„Naším úkolem je mapovat tradiční stravu a pokrmy, které dříve lidé na Vysočině jedli. Výstupem bude Česko–rakouská kuchařka, která by měla vyjít na jaře 2020. Z receptů, jež se do této kuchařky nevejdou, plánujeme vydat ještě přímo i Horáckou kuchařku,“ vysvětluje etnografka Jitka Katovská z třebíčského muzea. Podotýká, že podobný komplexní výzkum tradiční lidové stravy na Horácku dosud nebyl učiněn.
Pracovníci Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury při Muzeu Vysočiny Třebíč vytvořili dotazník, díky němuž se mohou lidé z Vysočiny do projektu zapojit.
„S pomocí veřejnosti chceme získat nejenom více informací o stravě jako takové, ale shromáždit především recepty. Budeme rádi, pokud se s námi podělí o recepty, které se v jejich rodině předávají z generace na generaci, i recepty, které má konkrétní rodina ráda a patří k jejím klenotům. Zajímají nás i dochované kuchařky po babičce nebo prababičce, nejlépe ručně psané,“ upozorňuje Katovská.
Recept: Bramborové placky – pekáče, peciválkySuroviny na 4 porce Postup přípravy |
Součástí dotazníku je například otázka: Jaká jídla jste jedli v dětství a stále je vaříte?
Enografové se zajímají rovněž o to, jaké menu lidé připravují ve všední dny a o svátcích, i to, co považují za krajovou specialitu. V dotazníku obyvatelé Vysočiny odpovídají i na to, jaká jídla jedí o Vánocích, Velikonocích, o svatbách a poutích.
Odborníci by rádi věděli například i to, zda lidé dělají domácí zabijačky, co vaří z konkrétních surovin, jak zpracovávají maso, jaké dělají omáčky či co a jak zavařují.
Sběr dat a informací má podle etnografky Katovské probíhat do podzimu 2019. Dotazník lze najít například na webových stránkách třebíčského Muzea Vysočiny. Lidé se mohou obracet i na etnografy pracujících v muzeích v Jihlavě, Pelhřimově, Havlíčkově Brodě a na Žďársku. Kromě toho etnografové sami vyrážejí sbírat informace do terénu mezi cílené věkové skupiny obyvatel.
„Projekt bude trvat tři roky. Odstartoval teď na podzim a máme už první reakce na dotazníkové šetření. Pomalu se to rozjíždí,“ říká spokojeně Jitka Katovská.
Jaké vůně se tedy linou z tradiční lidové horácké kuchyně? Podle Jitky Katovské to jsou třeba takzvané „pekáče“.
„Tak se v určitých oblastech Vysočiny říká plackám z bramborového těsta, které se pekly přímo na plotně. Bylo zvykem je různě potírat rozdělaným mákem s povidlím. Oblíbené jsou vůbec pokrmy z brambor a ze zelí. Hojně zmiňované mezi lidmi jsou rovněž mrkvance čili speciální pečivo plněné sladkou mrkvovou nádivkou,“ vybírá Katovská z receptů.
Některé recepty mají i zajímavou historii. Například sladké „florentýnky od paní hraběnky“. „To je recept, který na Vysočinu přivezla služka, která kdysi sloužila ve Florencii. Pokrm tu zlidověl a velmi se ujal,“ připomíná etnografka.
Horáckou specialitou je také velikonoční hlavička. „Pokud jde o vánoční pokrmy, tak jeden dědeček mi říkal, že si vzpomíná na omáčku ze sušených křížal, která se dělala na Štědrý den. Pro něj to je stále symbol Vánoc, který si nese z dětství. Tomuto pokrmu se říká muzika,“ dodává Jitka Katovská.
