RECENZE: Lassie se vrací? Malebný cestopis Psí domov jinak jen vydírá

Ačkoli za novinkou kin Psí domov stojí W. Bruce Cameron, tedy týž autor předlohy jako v případě půvabného Psího poslání, nejde o pokračování (které se mimochodem teprve natáčí pod názvem Psí cesta).

Trailery

Sledovat další díly na iDNES.tv

Titul Psí domov přináší samostatný příběh, bohužel však slabší a na rozdíl od nápadu s reinkarnací ve Psím poslání i v Psí cestě silně nepůvodní. V podstatě opisuje linii slavného hitu Lassie se vrací.

Rodinné ladění si vynutilo český dabing, s nímž se dospělý jen těžko smiřuje, ovšem musí přijmout fakt, že Psí domov cílí hlavně na děti, jimž uzpůsobuje jak zjednodušené kategorie dobra a zla, tak vemlouvavé citové vydírání.

Fenka Bella je současně hrdinkou, vypravěčkou i glosátorkou srdceryvného děje, jehož první půle je vlastně nastavovaným prologem ústícím v odloučení a druhou tvoří road movie věnovaná návratu dlouhému šest set kilometrů.

Na cestopis vedoucí napříč Spojenými státy a několika ročními obdobími se dívá příjemně, jenže před ním musí divák absolvovat popisné líčení, jak Bella přišla o maminku, jak ji odkojila kočičí máma, jak našla svého milovaného pána, jaké báječné hry spolu provozovali, jak pomáhala rozveselit válečné veterány, jejichž opakovaný motiv z filmu křiklavě trčí, a jak se jí nešťastná rodina musela dočasně vzdát, když zasáhli dva padouchové, jmenovitě mstivý podnikatel a jeho policejní poskok. V ukázkově předvídatelné zápletce následuje uvzlykané loučení, smutnění, stýskání – a útěk zpět.

Psí domov

50 %

USA, 2019, 92 min

Režie: Charles Martin Smith

Předloha: W. Bruce Cameron (kniha)

Scénář: W. Bruce Cameron, Cathryn Michon

Hrají: Ashley Judd, Edward James Olmos, Alexandra Shipp, Bryce Dallas Howard, Wes Studi, Barry Watson, Tammy Gillis, Jonah Hauer-King, Chris Bauer, John Cassini, Farrah Aviva a další

Kinobox: 68 %

IMDb: 6.7

Tehdy jako by zaměnitelný režisér Charles Martin Smith, tvůrce obdobných děl Můj pes Buddy či Můj přítel delfín, předal velení jednak kameramanovi, jenž pořídil překrásné letecké záběry, jednak trikařům, kteří Belle nahnali do cesty jiné příslušníky zvířecí říše. Početně se činili, vedle další várky psů či koček se na plátně objeví losi, bizoni, vlci i puma, ovšem animace už dokázala věrohodnější kousky. Nejpůsobivějším prvkem zůstává krajina, zejména zimní čas s rybami pod ledem, bílými pláněmi a mohutnou lavinou, jejíž dramatický účinek zopakuje už jen pes na dálnici.

Nicméně putování z místa na místo, od člověka k člověku se stavbou podobá spíše nekonečnému seriálu, a byť se ve finále dostaví přirozené slzy, rychle je vysuší nová dávka přepjaté tklivosti kolem veteránů.

Na Psí domov se zkrátka musí člověk dívat jako na pěkný přírodní dokument, pokud se dokáže obrnit vůči přívalu sentimentu.