Znovu má, co chtěl: dobře natočený, ale uměle překombinovaný příběh, jenž začíná jako další modelová sci-fi o žití po zkáze lidstva, pokračuje hororem, pak se mění v běžnou vyvražďovačku, kde kousající šílenci s nákazou krvavé pěny u úst připomínají „zombíky“ ze záhrobí, a vrcholí poučkou, co jsme my lidé zač.
Už začátek sestřižený ze záběrů potyček, demonstrací, obušků, sirén a zkrvavených těl může varovat, že snímek chystá výchovnou lekci společenské kritiky prohnilého systému.
Jenže na to člověk zrádně zapomene, neboť se v rychlém sledu ukáže, že ony násilné televizní zprávy sledují ve výzkumném ústavu opice, jež právě pouští na svobodu partička bojovníků za práva zvířat. Aktivisté nevěří, že opice v sobě nosí nakažlivý smrtící virus zuřivosti, dokud se poprvé neozve „chramst“ - a dál se vypráví po 28 dnech.
Co se dělo mezitím, shrnul slogan filmu. 1. den: expozice, 3. den: infekce, 8. den: epidemie, 15. den: evakuace, 20. den: devastace. Hrdina to netuší, probouzí se v nemocnici po dlouhém bezvědomí podobně jako hlavní postava známé sci-fi Den trifidů a právě její prvky Garlandův příběh často užívá. Pacient je sám, ostatní zmizeli, telefony jsou hluché, nábytek rozbitý, odpadky neuklizené, hodiny nejdou. Také v ulicích Londýna je ticho, pusto a trosky, čas se zastavil, jen staré noviny, opuštěná zeď vzkazů, ptáci a nyní nesmyslné reklamní plakáty vroubí přízračnou zemi nikoho. Nejvšednější zvuk pak hrdinu i diváky vyděsí k smrti.
Působivost té neskutečné krajiny má takovou sílu, až se zdá, že jen proto Boyle film natočil. Snad toužil rozmnožit řady tvůrců, kteří zkoušeli své obrazové představy „dnů poté“ čili po zkáze, děsivé a přitom znovu panenské zahrady hledající Adama a Evu. I ten motiv muže a ženy ze Dne trifidů scénář opisuje, stejně jako shánění vidoucích mezi slepými, zde zdravých mezi nakaženými, či prvek sirotka, pouť z města na venkov, zakládání nových komunit a rodin.
|
28 dní poté | |
| režie | Danny Boyle |
| scénář | Alex Garland |
| kamera | Anthony Dod Mantle |
| hrají |
Cillian Murphy |
| hudba | John Murphy |
| původní název | 28 Days Later |
| délka | 112 minut |
| žánr |
Akční sci-fi |
|
28 dní poté - premiéry | |
| kina | 29. května 2003 |
Druhé kolo vybíjené se odehrává na cestě za vojáky slibujícími spásu, přičemž zdání výletní idyly narušuje ohrožení skryté za každým všedním úkonem, sháněním jídla či benzinu. A opět nejvíce „hraje“ pustá krajina květin, dálnic, mlýnů a koní bez člověka.
Konečně třetí kolo najednou kostrbatě dokládá, že nelze budovat novou civilizaci bez lidskosti a že heslo přežití „zabij, nebo budeš zabit“ bylo čajíčkem proti násilné snaze lidstvo zachovat. Čím blíže k velkým pravdám, tím více z děje trčí pravdy žánrové. Třeba že „poté“ vždy zázračně přežijí dvě party, hodní a zlí, přičemž hodní bývají důvěřivější než tupci ze školních hororů. Nebo že zlo neviditelné děsí spolehlivěji než okamžiky, kdy se zhmotní a prohání plátnem coby plod křížení kanibalů a příšerek z Ostrova doktora Moreaua. Ani zběsilou kamerou film nenazdobí, co ztratil cestou k tuctovému thrilleru. A poslední scénu snad nemohl ani vizionářsky naladěný Boyle myslet vážně.
 Fotografie z filmu 28 dní poté. |
 Fotografie z filmu 28 dní poté. |
 Fotografie z filmu 28 dní poté. |
