Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Lustig: Češi jsou mimořádní čtenáři

„Hlavně nepočítejte s tím, že to dostanu,“ už dopředu varoval Arnošt Lustig, kterého jeho americký nakladatel navrhl na prestižní Pulitzerovu cenu za román Krásné zelené oči (Lovely Green Eyes). „Abych se nevychloubal jako kohout, a pak mi spadl hřebínek.“ Pulitzerovu cenu nakonec nezískal, šance má však ještě i v další, tentokrát britské literární soutěži Wingate Literary Prizes. „Sice se netrefíte do cíle, ale trefíte se těsně vedle. A příště to třeba už vyjde.“

Jste zklamaný, že jste nevyhrál?
Nic jsem nečekal a nečekám. Ani v Pulitzerových cenách, ani v nominacích na Wingate Prizes, kde jsou samí dobří spisovatelé, tedy kromě mě. Myslím, že takové věci jako nominace by se ani autorům neměly dopředu říkat. Knížka, kterou jsem napsal, zůstane stejná s cenou, nebo bez ceny. Je v tom nevinně. Ale víte, co vydá za všechny ceny? Ještě nikdy jsem v londýnském knihkupectví neviděl tolik svých knih! A hned vedle mě je písmeno K, a tedy Kundera a pod ním Škvorecký, a ti mají knih na půl metru. Takže jsem ve společnosti českých spisovatelů a jsem úplně šťastný.

Vy se nepovažujete za dobrého spisovatele?
Považuji se za spisovatele, a ten by měl být především skromný a poctivý. Může se snažit dosáhnout stropu, ale za svého života nikdy neodhadne, jak je vysoký. Spravedlivé hodnocení nastává padesát let po jeho smrti. Jeden francouzský spisovatel řekl, že chrám literatury je naplněn živými a po jejich smrti místo zaujmou ti dobří. Veškerá sláva živých je nicotná, takže nezbývá než to zapít.

V angličtině vám vyšlo deset knih. Čím si vysvětlujete, že zrovna kolem krásných zelených očí Hanky Kaudersové je takový rozruch?
Je to náhoda, štěstí a nálada publika, která vyzdvihne nějakou knížku více než tu druhou. V Čechách takhle třeba vyzdvihli Modlitbu za Kateřinu Horovitzovou - v době, která byla plná sociálního realismu a propagandy, zaujal příběh dívky, jež stokrát padla a stokrát zase musela vstát. Je to občas nespravedlivá volba, kupříkladu své Démanty noci mám stejně rád. V New York Timesech zase chválili Nemilovanou a já vím, že Ulice ztracených bratří je přinejmenším stejně dobrá. Chytila se jako písnička.

Liší se americké a české publikum?
Češi jsou mimořádní čtenáři - literatura tu v minulých dobách zachraňovala duši národa. Být spisovatelem v Čechách je daleko odpovědnější než kdekoli jinde. A my, potomci, bereme úroky. Když má kniha projde u českého čtenářstva, odvážím se na anglofonní trhy. V osmnácti si Nemilovanou přečetla má dcera a říkala: je tam moc tělesných šťáv. Tak jsem tu knihu zase schoval. Ve třiadvaceti pak byla zvědavá, co jsem udělal s rukopisem. Znovu si ho přečetla a ptala se, proč to nevydám, že je to dobré. Tak jsem Nemilovanou vydal u Škvoreckého a povzbuzen úspěchem nabídl jsem ji také americkému nakladatelství Harper & Row, kteří to vzali a vydali. Kniha pak dostala židovskou cenu, přestože je o židovské prostitutce.

Vy ale o židovských prostitutkách píšete často.
Není to o prostitutkách, ale o prostituci, která hrozí modernímu člověku. Je to metafora dnešního světa: všichni si vás chtějí koupit a záleží jen na vás, zda a za kolik se prodáte.

Je o vás známo, že se ke svým dřívějším dílům neustále vracíte a přepisujete je. To se vám nezdají dost dobrá?
Je to zápas s odpovědností o dokonalost a já mám metodu jako malíři. Nanesou jednu barvu, pak další... Třeba osmkrát, až se výjev na plátně přiblíží obrazu, který chtěli namalovat. Někdy toho dosáhnou hned napoprvé. Kateřinu Horovitzovou jsem napsal za čtyřiadvacet hodin. Zůstala beze změn, s výjimkou dvou malých odstavců. Ona ke mně mluví celé noci: podívej, tohle jsem ještě chtěla říct. A já ve dne přemýšlím, jestli to, co chci říci, je důležité. Nepřepisuji, ale doplňuji. Chci umřít s čistým svědomím, že jsem odevzdal to nejlepší.

