Transformers: The Game

  12:00aktualizováno  2. srpna 3:54
Žádný potenciální filmový trhák se dnes neobejde bez licencované videohry. V případě Transformers by to ale zas tak vadit nemuselo, protože tihle roboti v minulosti na PS2 již jednou slušně zabodovali.

Transformers: The Game Nejrůznější „hračkové“ fenomény se střídají snad častěji než oblíbený chlast v kruzích našich rádoby celebrit. Některé ale dokáží přežít časy své největší slávy i o slušnou řádku let. Vedle nesmrtelné Barbie nebo Želv Ninja k takovýmto klasikám jistě patří i Transformers. Jasně, aktuální videohra vychází především díky aktuálnímu celovečernímu filmu, ale starší ročníky si jistě dodnes pamatují na barevné porevoluční reklamy na Transformers, které tehdy rámovaly vysílání animovaných Disneyovek.

Bylo by ale poněkud chybné, kdybychom tuto hru spojovali se starším PS2 kouskem. Kromě robotů v hlavních rolích totiž tyto dvě hry nemají prakticky nic společného, což se týká především kvality. Noví Transformers tedy nejenže nepředvádějí na svou dobu úchvatnou vizuální kvalitu, ale ani se nijak zvlášť dobře nehrají.

Transformers: The Game

Hned na začátku si můžete vybrat, zda chcete hrát kampaň za Autoboty nebo Decepticony.

A proč si jednou neudělat celkové shrnutí hned na začátku? Transformers: The Game nejsou nijak extrémně špatnou hrou a pokud patříte k fanouškům těchto robotů, kteří se umějí v mžiku proměnit v nablýskaný bourák, bude pravděpodobně víceméně spokojeni. A pokud patříte k příznivcům robotických akcí, pak to na vás platí rovněž. Noví Transformers jsou totiž poněkud paradoxně v podstatě nejlepší akcí s mechy, která je v našich končinách na PS3 k mání. Nadějně se tvářící Armored Core 4 totiž nakonec nedopadlo zcela podle našich očekávání a PS3 pokus ze série Mobile Suit Gundam nás dodnes ještě občas straší ve snech.

Hned na začátku si můžete vybrat, zda chcete hrát kampaň za Autoboty nebo Decepticony, což jistě potěší každého fanouška Transformers, ale běžnému Transformers: The Game hráči to ve skutečnosti může být docela jedno. V každé z těchto kampaní nás pak přirozeně čeká řada misí, kterými je třeba se probít až k absolutnímu vítězství. Od té doby si ale hra (rovněž lehce paradoxně) nehraje naprosto na nic, takže vás bez jakýchkoliv zdlouhavých úvodů vrhne do akce. A to přímo do městské. Nejen proto, že se odehrává ve městě, ale proto, že po bojišti máte téměř neustále možnost volného pohybu. Ve skutečnosti ale vždy jde o to, abyste došli k ukazateli indikujícímu další misi a odtamtud se „odpíchli“ do akce. Na druhou stranu to je ale spíše ku prospěchu věci, jelikož hra tak má příjemný spád a nezatěžuje vás věcmi, které by silně akčně laděné hráče mohly zdržovat. Pokud ale touhou po průzkumu okolí zahoříte, na své si přijdete. Ve hře je roztroušena stovka malých krychliček, jejichž počet určuje, kolik „miniher“ se vám zpřístupní. Pakliže poté narazíte na krychli větší a máte dostatečný počet krychlí malých, můžete se zahrát jednu z vedlejších misí, jako například vyhledání a zničení potřebného počtu nepřátelských robotů v omezeném čase.

Transformers: The Game

Roboti umějí vcelku svižně šplhat po budovách.

