Málo se ví, že Petr Svoboda, který od třetí řady daboval chirurga B. J. Hunnicutta, od začátku působil jako producent a první režisér českého znění. „Ale není to tak, že bych hned obsadil sebe sama, protože to by mi přišlo trochu nechutné. Vybíral jsem podle kvality dabérů a taky abych vytvořil jakousi paletu hlasů. Protože když si poslechnete originál seriálu, tak ty hlasy jsou všechny stejné. Já chtěl, aby byly různé, a myslím, že se to povedlo,“ vzpomíná Svoboda na úplný start seriálu M*A*S*H v Česku.
„Petr to obsadil dobře, já jsem spokojený,“ směje se Trávníček a zmiňuje ještě také Jorgu Kotrbovou, jejímž hlasem mluvila major Houlihanová. „Jediná výrazná dáma a práce, kterou odvedla, je famózní. Ale myslím, že jsme nikdo nečekal, že se ze seriálu stane takový hit.“
„Mě teda ani nenapadlo, že by se to nechytlo,“ oponuje Svoboda. „Od začátku jsem počítal s tím, že nadabujeme kompletní seriál. Na začátku jsem si pustil pár dílů a věděl jsem, že je to bomba.“
České znění se od originálu liší v jednom podstatném aspektu – chybí tu stopa se smíchem. „Takříkajíc na vlastní triko jsem to vyndal hned na začátku. Ale vzpomínám si, že do Česka přiletěla Loretta Switová, tedy seriálová Šťabajzna Houlihanová, a sama se ptala. Máte tam smích a potlesk? Tak jsem přiznal, že ne. A ona se roztleskala: Jedenáct let jsme usilovali o to, že to do našeho seriálu nepatří, a vy jste jediní na světě,“ vzpomíná Svoboda.
A ještě jeden rozdíl lze vysledovat, a to v případě ruchů. Ty jsou většinou u filmu nebo seriálu na takzvaném mezinárodním pásu, který se v jednotlivých jazykových verzích nemění. M*A*S*H se však natáčel kontaktně, to znamená, že zvuk se zaznamenával na jeden dva mikrofony přímo na place. A ruchy se tedy musely dodělávat u nás.
Trávníček a Svoboda do seriálu M*A*S*H dostali Ester Ledeckou:
„Ze začátku byl však takový spěch, že když dnes vidím některé první díly, stane se, že hrdinové jsou ve sprše, ale slyšíte jen takové pokapávání,“ líčí Svoboda. „Potom už bylo víc času, takže jsme měli ruchaře. Dokonce jsme dotáčeli i klavír ve scénách, kde na něj hraje otec Mulcahy.“
„Alan Alda je hrozně eruptivní herec, taková tichá bomba. Rychle gestikuluje a mluví, takže nebylo nejsnazší ho dabovat. Ale člověk ho musí mít rád, protože je nádherně ironickej, vtipnej a překlad je taky skvělý,“ říká Trávníček. „Oni byli v hereckém projevu tak charakterističtí, že nám všem dělalo radost se do toho trefovat,“ dodává Svoboda.
Způsob dabingu se od devadesátých let proměnil, dnes se většinou namlouvají jednotlivé role zvlášť, zatímco M*A*S*H se daboval tak, že se herci scházeli pohromadě. A rádi, jak poznamenává Trávníček. „Dneska by to bylo trochu problematické, protože tam byla důležitá atmosféra souhry. M*A*S*H by se samozřejmě dnešní metodou nadaboval, šlo by to. Ale nehrálo by to dohromady tak dobře,“ připouští Svoboda.
Celý Rozstřel s Pavlem Trávníčkem a Petrem Svobodou:
