„Je to důkaz, jak je réva vinná, původně pouštní rostlina z oblasti Blízkého východu, ve svém základu odolná. Genetická výbava se prostě nezapře,“ říká majitel sádeckých vinic Lubomír Lampíř, když prochází vinohrad.
Kondice rostlin, které hluboko koření - umějí si brát vláhu z hloubky až tří metrů - samozřejmě dostala na frak. Nejsou tak silné, jak by mohly být a další extrémní zima jim může dále uškodit. Přesto to zatím nevypadá na špatný ročník.
Přitom květnové mrazy třicet procent vinice poškodily a krajině stále chybí sto milimetrů srážek do průměrných hodnot.
Jde sice o Třebíčsko, klimaticky ale spadá už do jižní Moravy
Vydatné deště posledních dní, kdy spadlo 50 litrů vody na metr čtvereční, samozřejmě pomohly a mnohé zachránily. Ale už předtím Lampíř od návštěvníků, kteří sem míří z celé České republiky, slýchal, jak je skoro neuvěřitelné, že je vinohrad zelený. Když všude okolo je vegetace sežehnutá zničujícím suchem.
Třebíčsko teď totiž spolu se Znojemskem a Břeclavskem odborníci podle Lampířových slov uvádějí jako tři nejsušší regiony v Česku.
„Bez nějakého přídechu nacionalismu musím konstatovat, že prostě velká část Třebíčska klimaticky spadá pod jižní Moravu. Naprosto se vymyká tomu, co vidíme ve zbytku Vysočiny. Jde o přechod mezi Českomoravskou vrchovinou a Dolnomoravským úvalem. Tomu odpovídá i podnebí,“ zdůrazňuje vinař.
A kdy se dá očekávat oblíbený burčák? „První autentické moravské burčáky budou kolem 20. srpna. U nás o nějaký týden až dva později začneme tradičně, bílou odrůdou Solaris a Irsai. Máme záměr v následujících letech v této souvislosti vyzkoušet výsadbu ještě ranější odrůdy, nazývá se Aromína. Dozrává už 10. až 15. srpna a na Znojemsku se jí daří,“ přiblížil Lampíř.
Jarní mrazíky daly zabrat i jediné obecní vinici v regionu
Letošní novinkou v obci Kojetice, pod kterou sádecké vinařství spadá, byla jarní výsadba obecní vinice, první na Vysočině. Kojetický starosta Roman Vala uvedl, že se vinohrádku se symbolickými 300 rostlinami celkem daří.
„Osobně se domnívám, že pokud vinice přežije tento rok, přežije už úplně všechno,“ uvedl.
Jarní mrazy ale daly mladým keříkům tak zabrat, že jich 70 odešlo. Bylo nutné nahradit je novými. A dvakrát se zalévalo.
U sádeckých soukromých vinic taky před několika lety vysázeli pokusnou chmelnici. Chtěli zjistit, zda by se chmelu jako révovité rostlině ve zdejších podmínkách dařilo a byla tak perspektiva pěstovat ho ve velkém.
„Ukázalo se, že chmelu naše půdy nevyhovují. Takže odpověď zní ne. Naše rostliny postupně odcházejí,“ konstatoval Lubomír Lampíř.