V misích hlavních i vedlejších pak je k dispozici poměrně omezený počet bojových možností, ale i to se dá považovat za prostředek k dosažení slušné akčnosti a celkově uvolněné hratelnosti. Základem pro pohodlný boj na dálku jsou různé střely a rakety, ale přinejmenším zpočátku budete asi více využívat možnost boje na blízko. Jednak proto, že střely nejsou zase až tak účinné a jednak proto, že někteří roboti jsou vybaveni ochranným štítem, který umějí bleskurychle použít, a tak nezbývá než k nim přiskočit a vysvětlit jim to ručně. A kdyby vám náhodou i to bylo málo, tak můžete sebrat prakticky cokoliv, co se ve vašem okolí nachází (auta, popelnice, stromy atd.) a mrštit tím směrem k nepříteli.

Pane, pojďte si hrát

První Tranformers v podobě hraček vznikli v roce 1984 ve spolupráci hračkářských firem Takara (Japonsko) a Hasbro (USA) a byli „nadefinováni“ jako roboti, kteří se umějí přeměnit do nějaké jiné podoby. Nemusí tedy jít nutně pouze o auta, ale může se jednat třeba i o vrtulníky či letadla nebo třeba o úplně něco jiného jako například zvířata. Do dnešního dne se objevilo již ke dvěma desítkám sérií nebo možná spíše „modelových řad“ těchto hraček, které byly mnohdy rovnou spjaty s animovanou sérií či komixem. Videohry tedy mají co dohánět. Vedle dnes recenzovaného titulu a již zmiňovaných PS2 Transformerů se nám podařilo dohledat již jen hru Transformers: Convoy no Nazo, kterou vyrobila samotná Takara a která byla přijata přinejmenším velmi vlažně. V roce 1986 pak vydal hru Transformers ještě Ocean ve verzích pro ZX Spectrum a Commodore 64 a ve stejném roce vydal hru s populárními roboty pro C64 ještě Activision.

Transformers: The Game Do hry samozřejmě vstupuje i možnost seskládat se do podoby automobilu (respektive vrtulníku), což se hodí zejména v případech, kdy se potřebujete rychle přesunout, ale bohužel to naráží na několik úskalí. Tím prvním je poměrně špatná ovladatelnost vozidel, což docela ostře kontrastuje s víceméně pohodovým ovládáním robotů, a z dalších jmenujme zejména absenci mapy. K dispozici je pouze malý výřez znázorňující vaše nejbližší okolí a pokud třeba naháníte některého z nepřátel, jenž je od vás ve větší vzdálenosti, vidíte pouze směr, v němž se nachází, ale cesta k němu se plánuje mnohdy docela těžko. Často se totiž může stát, že dálnice, po níž aktuálně jedete se stočí úplně jiným směrem než potřebujete, což nepotěší zejména v případě, že vás mise straší i časovým limitem. Mnohdy se tedy jako lepší řešení, zejména tedy v zastavěné oblasti města, jeví setrvávat v podobě robota a ke svým cílům si to namířit tak říkajíc vzdušnou čarou. Roboti totiž umějí Transformers: The Game vcelku svižně šplhat po budovách, z nichž navíc často získáte i podstatně lepší představu, kde se cíle vaší mise vlastně nacházejí. Možnost lezení po budovách tedy řadíme jednoznačně ke kladům hry.

K těm by se teoreticky měla zařadit i hratelnost, která je sice jednoduchá, ale zároveň i příjemně atraktivní. Bohužel se tak ale neděje a to z toho důvodu, že vás hra pravděpodobně nedokáže příliš zaujmout. Samozřejmě vyjma případů, že patříte ke dvěma výše jmenovaným skupinám fanoušků. Docela těžko se to v tomto případě popisuje, ale neobjevili jsme zkrátka nic, čím by nás hra dokázala přikovat k obrazovkám. Když se vám tak třeba některá mise nepodaří, hru spíše na chvíli opustíte a zkusíte to někdy jindy, než že byste u toho seděli, dokud se vám to nepodaří. Těžko říci, čím to vlastně je, protože na to, že se má jednat jen o „obyčejnou“ robotickou akci, tak je v podstatě vše v pořádku, ale zkrátka to tak bohužel je.

