Ve vesmíru může být naše civilizace jediná, ale pravděpodobnější je, že existuje mnoho dalších světů. Třeba starodávná planeta Untaca, jejíž příběh se až příliš podobá všemu, co známe. Povrch této planety zažil vzestup a pády mnoha civilizací. Nás ale zajímá město Aven, které jakoby vzdorovalo neúprosnému toku času a platilo za poslední baštu dobra. I zde ale okolnosti posledních dnů nasvědčují, že zlo si najde cestu všude. Tím se rýsuje i úloha hráče, jenž v roli ochránce musí nadcházející zkáze za každou cenu zabránit.
Ultimátní kouzlo na konci dovoluje dočasně přesvědčit některé z nepřátel, aby bojovali po boku vyvolávače.
Že vám předchozí řádky a ani název hry nic neříkají, je jedině dobře. Skoro by to totiž vypadalo, že na PSP vycházejí pouze konverze z PS2 a na původní tituly nezbývá místo. Untold Legends si získávají naše sympatie už jenom proto, že se mohou směle zařadit do téměř prázdné škatulky původních her. Žánrově se jedná o akční RPG, tudíž i nastíněný příběh zde jen vytváří povinnou kulisu, namísto toho, aby táhl hru kupředu. O to se stará jiný element hry – akce.
Na začátku si vyberete jednu ze čtyřech nabízených postav. Rytíře si zvolí ti, kteří jdou vždy cestou nejmenšího odporu – samozřejmě jménem cti a čestnosti, naproti tomu druhé bojové povolání, Berserk, skýtá jisté mystické zázemí. Oproti tomu první z magických povolání, Druid, vychází z využívání přírodních sil k destrukci. Čtveřici dobře doplňuje Alchymista schopný vám svými
barevnými lahvičkami hodně znepříjemnit život. Na začátku mezi jednotlivými postavami zase takový rozdíl nepoznáte, všichni začínají s holou zadnicí a s klackem v ruce proti prvním nepřátelům, nicméně se vzrůstajícími úrovněmi roste i rozdílnost. Po
dosažené úrovni totiž hráč přiděluje bod do stromu schopností, čímž si vylepšuje jak sama sebe, tak získává tolik potřebná kouzla. Má volba padla na alchymistu, což znamená, že nepřátele obtěžuji kyselinovým sprejem, bombou z ohně, vyrábím si vlastní hojivé a manové lahvičky, později vrhám na nepřátele blesky. Ultimátní kouzlo na konci dovoluje dočasně přesvědčit některé z nepřátel, aby bojovali po boku vyvolávače. Ale ani ostatní povolání na tom nejsou špatně.
Celkově se Untold Legends hrají velmi dobře, ačkoliv mnoho nového nepřinášejí.
Na svět nahlížíme z nadhledu a pokud máte rádi srovnání, jedná se o vydařenější klon původního Diabla. To znamená, že devadesát procent času se kolem sebe oháníme a drtíme nepřátele po stovkách. Síla těchto her, Untold Legends čítaje, spočívá v neustálém vylepšování a šperkování vlastního hrdiny. Na začátku bojuje s obyčejnými zbraněmi, ty ale brzy vystřídají magické a šílenství vrcholí s magickými krystaly, které již tak solidní zbraň ještě posílí. Tenhle koncept se zkrátka osvědčil a dostane vás i u téhle hry.
Jednotlivé úrovně se na začátku hry, podobně jako u svého vzoru, náhodně vygenerují. To znamená, že pokud začnete hrát od začátku, zůstane sice zachováno původní prostředí i jednotlivé interaktivní body, ale budou jinak rozházené. To je příjemné zejména v okamžiku, kdy máme chuť si hru projít s novou postavou. Celkově se jedná o desítky takto pospojovaných prostředí,
přičemž centrem veškerého dění zůstává město. Tam se naštěstí nemusíme vracet vždy po svých, ale existuje zde portál pro
přemístění. S ovládáním se vypořádali tvůrci na jedničku – a to jak v akční, tak nebojové části. Získaná kouzla si snadno
přiřazujeme podle potřeby k tlačítkům, fungují i určité kombinace, například pro rychlé doplnění životů a many. V nebojové části si prohlížíme statistiky, sledujeme aktuální nitku příběhu, ale i získané předměty. Zde bych měl pouze malou připomínku k tomu, že se předměty občas nezobrazí hned, ale hra si musí "sáhnout" na UMD, aby se načetl příslušný obrázek.
Z multimediálního hlediska nemáme vážnějších výhrad. Hudba určitě mohla být výraznější, 3D grafika nevypadá vůbec špatně, ale
|
Původní hra
Stále pouze kopie| Untold Legends: Brotherhood of the Blade | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
