Ve skladbě je kromě výrazného hiphopového beatu slyšet i folklór. Ten je se zpěvaččiným dětstvím úzce spjatý, vždy totiž milovala lidové písničky a odmalička je zpívala. Hiphopový rytmus zase odkazuje na jejího o sedm let staršího bratra, s nímž trávila čas v jeho posilovně, kde spolu se svými kamarády poslouchal například Arrested Development, TLC nebo Mary J. Blige.
„Jsem moc ráda, že se nám spolu s muzikanty podařilo spojit tyto dva výrazně odlišné žánry. Písničku jsme nahrávali v Londýně v Eddieho studiu s kapelou Mad Mad Mad, která momentálně hrává s Róisín Murphy. Singl Struny předznamenává zvuk celého alba – je to přirozený akustický sound, žádné velké postprodukce. Organičnost je cítit všude a smyslem celého konceptu alba je, vrátit se k živému hraní a radosti z tvorby,“ popisuje zpěvačka, momentálně žijící v Londýně.
Text písničky Struny vypráví o cestě dívky z malého města, která v sobě nosila něco, co bylo silné, co rostlo spolu s ní a dávalo jí jistotu v nejistých časech.
„Je to píseň o mém snu. O tom, že vás nic nedokáže zastavit, pokud víte, kam chcete jít. Odjakživa ve mně žila jakási nutkavá zvědavost, která mi nedala spát. Melodie, které mi neúnavně bloudily v hlavě a slova, která jsem psala pouze pro sebe, jsem toužila jednou vykřičet do světa.
Hodiny jsem trávila v radostné samotě. Pozorovala jsem svět, nořila se do představ, psala básně, tancovala, zpívala a věřila, že jednoho dne mě někdo objeví a vezme do světa,“ svěřuje se zpěvačka a dodává: „Moje dospívání nebylo jednoduché pro nikoho z naší rodiny. Máma se bála, co ze mě bude, otec ale věřil, že nejsem úplně hloupá. Asi měl pravdu anebo jsem měla štěstí. Jsem ráda, že jsme to období přežili – i já, i oni.“
RECENZE: Jana Kirschner je i uprostřed bláznivé show prostě neodolatelná |
Téma skladby reflektuje a dále rozvíjí videoklip, u kterého si Jana Kirschner poprvé vyzkoušela i roli režisérky. Natáčení probíhalo v jejím rodném městě Martin, mimo jiné i v prostorách Národní knihovny, což je hlavní knihovna na Slovensku. Do tvůrčího procesu Jana zapojila celou rodinu – své dvě dcery i rodiče.
„Koncept jsem sice měla v hlavě, ale bez pomoci mladých scénografů od Michala Lošonského bychom to nezvládli. Vymysleli jsme papírové masky, které se ve videoklipu objevují a mají v sobě ukrytou symboliku - jsou to naše tajné sny, představy, přání, strachy, ale i předsudky. Jedním slovem celý ten neviditelný balíček, který každý v sobě nosíme. S finální realizací nám hodně pomohli i naši přátelé: režisér Juraj Johanides a vynikající kameraman a fotograf Viktor Cicko,“ vysvětluje Jana Kirschner.
Českým fanouškům se představí na dvou koncertech, konkrétně 7. dubna v pražském Lucerna Music Baru a 9. dubna v brněnském klubu Fléda.