Klady a zápory

Plus Nehraje se to špatně
Plus Lezení po budovách
Plus Zvedání a házení předmětů

Mínus Nedokáže moc udržet

Možná je to ale třeba technickým zpracováním, které rozhodně nijak neuchvátí. Sice ani neurazí, ale rozhodně to není nic, kvůli čemu byste letěli okamžitě do nejbližšího obchodu pro novou PS3 poté, co vám kámoš ukázal právě tuto hru. Grafika je sice poměrně hezky barevná a dalo by se říci, že částečně i stylová, ale když si vzpomeneme, co ve své době předváděli první Tranformers na PS2, tak ze zpracování The Game rozhodně nemůžeme být kdovíjak nadšeni. A to ani nemusíme zmiňovat kameru, kterou je potřeba ručně korigovat až příliš často, ovšem v zájmu férovosti je potřeba uznat, že se nejedná o kdovíjak závažný problém, jenž je navíc částečně kompenzován poloautomatickým zaměřováním, které samo o sobě funguje možná až překvapivě dobře, příjemně a bezproblémově.

Transformers: The Game
Výrobce/Vydavatel Travellers Tales/Activision
Platforma PlayStation 3, PS2, X360, PSP, Wii
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ne/ano
Paměťová karta: 128 kB
Verdikt: Vcelku slušná akce, která toho ale kromě akce již mnoho navíc nenabízí.
Hodnocení: 60% (info)

  • Nejčtenější

Svět Fortnite vtáhla černá díra. Epic ukázal, jak se má dělat marketing

Jedna z nejpopulárnějších her dnešního světa je již více než dvanáct hodin mimo provoz. Není to kvůli technické chybě,...

Neznámá hra se svezla na popularitě Harryho Pottera, z vývojáře je milionář

Před pár dny bojoval na Kickstarteru o každý dolar, nakonec získal více než čtyřicetinásobek původně požadované částky....

Stahujte zdarma budovatelskou strategii Surviving Mars, čas máte do čtvrtka

Na Epic Store je až do čtvrtka 17. října zdarma ke stažení povedená budovatelská strategie Surviving Mars z roku 2018,...

RECENZE: Miniaturní Pilgrims potvrzují genialitu českého studia Amanita

Nečekaně vydaná hříčka od kultovního studia Amanita se hodí spíše na mobily než na velké počítače, ovšem na jejím...

Výpadek Fortnite trval víc než den. Hráči se smáli i propadali hysterii

Sociální sítě plní tisíce příspěvků reagující na takzvaný Fortnite Blackout. Někteří hráči berou nucenou pauzu od...

Premium

Pokrok po švédsku: mizející pisoáry a genderově neutrální sport

Severská země přichází s revolučními nápady, kterým aplaudují pokrokoví liberálové z celého světa. Mizí pánské pisoáry,...

Krampol o Belmondovi: Když on točil Zvíře, já hrál traktoristu

Přes třicet let promlouvá na české diváky božský Bébel, jak Jean-Paul Belmondovi v rodné Francii přezdívají, hlasem...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

RECENZE: Kniha Zaklínač a jeho svět zaujme především fanoušky hry

Nakladatelství Crew vydává ve spolupráci se společností Fantom Print knihu, která potěší fanoušky herní série o...

Filmová adaptace Warcraftu je splněným snem. Recenze očima hráče

Pokud existuje černá magie, snímek Warcraft v boji s ní zvítězil. Podařilo se mu totiž prolomit pomyslné prokletí filmů...

RECENZE: World of Warplanes se snaží navázat na tankový úspěch

Podaří se zopakovat zásah do černého i podruhé, kdy tanky z World of Tanks nahrazují letadla? Zatím to není jisté.

RECENZE: Might and Magic X je úžasný návrat strojem času o 15 let zpět

Málokdo se dnes odváží vyrukovat s tak hardcore retro titulem, jakým je desáté Might and Magic. Vzpomínky ožívají.

Najdete na iDNES.cz