Činoherní klub – Macbeth (45 %)
Příliš nevyšla ani sázka Činoherního klubu na velkoformátové zpracování Macbetha. „A (režisér) Sokol se do diváků opravdu pouští rozmáchle. Skotské vřesoviště připomínají drny na jevišti, do hlediště se valí neodmyslitelná ostrovní mlha. Válečnou vřavu pomáhá budovat zhasínání a rozsvěcování scény a doslova filmové ozvučení plné břinkotu mečů o brnění a dramatické škály výkřiků,“ píšeme v recenzi. Diváci se pak ale náhle přesouvají do Anglie druhé světové války a ještě dále. „V druhé polovině dojde i na odkaz k ruské invazi na Ukrajinu symbolizovaný klokotem projíždějících tanků. Kýžená snaha o rozmáchlou fresku upomínající neměnnost lidských charakterů na pozadí měnících se dějin ovšem zbytečně tříští divákovu pozornost,“ uvádíme dále.
„Shakespearův Macbeth by se do Činoherního klubu hodil, pokud by se z klasického textu povedlo vydestilovat sevřené psychologické drama. Takhle jen režisér lovil příliš mnoho pověstných zajíců naráz,“ uzavírá náš text.
