Evžen Boček: Aristokratka u královského dvora (50 %)
Na opačném konci hodnocení začíná na padesáti procentech. Dostal je třeba nejnovější počin populárního Evžena Bočka. „Evžen Boček novinkou potvrzuje, že autorsky najel na filmovou seriálovost. Už jen struktura psaní: navenek deníkové zápisy, uvnitř však série skečů a scének, navlékaných na dějovou linku jeden za druhým, jedna za druhou,“ zamýšlí se nad pátým dílem slavné série Radim Kopáč.
„Bočkovo psaní má elán, neklade čtenáři sebemenší odpor, nenutí ho mít pojem o celém textu, vždy je aktuální právě čtená stránka, určující je okamžitý prožitek. Výjimečně zafunguje něco víc, třeba dobové kulisy, podzim 1997 kótovaný vlivným deníkem Blesk, čerstvě mrtvou lady Dianou – anebo zvolna se rozpadajícím Michaelem Jacksonem. Psychologie postav je však mělká. S Marií se sice táhne rodové prokletí, ostatně celá rodina si libuje v jisté divnosti, jenže nejde víc než o povrchní spektákl,“ shrnuje dále.
„Na Haška, Poláčka, Jirotku či raného Viewegha nemá Boček ani náhodou. Možná tak na Švandrlíka. Ostatně jeho cenu si odnesl za Poslední aristokratku, první díl úspěšné série. I ten se četl víc než dobře. Víc než čtivo však Boček nepíše,“ uvádí Kopáč závěrem.