Ultima Online (UO) - v celé nedlouhé historii počítačové zábavy asi nenajdete srovnatelný titul, který si i bez radikálních vylepšení dlouhodobě udržuje oblibu u tak početné skupiny hráčů (více než 100 tisíc platících hráčů činí přibližně milion dolarů jen na platbách za připojení na jeden měsíc!). Její vydání v létě roku 1997, doprovázené strmým rozvojem internetu, nastartovalo celý segment online RPG her (MMORPG - Massive Multiplayer Online Role-Playing Game) a fakticky tím i uvrhlo tisíce lidí do „zajetí“ alternativní reality. Online hraní je totiž jiné, hodně jiné. Uložení herní pozice na disk (server) nezastavuje čas a svět si žije dál svým životem i bez vašeho hrdiny. Že se dnes nepřipojíte? Fajn, ale počítejte s tím, že něco zmeškáte. Snad jen něco malého, ale co když ne. Stejně to nevydržíte a do světa znovu vstoupíte, dříve nebo později. Je to jako droga.
Origin není jedinou firmou, která se pustila na pole masových RPG her. Nejviditelnější konkurencí, která se snaží narušit hegemonii Ultimy, je dvojka Sony/989 s EverQuestem a velký Microsoft se svým Asheron’s Call. Především EverQuest se i přes počáteční problémy, kdy byl posměšně označován za
NeverQuest, poměrně úspěšně vyšplhal až na špičku žánru. Oba tituly jsou po technické stránce určitě o poznání vyspělejší než UO. Pravdou ale zůstává, že rozdíl není tak propastný, aby přinutil většinu opustit svou hýčkanou postavu z UO a začít znova od úplného začátku.
Origin se ve svých addonech (UO: The Second Age a UO: Renaissance) až dosud soustředil pouze na vylepšování stávajícího světa, přidávání nových území a postav. Grafické zpracování zůstávalo stále ve své staré pseudo-3D podobě. Až Third Dawn (TD) přinesl změnu - Ultima dostala třetí rozměr, částečně. Pokud jste se setkali s novou vlnou realtimových strategií, které také využívají služeb 3D karet, asi jste si už všimli, v čem jsou hlavní výhody a úskalí přechodu do třetího rozměru. Získáte sice volnost v podobě libovolného pohledu na hrací plochu - plynulého přibližování a natáčení. Na druhé straně však za tuto univerzálnost zaplatíte ztrátou detailů u drobných objektů. V UO: TD se toho však na první pohled až tak moc nezměnilo a z větší vzdálenosti je výstup nového klienta téměř k nerozeznání od původního. Až bližší zkoumání dokáže odhalit, že jsou
všechny pohybující se objekty složeny namísto spritů z desítek polygonů. To s sebou kromě vyšší hardwarové náročnosti přináší plynulejší animace všech postav, pěkné světelné efekty a možnost plynule zoomovat hrací plochu (otáčení možné není). Největší přiblížení v plné kráse odhaluje všechny výhody nového enginu. Naneštěstí převedli tvůrci do 3D kabátu i věci, které se k tomu vůbec nehodily. Okno s postavou (paperdoll) sloužící k oblékání a manipulaci se zbraněmi vypadá víc než jen divně. Postava pobíhá na místě, předvádí různé grimasy, máchá rukama, ale především odvádí pozornost od podstatnějších věcí. K tomu si připočítejte nepovedené modely předmětů a šatů a výsledný dojem z nové grafiky nedopadne dobře. Každý nástroj, zbraň i část oděvu mají sice svůj unikátní „3D“ vzhled, vizuálních kvalit svého ručně kresleného předchůdce však ani z daleka nedosahují. Jasnou odpověď na otázku, zda je nový vzhled přínosem, jsem zatím stále nenašel. Ano, až na drobné odchylky je pohled na TD příjemnější, stále však vypadá na dnešní poměry obnošeně a sám o sobě rozhodně není důvodem k zakoupení hry.
TD je po vzoru svých předchůdců opět plně zpětně kompatibilní. Připojujete se na stejné servery jako dříve, hrajete se svou starou postavou a hráči se starší verzí hry vás vnímají jako objekt s původním 2D vzhledem. Kromě vylepšené vizuální stránky přináší TD nový svět Iishenar, jenž je dostupný pouze pro hráče s novou verzí hry. Je odlišný přítomností nových kreatur, předmětů, nemožností využívání run a několika dalšími omezeními, která mají přispět ke zvýšení hratelnosti. Jedním z největších problému současné UO je její lenivost. Kvanta hráčů vytváří ve světech jakési obydlené zóny, které způsobují vysoké datové přenosy mezi serverem a klientským programem a s tím spojenou pomalost. Na Iishenaru jsou z těchto důvodů takovéto stavby úplně zakázány. Krajina má tak navíc znovu šanci získat nádech nikým neprobádaného a nedotčeného prostoru. Další nemilou vlastností starých světů, se kterou se dosud tvůrci nedokázali úspěšně poprat, jsou hordy PK (Player Killer - hráči živící se zabíjením ostatních), které často odradí začínající hráče. Než se nováček vypracuje na alespoň trochu schopného protivníka, uběhne spousta nepříliš zajímavého času. V tomto období je hráč nucen trénovat v blízkosti chráněných oblastí a na větší vyjížďky si může troufnout pouze se zkušenějšími spolubojovníky. Neproduktivním
řešením tohoto problému, které se však stále jeví jako jediné schůdné v současné UO, je zřizování oblastí pro PK zakázaných. Za jednu z takových obrovských zón je prohlášen i celý Iishenar.
Ultima Online: Third Dawn pokračuje v tradici započatou svými předchůdci. Především díky dlouhým rokům vývoje stále zůstává nejkomplexnějším MMORPG titulem na trhu. Na hráče především zpočátku klade vyšší nároky, než je u konkurence zvykem, počáteční nepohodlí je však bohatě vyváženo širokými možnostmi realizace, které hra nabízí. Nebýt trochu okoukaného a historicky vypadajícího vzhledu, bylo by o králi online her nejspíše jasno.
Pro nás v Česku je v souvislosti s TD důležitý ještě jeden podstatný údaj. Ne každý si může dovolit platit měsíční poplatky na oficiálních serverech Originu, a tak jistě všichni netrpělivě čekáme, kdy budou TD podporovat i české free UO servery (Dark Paradise, Kelevar). Snad se tak stane co nejdříve.
| Ultima Online: Third Dawn | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
