"Vyplynulo to ze situace. Když píšu písničky, tak mě napadají slova v angličtině. Prostě je pro me angličtina lepší na zpívání," říká hlavní tvůrčí duch v kapele Mirka Vystavělová.
"Objevují se názory, že česká folková kapela by měla zpívat česky, což mě provokuje. Ať každý zpívá, jak cítí. Bariéry mě štvou," podotýká Milan Vidlička, člen olomoucké kapely Spirit, která má za sebou úspěch na festivalu Zahrada v podobě zisku Krtečka a jenž Barevnému dnu pomáhá svými zkušenostmi.
Rok 2000 končil pro kapelu optimisticky. Kromě výchovných koncertů měla před sebou vystoupení v Lucembursku. Při rozhovoru členové Barevného dne se netajili svými ambicemi, které občas doplnil Milan Vidlička.
|
BAREVNEJ DEN |
| Mirka Vystavělová (*1983) zpěv, kytara, perkuse Jana Dolejšová (*1984) konga, perkuse, zpěv Petra Krylová (*1983) příčná flétna, perkuse, zpěv Anna Kohoutková (*1986) housle, zpěv Filip Lorenc (*1983) kytara, mandolína Martin Mišák (*1983) baskytara, kytara Martin Kleibl (*1984) bicí, perkuse |
Jaký je to pocit hrát vrstevníkům?
Je to zajímavé, protože zřejmě nečekají to, co na pódiu předvádíme, a nemyslí, že jsou podobného výkonu jejich vrstevníci schopni. Když jsme byli mladší, na škole působila kapela Asah, která také hrávala koncerty pro gymnázium. My jsme je obdivovali, jak jsou dobří. A teď si to můžeme vyzkoušet z druhé, jejich stránky.
Líbí se jim vaše hudba?
Reagují hlavně na energii, kterou ze sebe na pódiu vydáváme. Prostě děláme hudbu a baví nás to. Docela se jim to líbí.
Publikum hlavně reaguje na živější písničky. Například v U-klubu vládne až rocková atmosféra. Kapela měla při koncertě největší ohlas u studentů Slovanského gymnázia, kteří na konci koncertu vstali, a tehdy proskočila jiskra mezi kapelou a publikem. A děcka seběhla z pódia naprosto uřícená, ale v euforii. (M. Vidlička)
Přešli jste od folku k folkrocku? Sedí vám nynější žánr?
Určitě. Když hrají bicí, baskytara a do toho ještě třeba konga, tak je to v pohodě. Máme nového bubeníka, kluka z konzervatoře. Bigbít je nám rozhodně bližší. Folk normálně neposloucháme.
Podíleli jste se na Evropských dnech. Byli jste překvapeni, když vás poté pozvali do Lucemburska?
Vzali jsme pár lidí z gymnázia a připravili s nimi hudební program, celkem šest skladeb. Původní myšlenka byla, abychom se s obecenstvem domlouvali ne pomocí slov, ale hudby. Je pravda, že šlo i o slova, ale výsledek byl dobrý a sami jsme byli překvapení. Při ukončení evropských dnů jsme měli koncert ve šternberském divadle, který navštívili také ředitelé ze škol různých zemí. Asi se jim to líbilo, protože tleskali a pozvali nás.
Co si od výletu slibujete?
Už jsme hráli se sborem v Německu i Rakousku, ale od této cesty očekáváme nejvíc. Máme hrát v Lucembursku jeden koncert a tak se na něj pilně připravujeme, abychom splnili očekávání. Chceme ze sebe vydat úplně všechno. Je to pro nás také příležitost zjistit, jak na naši tvorbu bude reagovat publikum, které vyrostlo v jiných podmínkách.
Paradoxně se možná Barevnej den bude v Lucembursku cítít více doma než tady. Protože zpívají anglicky, budou jim tamní děti rozumět více než zdejší, protože v tuzemsku rozumí děti angličtině až tak od sedmnácti, ale tam začínají s angličtinou dříve. (M. Vidlička)
Co plánujete po návratu, v budoucnu?
Už v lednu chceme začít natáčet cédéčko. Počítáme, že v březnu až dubnu roku 2001 vyjde. Dále bychom rádi stále koncertovali pro školy a při té příležitosti desku prodávali. Možná natočíme i videoklip. Budeme se také připravovat na udební sezonu, která začíná v dubnu Moravským vrabcem. Plánujeme postup do finále v Karviné. Chceme se umístit mezi nejlepšími třemi, ať si nás všimne dramaturg festivalu Zahrada Jupp Konečný. Naším tajným snem je totiž být zařazeni do bojů o cenu Krteček, což je po albu druhý cíl pro příští rok.
 Kapela Barevnej den ze Šternberka |
