Šéf španělské diplomacie José Manuel Albares řekl, že ve čtvrtek uzná palestinský stát Slovinsko. Podle Albarese se krok Madridu „zapíše do historie Španělska“. „Naše země tím říká, že k utrpení nelze být lhostejný,“ dodal s odkazem na válku v Pásmu Gazy, která na tomto palestinském území způsobila humanitární krizi a stála tisíce lidských životů. „Přijali jsme uznání (palestinského státu), protože je to jediná cesta, jak zajistit bezpečnost v Izraeli a mír v regionu,“ uvedl také Albares.
„Je to rozhodnutí, které jsme nepřijali proti Izraeli, s nímž chceme mít ty nejlepší možné vztahy. Toto rozhodnutí vyjadřuje také naše důrazné odmítnutí Hamásu, který je proti dvoustátnímu řešení,“ řekl španělský premiér podle televize RTVE. Připomněl také, že Španělsko odsoudilo útok Hamásu na Izrael, při němž 7. října palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí a asi 250 osob unesli do Gazy.
Palestinu oficiálně uznalo i Norsko. „Norsko je již více než 30 let jedním z nejsilnějších zastánců palestinského státu,“ prohlásil norský ministr zahraničí Espen Barth Eide. „Dnešní den, kdy Norsko oficiálně uznává Palestinu jako stát, je milníkem ve vztazích mezi Norskem a Palestinou.“ Označil za „politováníhodné“, že se podle něj izraelská vláda v řešení izraelsko-palestinského konfliktu nechová „konstruktivně“.
ANALÝZA: Terorismus se vyplácí, vzkázali Palestincům. Gesto ve špatnou dobu |
„Irská vláda uznává Palestinu jako suverénní a nezávislý stát a souhlasila s ustanovením úplných diplomatických vztahů mezi Dublinem a Rámaláhem,“ stojí v oficiálním prohlášení irské vlády. Dodává, že jmenuje irského velvyslance pro Palestinu, stejně jako zde zřídí ambasádu.
Irský premiér Simon Harris uvedl, že cílem uznání Palestiny je „udržet naději při životě“. „Je to o přesvědčení, že dvoustátní řešení je jedinou cestou, jak mohou Izrael a Palestina žít v míru a bezpečí bok po boku.“
Izraelská reakce
Izraelská vláda už dříve Španělsko, Irsko i Norsko za snahu uznat palestinský stát kritizovala a povolala kvůli tomu své velvyslance z těchto zemí. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac také obvinil vlády těchto zemí z podpory Hamásu, který Izrael, EU a USA považují za teroristickou organizaci. V pondělí Kac oznámil, že španělský konzulát v Jeruzalémě nesmí od 1. června poskytovat služby Palestincům, obvinil španělskou vládu z antisemitismu a uvedl, že Izrael bude „škodit těm, kteří škodí jemu“.
Katz v úterý vyčetl Sanchezovi, že nezasáhl proti španělské ministryni práce a sociální politiky, vicepremiérce Yolandě Diazové za její projev, který zakončil propalestinským sloganem „Od řeky k moři, Palestina bude svobodná“. Ten Izrael považuje za výzvy ke genocidě.
„Sanchezi, pokud nevyhodíte svou zástupkyni a ohlásíte uznání palestinského státu, jste partnerem v podněcování ke genocidě Židů a válečným zločinům,“ napsal izraelský šéf diplomacie na sociální platformu X.
Khamenei @khamenei_ir, Sinwar y la Vicepresidenta de España @yolanda_diaz_ - llaman a la desaparición del Estado de Israel y el establecimiento de un estado terrorista islámico palestino desde el río hasta el mar.
Presidente @sanchezcastejon - al no despedir a @yolanda_diaz_ y… https://t.co/oV5zlNYCVT https://t.co/Gq4mcRlndo
Sánchez také řekl, že od středy jeho vláda bude „soustředit veškeré úsilí na dvoustátní řešení“ izraelsko-palestinského konfliktu a zejména se bude snažit o ukončení krize v Pásmu Gazy. K tomu je podle něj nutné příměří, větší množství humanitární pomoci a osvobození rukojmích. Hamás zadržuje stále na 130 unesených, z nichž několik desítek zřejmě v zajetí zemřelo. Přes stovku rukojmích propustil loni koncem listopadu výměnou za palestinské vězně během dosud jediného příměří v této válce.
Sánchez také řekl, že Španělsko bude pomáhat Palestinské autonomii v reformách a ve spolupráci s arabskými zeměmi se snažit o svolání mírové konference. Palestinský stát by měl podle Sáncheze vzniknout na, nyní Izraelem okupovaném, Západním břehu a v Pásmu Gazy, které by měly být „spojené koridorem“. A hlavním městem palestinského státu by měl být východní Jeruzalém. Dodal, že španělská vláda neuzná změny hranic z roku 1967, pokud se na nich strany konfliktu nedohodnou.
Norsko, Španělsko a Irsko uznají Palestinu. Terorismus se vyplácí, reaguje Izrael |
V roce 1967 se odehrála takzvaná šestidenní válka, nazývaná též třetí izraelsko-arabská válka, během níž Izrael obsadil jordánský Západní břeh i východní Jeruzalém, egyptský Sinajský poloostrov s Pásmem Gazy a syrské Golanské výšiny.
Palestinský stát uznává přes 140 zemí, v posledních týdnech to udělalo několik karibských států: Trinidad a Tobago, Bahamy, Jamajka a Barbados. Z EU tak naposledy učinilo Švédsko v roce 2014. Česká republika podle prohlášení ministerstva zahraničí poskytnutého dříve ČTK samostatný nezávislý palestinský stát neuznává. Uznání učinilo Československo v 80. letech v kroku, který byl podle české diplomacie poplatný tehdejší době.
