Černá tragikomedie Přišla v noci, kterou natočil autorský i režijní tandem Jan Vejnar a Tomáš Pavlíček, se stala nejzábavnějším okamžikem letošního karlovarského festivalu a jako maják teď může zazářit v podzimních kinech.
Hlásí se k nejlepší české tradici žánru, k poetice bezmála formanovské: z velkého nápadu na malé ploše – novinka plně využívá každou ze svých pětaosmdesáti minut – stvoří hořkosladký ohňostroj vtipu, znásobený ještě důvěrnou znalostí příběhu. Neboť kdo nezažil v rodině nezvaného hosta?
Do soužití třicátnického páru vtrhne mužova matka, která jej v dětství opustila, živelná světačka s kufrem a žádostí o přespání. Prý jen na jednu noc – jenže i „dočasný pobyt“ vojsk ze srpna 1968 také trval dlouhé roky, a to okupanti chválabohu nemluvili aspoň do nejintimnějších věcí od koupelny po ložnici.
Ať se řeší volba vana versus sprcha nebo postel – „Sex je důležitá věc, ty to vzdáváš“ – Simona Peková v roli generálské vetřelkyně vyloženě jiskří. Kdykoli odkráčí kamsi za novými ctiteli, člověk se těší, až znovu vpadne na scénu a zahrne příjemně obyčejnou dvojici, již vytvořili Jiří Rendl a Annette Nesvadbová, další várkou rad, pokynů, historek a požadavků.
Ale pozor, tuctová veselohra o nesnesitelné tchyni rozhodně nehrozí. Jednak se nenápadně zjevují momenty, kdy jí divák musí dát zapravdu nebo s ní alespoň soucítit, jednak se zpod výbuchů smíchu klube morální dilema, jak se zachovat – přece na vlastní matku, ať je jakákoli, nezavoláte policii.
O kouzlu snímku Přišla v noci svědčí i fakt, že jej nelze převyprávět; musí se vychutnat od trapasů při večeři s kamarády přes překlady lotyšských anekdot až po lehce disidentský nátěr existencí ze čtvrté cenové skupiny, jež si matka nastěhuje do synovy domácnosti.
Přišla v nociČesko, 2023, 85 min Režie: Jan Vejnar, Tomáš Pavlíček Scénář: Jan Vejnar, Tomáš Pavlíček Hrají: Simona Peková, Annette Nesvadbová, Jiří Rendl, Vladimír Kratina, Judit Pecháček, Denisa Barešová, Michal Kern Kinobox: 67 % |
Jak zvolna přituhuje, humor se barví do stále temnějších odstínů, načež trochu nečekaný závěr korunovaný pamětnickou písní, nad nímž část premiérových diváků cítila rozpaky, nakonec dokonale zapadne do nálady bizarní mezigenerační války hodnot.
Příliv radosti prýštící z filmu Přišla v noci je o to vítanější, že příběh na rozdíl od jiných tuzemských projektů nečpí spekulací.
Nesleduje módní témata hyperkorektní doby, nekalkuluje s festivalovými cenami, nehoní se za atraktivitou historických událostí. Zrodil se takříkajíc za hubičku – a je k zulíbání.
