Díky koupeli v aloe vera umí Božonky zadržet zpocený odér a zachovávají si svěžest a příjemný pocit na těle.
Silonky
O ekologičtější přístup se některé oděvní firmy snaží už řadu let, punčochářský průmysl však až donedávna zaostával. Silonky jsou praktická věc, ale často končí v koši po jednom, v lepším případě po pár použitích. Protože jsou vyrobeny převážně z nylonu, rozloží se v řádech desítek let. Odborníci odhadují, že na celém světě vzniká ročně více než 103 tisíc tun odpadu z punčoch, což odpovídá objemu většímu než 8 tisíc dvoupatrových autobusů.
S oběma problémy – nízkou životností a nerozložitelností silonek – zatočila značka Božonky. Jejich silonky jsou vyrobeny z polyamidového vlákna se zvýšenou schopností biologické rozložitelnosti. Zem se po nich slehne už do pěti let, tedy desetkrát až patnáctkrát rychleji, než je tomu u běžných silonek.
Ošetřeny jsou navíc pouze organickými barvivy a při jejich výrobě se nepoužívají žádné nebezpečné chemické látky. Ocení je tak především dámy s citlivou pokožkou. Silonky jsou prodyšné, nesmrdí a především toho hodně vydrží. Podle údajů výrobce je vynosíte více než třicetkrát. Cenově tak nakonec vyjdou levněji než běžné silonky.
K dostání jsou u Plove jak bikiny, tak i jednodílné plavky.
Plavky
Léto se kvapem blíží a pro mnohé z nás i výběr nových plavek. Většina těch, které najdeme v obchodech, je vyrobena ze syntetických materiálů, především z polyesteru a nylonu. Získávají se z derivátů ropy a jsou tedy biologicky nerozložitelné. Nadto si výroba žádá velké množství energie a vody.
Zodpovědný, ekologický přístup už naštěstí pronikl i do sféry plavek. Na českém trhu jej nabízí už od roku 2017 značka Plove. Její výrobky jsou ušity z regenerovaného nylonu Econyl, jinými slovy řečeno z odpadu. A to i toho, který už jednou v moři býval: z rybářských sítí, ale také ze zbytků látek, koberců a průmyslových plastů. Smetí, které by za normálních okolností znečišťovalo planetu, tak dostává nový život. Econyl je navíc možné recyklovat stále dokola, aniž by ztratil na kvalitě.
Znečištěná voda, půda i vzduch. Rychlá móda je zdrojem radosti i zkázy |
Výsledný produkt je neobyčejně elegantní a slušivou záležitostí. Designérka Pavlína Miklasová, zakladatelka značky Plove, vytváří plavky barevné, s minimalistickým designem, k dostání jsou ovšem i honosnější modely zdobené kamínky od Preciosy.
Na konopí založila svou výrobu značka Bohempia.
Boty
Obuv se běžně skládá až z deseti různých materiálů, a proto je takřka nemožné ji zrecyklovat. Většinou ji tvoří plasty, které se špatně a dlouho rozkládají. Výroba jednoho páru vyprodukuje 15 kilogramů oxidu uhličitého, navíc se často dovážejí přes půl planety (převážně z Číny), což dále přidává na uhlíkové stopě. Samostatnou kapitolou jsou děsivé podmínky a mizivé výdělky lidí, kteří je vyrábějí.
Na otázku, jak vytvořit udržitelné boty, dlouho neexistovala odpověď. Až v posledních letech se objevilo několik firem, které přišly se svými variantami. Našli bychom je i v Česku.
První skupinou jsou ty, které využívají přírodní materiály. Z konopí a přírodního kaučuku vyrábí své tenisky značka Bohempia. Konopí je pevné, odolné a zároveň nenáročné na pěstování, spotřebuje mnohem méně vody a hnojiv než například bavlna. Jde mimochodem o barefooty, tedy boty, které respektují šířku nohy a jsou mnohem zdravější a pohodlnější než běžná obuv. Značka Novesta, která sídlí na Slovensku v původní továrně Jana Antonína Bati, zase využívá bavlnu, len a přírodní kaučuk.
Boty značky Kave se vyrábí z recyklovaných materiálů. Firma má ošetřenou i jejich opětovnou recyklaci.
Z recyklovaných materiálů jsou boty značky Kave designérky Evy Klabalové. I ona boty tvoří na originálních strojích Baťa, a to přímo ve Zlíně. K jejich výrobě se nepoužívá lepidlo, podrážky z recyklované gumy se lisují přímo na botu. Podešve některých z nich jsou navíc zčásti tvořeny kávovou sedlinou. Klabalová má ošetřenou i jejich recyklaci. Poté, co tenisky Kave doslouží, můžete je poslat výrobcům, kteří z nich vytvoří boty nové. Odměnou je zákazníkovi 15% sleva na další nákup.
Šperky Eppi vycházejí z moderních trendů a zároveň jsou udržitelné.
Šperky
V debatách o udržitelnosti v módě jsou šperky často přehlíženy. Těžba drahých kovů je však přinejmenším problematická. Často probíhá nelegálně, mizerné mzdy, špatné pracovní podmínky a dokonce i moderní otroctví a dětská práce jsou v tomto odvětví běžnou praxí. Využívá se při ní ohromné množství vody a v jejím průběhu se do vody a půdy dostává kyanid, jed, který na sebe zlato váže. V případě stříbra je to kromě kyanidu i rtuť.
Udržitelný šperk tak vzniká s využitím již vytěženého kovu. První zastávkou by však v každém případě mělo být starožitnictví, kde se dají najít poklady za zlomek ceny. Využít se dají i nenošené šperky po babičce, které zkušení zlatníci přetvoří v nový výrobek. Recyklované zlato produkuje až o 99,8 % méně skleníkových plynů než zlato vytěžené.
Z laboratoře nepocházejí jen diamanty. Eppi nabízí i další eticky získané kameny, včetně turmalínů.
Tuto strategii pojala za svou česká firma Eppi, která vznikla v roce 2011. Celých 90 % jejích výrobků pochází z recyklovaných kovů – zlata, stříbra i platiny. Ty se získávají nejen ze starých, nenošených šperků, ale i z technologického odpadu, třeba z notebooků a mobilů. Dobrá zpráva zní, že kovy při recyklaci neztrácejí na kvalitě, a mohou se proto přetvářet znova a znova.
Firma nabízí také šperky s laboratorně vytvořenými diamanty a jinými kameny, jejichž zátěž na životní prostředí je s těmi přírodními nesrovnatelná. K získání jednoho karátu přírodních diamantů je třeba vytěžit 20 až 200 tun zeminy, což v případě laboratorních kamenů odpadá.
