„Data za poslední okresek převzal ČSÚ v 19.40. Výsledky oznámí 9. června ve 23 hodin na tiskové konferenci. Následně budou údaje zveřejněny i na webu,“ uvedli statistici na síti X. Výsledky může úřad zveřejnit až poté, co se uzavřou všechny volební místnosti v Evropské unii, ta poslední konkrétně v Itálii.
Statistici upozornili na to, že úřad data z okrsků jen přijme a dál je nezpracovává. Celkovou sumarizaci výsledků a přepočet hlasů na mandáty provede v neděli večer. Od dnešního odpoledne nebyly na oficiálním volebním serveru přístupné údaje k žádným volbám.
„K obnovení dostupnosti dojde v neděli 9. června po 23:00 po oznámení celkových výsledků voleb na tiskové konferenci,“ sdělil dříve úřad. Nyní je možné podle volebního zákona publikovat například údaje z výzkumů exit poll, kdy jsou dotazováni voliči právě vycházející z volebních místností nebo o volební účasti.
Sčítání hlasů v letošních evropských volbách postupovalo odpoledne v Česku o něco pomaleji než při předcházejících volbách do Evropského parlamentu před pěti lety. Údaje z posledního okrsku nakonec ale statistici dostali o půl hodiny dříve než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety.
Data za poslední okresek převzal ČSÚ v 19.40. Výsledky oznámí 9. června ve 23 hodin na tiskové konferenci. Následně budou údaje zveřejněny i na webu https://t.co/5S2fLg8PNt #EUvolby 2024 #volby https://t.co/lF3wxpcIRZ
Pomalejší postup sčítání mohl souviset s účastí, která podle informací z volebních komisí a obecních samospráv přesáhla na mnoha místech 30 procent a v Praze se dostala i přes 40 procent. Pravděpodobně bude vyšší než před pěti lety.
Ředitel odboru voleb ministerstva vnitra Tomáš Jirovec odpoledne řekl, že existuje šance, že volební účast by mohla překročit 30 procent. V roce 2019 přišlo v Česku za oba dny voleb k urnám celkem zhruba 29 procent voličů. Byla to tehdy dosud nejvyšší účast v zemi při evropských volbách. Přesto šlo o třetí nejnižší účast ze všech zemí Evropské unie.
Účast v eurovolbách byla mnohde přes 30 %. Ve dvou obcích někdo ukradl vlajku EU |
První data z volebního okrsku obdržel letos statistický úřad ve 14:22, sdělil na sociální síti. Před pěti lety to bylo o dvě minuty později. Letošní prvenství drží okrsek v Ústí nad Labem - Neštěmicích. „Následoval okrsek v Blatné na Strakonicku a v Žimuticích na Českobudějovicku,“ uvedl úřad. Před pěti lety převzal údaje z posledního okrsku ve 20:14.
Průzkumy vítězství přisuzují hnutí ANO
Vítězství by podle průzkumů i sázkových kurzů mělo obhájit opoziční hnutí ANO před vládní koalicí Spolu. Výsledky hlasování budou zveřejněny ale až v neděli před půlnocí, kdy skončí hlasování ve většině států EU.
ANO podle letošních pěti předvolebních šetření agentur Ipsos, STEM/MARK, Kantar CZ a Data Collect mělo podporu 23 až 27 procent hlasů, což by mu zajistilo minimálně obhajobu dosavadních šesti mandátů, případně jedno křeslo navíc.
Manuál pro voliče: kdo mohl hlasovat a kdy budou výsledky eurovoleb |
Zisk koalice Spolu kolem 21 procent by jí přinesl pět až šest mandátů. ODS, KDU-ČSL a TOP 09 při minulých eurovolbách před pěti lety, kdy společně nekandidovaly, obsadily celkem osm křesel.
O třetí příčku bojovali Piráti, Starostové a opoziční koalice parlamentního SPD s neparlamentní Trikolorou. Pirátům dávaly průzkumy šanci na zisk devíti až 12 procent hlasů, což by pro ně znamenalo udržení tří křesel, podle dvou průzkumů by o jeden mandát přišli.
Podobně koalice Starostů mohla pomýšlet na zisk zhruba osmi až 13 procent hlasů, díky nimž by získala dva až tři mandáty, tedy až o dva více než nyní. SPD s Trikolorou by podle průzkumů získala zhruba osm až 11 procent hlasů, díky nimž by SPD obhájila dvě místa v europarlamentu, případně jedno křeslo by získala navíc.
Podporu zhruba šesti až osmi procent voličů měla podle průzkumů koalice Stačilo! v čele s KSČM, která by tak uhájila jedno křeslo, případně by podle dvou posledních šetření získala jedno navíc. Neparlamentní koalici hnutí Přísaha s Motoristy by volilo od 2,5 procenta do 7,2 procenta lidí, což by pro ni znamenalo jedno křeslo europoslance.
Podporu mohla v posledních dnech ovlivnit záliba lídra koalice Filipa Turka ve fašistických symbolech. Ostatním uskupením včetně nejhlasitějších protestních hnutí, která pořádaly demonstrace proti vládní politice či zapojení Česka do euroatlantických struktur, průzkumy šanci nedávaly.
Výsledky voleb po pondělním projednání Státní volební komisí získají oficiální podobu pravděpodobně v úterý vyhlášením ve Sbírce zákonů. Od středy 12. června až do pátku 21. června pak bude možné výsledky hlasování napadnout u Nejvyššího správního soudu.
