(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: iDNES.cz

Etnografové budou tři roky sbírat recepty z Horácka, pak vydají kuchařku

  • 1
Jak voní tradiční lidová kuchyně Horácka, se snaží zjistit etnografové z Vysočiny. Regionální pracoviště tradiční lidové kultury v Třebíči se zapojilo do česko-rakouského projektu, který má zkoumat zvyky a kulturu příhraničních regionů.

„Naším úkolem je mapovat tradiční stravu a pokrmy, které dříve lidé na Vysočině jedli. Výstupem bude Česko–rakouská kuchařka, která by měla vyjít na jaře 2020. Z receptů, jež se do této kuchařky nevejdou, plánujeme vydat ještě přímo i Horáckou kuchařku,“ vysvětluje etnografka Jitka Katovská z třebíčského muzea. Podotýká, že podobný komplexní výzkum tradiční lidové stravy na Horácku dosud nebyl učiněn.

Pracovníci Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury při Muzeu Vysočiny Třebíč vytvořili dotazník, díky němuž se mohou lidé z Vysočiny do projektu zapojit.

„S pomocí veřejnosti chceme získat nejenom více informací o stravě jako takové, ale shromáždit především recepty. Budeme rádi, pokud se s námi podělí o recepty, které se v jejich rodině předávají z generace na generaci, i recepty, které má konkrétní rodina ráda a patří k jejím klenotům. Zajímají nás i dochované kuchařky po babičce nebo prababičce, nejlépe ručně psané,“ upozorňuje Katovská.

Recept: Bramborové placky – pekáče, peciválky

Suroviny na 4 porce
600 g vařených brambor ve slupce
150 g polohrubé mouky
větší špetka soli
rozpuštěné máslo
moučkový cukr
vlahé mléko

Postup přípravy
Uvaříme brambory ve slupce do měkka, nejlépe den předem. Studené brambory oloupeme a najemno nastrouháme. Přidáme mouku, špetku soli a vypracujeme vláčné těsto. Vytvarujeme tenčí placky, které opékáme na suché pánvi, ale nejlépe chutnají udělané na plotně kamen. Správně upečené placky by měly mít na sobě hnědé puchýřky a skvrnky. Placky můžeme ještě namočit do vlahého mléka – budou vláčnější. Hotové je bohatě pocukrujeme, omastíme rozpuštěným máslem. Místo cukru můžeme použít povidla nebo mák.

Součástí dotazníku je například otázka: Jaká jídla jste jedli v dětství a stále je vaříte?

Enografové se zajímají rovněž o to, jaké menu lidé připravují ve všední dny a o svátcích, i to, co považují za krajovou specialitu. V dotazníku obyvatelé Vysočiny odpovídají i na to, jaká jídla jedí o Vánocích, Velikonocích, o svatbách a poutích.

Odborníci by rádi věděli například i to, zda lidé dělají domácí zabijačky, co vaří z konkrétních surovin, jak zpracovávají maso, jaké dělají omáčky či co a jak zavařují.

Sběr dat a informací má podle etnografky Katovské probíhat do podzimu 2019. Dotazník lze najít například na webových stránkách třebíčského Muzea Vysočiny. Lidé se mohou obracet i na etnografy pracujících v muzeích v Jihlavě, Pelhřimově, Havlíčkově Brodě a na Žďársku. Kromě toho etnografové sami vyrážejí sbírat informace do terénu mezi cílené věkové skupiny obyvatel.

„Projekt bude trvat tři roky. Odstartoval teď na podzim a máme už první reakce na dotazníkové šetření. Pomalu se to rozjíždí,“ říká spokojeně Jitka Katovská.

Jaké vůně se tedy linou z tradiční lidové horácké kuchyně? Podle Jitky Katovské to jsou třeba takzvané „pekáče“.

„Tak se v určitých oblastech Vysočiny říká plackám z bramborového těsta, které se pekly přímo na plotně. Bylo zvykem je různě potírat rozdělaným mákem s povidlím. Oblíbené jsou vůbec pokrmy z brambor a ze zelí. Hojně zmiňované mezi lidmi jsou rovněž mrkvance čili speciální pečivo plněné sladkou mrkvovou nádivkou,“ vybírá Katovská z receptů.

Některé recepty mají i zajímavou historii. Například sladké „florentýnky od paní hraběnky“. „To je recept, který na Vysočinu přivezla služka, která kdysi sloužila ve Florencii. Pokrm tu zlidověl a velmi se ujal,“ připomíná etnografka.

Horáckou specialitou je také velikonoční hlavička. „Pokud jde o vánoční pokrmy, tak jeden dědeček mi říkal, že si vzpomíná na omáčku ze sušených křížal, která se dělala na Štědrý den. Pro něj to je stále symbol Vánoc, který si nese z dětství. Tomuto pokrmu se říká muzika,“ dodává Jitka Katovská.