Sejde z očí, sejde z mysli
Platí
Ten, kdo vymyslel tuto moudrou průpovídku, musel skutečně přemýšlet jako psycholog. Věděl totiž dobře, jak obdivuhodná je lidská paměť – dřív nebo později se z ní vypaří mnoho vzpomínek, dobrých i špatných, obrazy, jež byly kdysi živé, ztrácejí původní barvy a obrysy.
Čím méně nám něco připomíná situace, které jsme prožili, tím máme větší tendenci je vytěsňovat z mysli. Neplatí to jen pro nešťastné lásky, tedy když přestaneme být v kontaktu s milovanou osobou, ale i pro mnoho jiných příkladů.
Existují ovšem i výjimky, například případy lidí, kteří prožili hluboké trauma, trpí depresí a podobně. Těm ani ono „sejde z očí“ nemusí prospět a měli by raději vyhledat odbornou pomoc.
