Já nesnáším, když je kadeřnice upovídaná. Mám pocit, že se dobře nesoustředí na práci a pak je to vidět na výsledku.

Vždycky si vzpomenu na toto: http://www.youtube.com/watch?v=ilVo2Sq_8kM

Sama jsem psychiatr a z páce jsem unavená, nebaví mě bavit se s kadeřnicí a zájem o to, kdo vlastně jsem a co rodina bojkotuji...

Včera v TV zas říkali, že kuchař je umělec a psycholog a stratég, když plné mísy občas vmísí do šarvátek.

Kde ta paní ordinuje? Že bych se k ní přišel vypovídat... Usychá mi fíkus a já se nemám komu svěřit.

Nemám to ráda. Kadeřnice, kosmetičky, pedikérky, manikérky ...... Přesto vypadám dost dobře

Možná je kadeřnice pro někoho psychoterapeutem, ale já mám právě opačný problém. Nechci si s kadeřnicí povídat. Chci, aby mě ostříhala... ale žádné řeči, svěřování, atd. No a většina kadeřníků si asi myslí, že člověk se tam přišel vypovídat, takže mluví a mluví, ptají se... docela otrava.

Já taky mlčím , mám od povídání kamarádky ..ale není mi 70 ....a jsem jiná povaha

Kadeřník je psychoterapeut zcela určitě. Pro mladé lidi asi tak úplně  ne  a neplatí to ani u pánů , ti se vykecají na pivě s kamarády Pro seniorky ,ale ano. tam to platí 100%, Moje tchýně a věřím že není jediná ,si tam chodí postěžovat na nepřejícnost světa již léta nevadí ji květák na hlavě a 250 kaček každých 14 dní za toto  dílo , hlavně že se vypovídá . Postěžuji si na vše možné , na kadeřníka tihle staří lidé ušetří vždy. Někdo si s nima popovídá (vyslechne je a neremcá a odkývá jim cokoliv) Tot ta psycho- praxe, vyslechnu - mlčím a myslím si své.

Kadeřník je také psychoterapeut - no jasně, a taky vědec, přes ty vodičky, hodně umělec - těma kreacema, no a dělá těmahle rukama, takže poctivej pracant, takže co vlastně neni?

Madam, troufám si o sobě řící, že nejsem mentálně retardovaný. A tedy Váš neotřelý pohled na řemeslo holiče a kadeřnice mně doslova odrovnal. 

Vlasová stylistka také psychoterapeutka, je prosím Vás co?

Chodil jsem do Pelhřimova k jednomu starému pánovi, holiči, (velmi starému pánovi). Jedenkráte za měsíc a půl, za dva jsem ho navštívil, nechal se ostříhat, oholit, zkultůrnit. Mezi tím, něž vykonal svojí práci, jsme probrali kde co. Bylo mi sedmnáct, osmnáct let, ale byl jsem pro něj pan zákazník.

Tento prvorepublikový holič si nikdy nemusel hrát na "vlasového stylistu", nebo "vyzážistu", případně "psychoterapeuta". Vždy, opakuji: VŽDY, měl plno, a měli jsme ho, jako zákazníci, rádi.

Co je tady španě? 

Krome nekolika gramatickych chyb ve vasem textu neni spatne nic. Co mate za problem s tim, co ta pani rika? Vas holic pro vas byl prece take trochu psychoterapeutem - clovekem, ktery si s vami povidal, probiral osobni veci, ciste za ucelem, abyste se citil prijemne (a rad se k nemu vracel, nejen kvuli jeho holicskemu umu). Ne kazdy je v tomto dobry, je treba umet naslouchat, davka empatie, trpelivosti... Take si o sobe troufam rici, ze nejsem retardovana, ale smysl vaseho prispevku mi unika.