Proč jste vlastně začal psát?
Protože mi nikdo, komu jsem vyprávěl o holocaustu, nevěřil. Před válkou jsem měl hodného učitele, na kterého jsem za války hodně myslel. Plakal, když jsme zpívali Hoši od Zborova, protože mu tam zemřel blízký. A tenhle učitel mě pak hladil po vlasech a díval se na mě jako na choromyslného, když jsem líčil své zážitky z války. Pochopil jsem, že zažité nelze sdělit ústním vyprávěním. Tak jsem zkoušel psát. V osmnácti jsem poslal do Mladé fronty román Už nikdy válka. Přijali ho, ale já si ho zase vzal zpátky. Vyndal jsem vše, co se mi nezdálo dobré, a vzniklo sedm povídek Noc a naděje.

Ústředním tématem vašich knih je holocaust. Dokážete ho opustit?
Už jsem ho v duchu opustil, už ho mám dost stejně jako prostitutek. Jen ještě vydám poslední povídku o člověku, který má z války radost, protože se mu nikdy tak nedařilo, bez ohledu na to, jak se daří jeho přátelům. Sním o tom, že napíšu komedii. O své ženě. Jsem v podstatě veselý spisovatel - ve dne, když žiju. Smutek mě přepadá v noci, s myšlenkami, proč umírá tolik nevinných.

Arnošt Lustig při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.

Arnošt Lustig při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.

Arnošt Lustig při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.

Arnošt Lustig při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.

Měli jsme ze sebe respekt, říkají Krobot a Šoposká. V divadle mají vyprodáno

  • Nejčtenější

RECENZE: To už není film, ale úkaz. Čistá nula pro Lásku na zakázku

7. června 2024

Premium Svým způsobem je to dvojitý zázrak. Spočívá jednak v daru natočit film tak skrznaskrz špatný, jakým...

Zemřel divadelník a zakladatel Studia Ypsilon Jan Schmid, bylo mu 87 let

4. června 2024  12:07

Ve věku 87 let zemřel v pondělí 3. června divadelník, režisér a kulturní publicista Jan Schmid....

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Vrátil ses k Nině. Se zesnulým Kačerem se loučili i Kunderová s Pucholtem

5. června 2024  10:31,  aktualizováno  13:20

Veřejnost a kolegové se v historické budově Národního divadla rozloučili s Janem Kačerem....

Pro expremiéra Nečase jsem měl velké pochopení, říká Jiří Vyorálek

5. června 2024

Premium Patolog Mráz v Poldovi, premiér Vichr v Sedmi schodech k moci i kriminalista Černý ve Stínech...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Žena žaluje Netflix kvůli seriálu o stalkerce. Poznala v ní samu sebe

7. června 2024  11:41

Žena ze Skotska, která údajně inspirovala postavu Marthy v seriálu Sobík (Baby Reindeer), žaluje...

RECENZE: Antologie tuzemského hororu Smečka jde čtenáři rovnou po krku

9. června 2024

Šestnáct tuzemských autorů plus jeden zahraniční host dostalo zadání - napsat hororovou povídku, v...

SÓLO PRO GOLDFLAMA: Zkoumat dva národy proti sobě? Vulgární a škodlivé

8. června 2024

Premium Názory, vzpomínky, glosy, momenty ze zákulisí. Každou sobotu píšou přední osobnosti české umělecké...

TELEVIZIONÁŘ: Když se do vlastní zákaznice zamiluje nájemný Vrah naoko

8. června 2024  10:45

Vysoce výkonný, charizmatem poháněný motor; jiskření, které by dokázalo restartovat odstavenou...

RECENZE: Koně, králíci, Londýn. Krumlovská točna hraje s rozumem a citem

8. června 2024

Lehkou, hravou a zábavnou premiérou zahájilo svou letošní produkci Otáčivé hlediště v Českém...

Nová Miss Alabama je morbidně obézní. Vítězka váží 150 kilo, lidé se bouří

Vítězkou v soutěži National American Miss je Sara Millikenová. Třiadvacetiletá žena byla zvolena královnou krásy i...

Hledal jsem manželku v Africe, sbalit ženskou tam zabere sekundu, říká dobrodruh

Premium Byl na šesti kontinentech, projel 135 států a během své cesty kolem světa ujel 230 tisíc kilometrů. Parťákem mu po...

Hejt není názor, říká Arichteva. Žena herce Blažka jí doporučila plastiku prsou

Herečka Veronika Arichteva (38) se stala terčem kritiky manželky herce Filipa Blažka (50). Jolana Blažková (44) se...

RECENZE: To už není film, ale úkaz. Čistá nula pro Lásku na zakázku

Premium Svým způsobem je to dvojitý zázrak. Spočívá jednak v daru natočit film tak skrznaskrz špatný, jakým je Láska na...

Modelka Huntington-Whiteleyová se vyfotila nahá. Přestaňte, jste matka, píší jí

Britská modelka a herečka Rosie Huntington-Whiteleyová (37) zveřejnila na Instagramu fotku, na které leží zcela nahá na...