Meteoroložka Dagmar Honsová je přesvědčená, že letošní rok určitě přinese mnoho zajímavých a zřejmě i extrémních meteorologických jevů, které se zapíšou do historie. „Největší vliv na jejich nárůst máme my lidé. A dopady klimatické změny také můžeme nejvíce ovlivnit,“ říká.
Tropické teploty, velké sucho, tornáda, povodně. Měli bychom si na tyto extrémní projevy počasí zvyknout? Když se podíváme do historie počasí – do kronik a cestopisů – zjistíme, že jsme se ojediněle s takovýmito extrémy v počasí vždy setkávali a nějakým způsobem jim museli čelit. Nicméně podle závěrů studií klimatických změn jich bude přibývat, což již sami pociťujeme. Za současnou změnu klimatu jsou ale odpovědní z velké části lidé, ačkoli některé změny může přinést sama příroda, jako tomu bylo po velké erupci indonéské sopky Tambora v roce 1815. Kvůli tomu, že vychrlila obrovské množství sopečného popela, který odrážel sluneční paprsky, přinesla tak výrazné ochlazení, že rok 1816 byl v Evropě i Americe označen jako rok bez léta.
Lidé však mají v současnosti na změnu klimatu největší vliv. Skvěle to můžeme vidět například na datech z pražského Klementina, kde je nejdelší souvislá řada měření na našem území. Počet tropických dnů tu vzrostl za posledních sto let pětkrát. Přitom před sto lety byly tropické dny i v letních měsících spíše vzácností. Za posledních třicet let jsme také přepsali více než polovinu teplotních rekordů výrazně vyšší hodnotou. Nejvíce jich padlo v lednu, nejméně v měsíci září. Podobná situace platí i u sucha. S tím jsme se v minulosti také setkávali, nicméně sucho mezi lety 2015 a 2020 bylo nejvýznamnější v naší historii. Co se týče tornád, odborníci se shodují na tom, že spíše než nárůst množství se zvětší jejich intenzita a ničivá síla.
Zahradu nesekejte – čím vyšší porost a větší rozmanitost druhů, tím lépe pro klima. Neposekaná zahrada účinněji váže oxid uhličitý.
Dagmar Honsovámeteoroložka
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
