Na přelomu tisíciletí zažily počítačové hry prudký nárůst popularity a s nástupem internetového připojení do domácností se i u nás rychle rozšířilo hraní po síti.
Bulánci potvrzují platnost lidové moudrosti, že v jednoduchosti je síla.
Tomu hodně pomohlo i vydání přelomové střílečky Counter-Strike, která v mírných obměnách dodnes patří mezi vůbec nejhranější mutliplayerové hry na trhu. V českém prostředí však měla vážnou konkurenci v podobě nezapomenutelných Bulánků. Ty bez nejmenšího přehánění znají i lidé, kteří o počítačové hry jinak celý život nezavadili.
Prsty drtí hlínu v pěsti,
bolestí se třese hlas,
upadli jsme do neštěstí
Bulánci jsou tady zas.
Přitom co se týče herních mechanismů a variability, nemohli se Bulánci s komplexností „velikých“ her vůbec srovnávat. Šlo o klasickou shora viděnou střílečku, ve které se až čtyři hráči snažili navzájem pozabíjet. Jakýkoliv zásah znamenal automaticky smrt, soutěžilo se v tom, kdo jich v omezeném časovém úseku zvládne nejvíc. Jak to, že se tato hra, která už před dvaceti lety nenabízela nic, co bychom už tehdy neviděli mnohokrát, stala takovým hitem?
Popularitu hry po vydání přiživovaly i nově uvolňované mapy a později i jejich editor. Jde vlastně o prvotní prototyp dnešních „live service“ titulů.
Klíčové slovo je přístupnost. Celá herní plocha se vejde na jednu obrazovku a k ovládání stačí čtyři směrové klávesy a tlačítka pro střelbu a výměnu zbraní. Pravidla jsou jednoduchá a každá partie trvá jen několik minut, takže není potřeba žádná dlouhá příprava.
Neméně důležitým faktorem úspěchu bylo i skvělé tematické zasazení hry. Kolem roztomilých postaviček vraždících polštářů tvůrci vybudovali jednoduchý příběh, který jim umožnil hru okořenit množstvím povedených (i několika méně povedených) vtípků a básniček. Ostatně, kdo by si nevzpomněl na ikonické „Kdo se vleče, neuteče.“
Druhým zásadním faktorem, který stál za masovým rozšířením hry, bylo její technické provedení. Bulánci byli od začátku k dispozici zdarma, navíc začínali na velikosti pouhých 3MB, takže nebyl větší problém hru kdykoliv stáhnout, případně přenést na dvou disketách. A co je vůbec nejdůležitější – šlo o samostatného klienta, kterého nebylo potřeba nijak instalovat, a tak šel spustit i na většině studentských účtů ve školních PC. Primitivní byla i síťová konfigurace, kdy stačilo znát jen IP adresu kamaráda. Tou největší zábavou ale stejně bylo hraní ve více lidech na jedné obrazovce.
Budou vraždit lidi po stech,
ctí svou matku peřinu,
ten kdo se smál nejvíc ze všech,
smál se jenom vteřinu.
Bulánci tak už v roce 2001 nabídli stejné principy, které se tvůrci mobilních her snaží využívat dodnes, úspěch pak rozhodně nebyl náhodou. Jeho autoři ze studia SleepTeam Labs jsou podepsáni už pod nejslavnější (byť rozhodně ne nejlepší) českou adventurou Polda (viz náš retro článek). Navzdory jejímu obrovskému úspěchu už na dalších dílech pracovat nechtěli a raději se prorocky vrhli do světa free 2 play multiplayerových her.
Později Bulánci pod jménem Combat Pillows vyšli i v zahraničí a na mobilních telefonech, ale i když se podle autorů zaplatily náklady na vývoj (viz náš dobový rozhovor), svou budoucnost viděli spíše v projektech mimo herní průmysl.
Bulánci jsou opět ke stažení. Nezabíjejte nás prosím!
Nečekali jsme, že vás to tak rozlítí. Už jsme to napravili a Bulánci jsou zase k dispozici na https://t.co/xIpygRPqCI. Odpočívejte v pokojíčku. https://t.co/x6gSj8xPcC
Odkaz Bulánků ale stále trvá. Když SleepTeam nedávno přesunuli své letité stránky na nový server, zmizel nedopatřením i odkaz na stažení původní hry.
„Původně jsme to neřešili, protože hra je skoro 20 let stará a mnoho počítačů už ji vůbec nespustí, tak nám to nedávalo smysl. Chodily ale další a další dotazy a prosby, tak jsme hru nakonec na stránky vrátili,“ vysvětlili zaskočení autoři, proč po několika letech znovu ožily sociální sítě hry. Mnoho fanoušků pak pod původním příspěvkem vyjadřuje přání po dalším díle nebo alespoň remaku. Tak kdo ví, třeba se někdy dočkáme.
