás byl alkohol vždy přístupný a můj postoj byl:  "Nevěřím, že bys´ tady něco tajně upíjel, když se můžeme kdykoliv domluvit na ochutnávce." Nechutnalo jim nic a ztratili zájem. Ale věděli, že jim rodiče věří a bylo to pro ně zavazující. Pokud mají důvěrné pouto k někomu z dospělých, budou se chovat jako rozumní lidé třeba už ve 13ti letech. Právě ty děti, které rodiče tak hystericky brání před démonizovaným alkoholem, se v určité době "utrhnou z řetězu", což může mít i fatální důsledky. Ideální pro ně je, vědět předem, že se alkohol nemíchá, prokládá se nealkem, že se může začít s vínem a končit "panákem", ale nikdy naopak. A jak přežít kocovinu? Polosed, rozsvícená lampička, uzemnění (ruka nebo noha na podlaze) a potupný kýbl v dosahu. Po případném "zážitku" se dá společně diskutovat o smyslu takového počínání. Ale to, jak se chovají je jen jejich vizitka, o tom si musí rozhodnout sami. TOHLE musí především vědět. Zákazy jsou k ničemu!

Aperitiv jsme jako děti...+10 mohli ochutnat :-) V 15ti vyzkoušel účinek 12• piva...pak účinek chalupářské a meruňky a v 16ti jsme vedeli po čem se zmrskáme :-)

Pane doktore, ono prece jenom ta australska povaha, mentalita atd. je ponekud jinna nez ta ceska a slovenska. Vyzkum u protinozcu berte s odstupem.

Zamykat alkohol ,co když nenajdu klíček !

Ještě k bodu 2- sport je vysoce rizikový lepší když naši teenageři budou sedět pěkně doma u PC s colou. A k bodu 3 -kam vede vojenská disciplína jsme viděli názoně v Pelíškách.

Jakmile jsem dočetl po "...říká doktor Karel Nešpor", bral jsem článek jako zábavný.

Tak nevím, moje maminka byla alkoholička a prožívali jsme všechno to negativní, co alkoholismus přináší. Dokonce i se špatným koncem - po dlouholeté přemíře alkoholu organismus nevydržel a ona zemřela. S bratrem jsme nyní normální dospělí lidé s normálním vztahem k alkoholu, občas si skleničku piva nebo vína dáme, chodíme do restaurací a třeba nyní mám lahev vína doma už 2 měsíce neotevřenou. A nedokážu říct, jestli pomohlo to, co jsme prožili doma, nebo prostě to,  že k tomu (zatím) nemáme sklony. 

Tento článek jsou pro mě hrozné žvásty, všichni mí kamarádi si prošli v nějakém věku tím, že se jednou za čas opili. Ale život pokračoval, začalo být důležité něco jiného, jiná zábava, než hospody, bary a diskotéky. Přišla kariéra, povinnosti, rodina, sport a stárnutí.   Nikomu ta opilost nestojí za to, aby mu pak druhý den bylo tak špatně. A všichni počítáme s tím, že se nás děti začnou ptát, proč to pivo vlastně nemůžou.... 

K tomu, aby se člověk uměl vyrovnat s alkoholem, musí mít především normální informace a ne dělat, že alkohol neexistuje.

Jsme na tom podobně. Já mám něco podobného s otcem - zatím však bez toho "nevyhnutelného" konce. S alkoholem problém nemám; sem tam s kamarády zajdu na pivo nebo dvě, ale zase když od někoho dostanu k narozeninám lahev tak skončí na několik dlouhých let ve skříni protože prostě nemám potřebu se zničeho nic zvednout a dát si panáka...