Série Total Club Manager slaví letos už třetí narozeniny. Z počátku byla kvalitní alternativou k tehdy stagnujícímu Championship Manageru, minulý a tento rok to už tak slavné není a opět jde o nenáročný titul, který má s koučováním a fotbalem společného máloco.
Pravda ale je, že se TCM 2005 snaží a pokouší se odstranit nešvary minulého roku. Například atributy hráčů narostly do zhruba třicítky různých charakteristik, už jen brankářské vlastnosti čítají slušnou porci deseti položek. A nejen to, u fotbalistů zůstaly sympatické obrázky vyjadřující jejich povahové rysy (temperamentní, nervy ze železa, introvert...) a celkově se karty s jednotlivými hráči rozšířily. Konstrukce je tedy dobrá, ale obsah horší. TCM 05 hoří v soupiskách, historie, kdo kde kdy hrál, chybí úplně, atributy špičkových hráčů se řešily šmahem a nastřelením velkých čísel ke všem charakteristikám. České a méně známé kluby skončily tak, že skutečné, byť dost zmuchlané a nepřesné, soupisky mají jen ty týmy, které se objevily ve hře FIFA 2005 (u nás konkrétně Sparta a Olomouc). Zbytek dostal náhodně generovaná jména a zkomoleniny...
„Total Club Manager 2005 se snaží odstranit nešvary minulého roku.“
Snaha se projevila i ve zpracování menu. Zatímco tento krok se v případě žánrově podobného Football Manageru 2005 povedl, TCM 05 si jde vlastní cestou bohatou na barvy a pompéznost, avšak chudou na funkčnost. Přeci jen celkem šedesát (!) základních obrazovek, v nichž je nutno se orientovat, zavání šílenstvím. Mnohé se dalo spojit do jednoho menu, zbytečná rozplizlost je jen na okrasu a kupříkladu při určování sestavy se člověk musí probýt skrze čtyři obrazovky, než se dostane k tomu, co chtěl.
Taktika, společně s databází hráčů to nejdůležitější na fotbalových managerech, se v ničem nepohnula kupředu a stále je jen lehkou modifikací téhož ze série FIFA. Celé nastavení je takové instantní, člověk pohne dvěmi třemi hejblátky (typ přihrávek, protiútoků a to je celkem vše) a hurá do zápasu. A co takhle vytíženost jednotlivých křídel, fungující individuální pokyny (které ve hře jsou, ale v praxi selhávají) a prostě pocit, že člověk může něco ovlivnit? Takhle je to jen o morálce, tréninku a formě, ne o taktice. Chybí i propracovanější vazby mezi tím, co člověk určí, a mezi tím, jak se to projeví ve hře. Jednotlivé řady si stojí za svým a třebas obránci nikdy nepřekročí polovinu, byť jim toto člověk před zápasem nastaví.
Když už nic, hra má svou silnou zbraň: engin z posledního dílu série FIFA, který opět umožňuje zobrazovat průběh zápasu v plně 3D pohledu. Hráč má škálu možností a variant – může se na zápas podívat vkuse a prostřednictvím pokřiků říkat hráčům, co mají dělat, nebo si nechat výsledek vyplivnout rovnou. Zajímavou volbou je sestřih těch nejzajímavějších okamžiků v rámci celého hracího dne; jakýsi vizuální průřez tím, jak si vedly ostatní týmy. Zápasy jinak běží v okně s postranními informacemi o návštěvnosti, držení míče a dalšími údaji, je ale možné přepnout do celé obrazovky jako v minulých letech. Netřeba asi říkat, že tento 3D přístup k utkání s sebou nese rysy svého enginu. FIFA nedokáže vyjádřit barvitost fotbalového manageru a tak se dostáváme do starých vod schematičnosti, opakování stejných herních situací a takřka nulového vlivu nastavené taktiky na hru. Ale co, vypadá to dobře...
„Total Club Manager 2005 jinak zůstává věrný své hlavní myšlence simulovat cokoli spojené s fotbalem.“
TCM 05 jinak zůstává věrný své hlavní myšlence simulovat cokoli spojené s fotbalem. Pravověrní s tím nesouzní, na druhou stranu si každý může určit, kterou část chce spravovat: že například chce mít na starost jen záležitosti koučování a zbytek (prodej suvenýrů, finance, správu stadionu, personál atd.) přenechá počítači. Je škoda všechno vypnout, například budování domácího hřiště se ještě rozrostlo o další stavební prvky. Taková sranda ale stojí pořádný balík a právě díky tomu TCM 05 oproti Football Manageru více motivuje hráče, popohání jej a za odměnu mu dává prostředky pro vylepšování všeho možného.
Z drobných novinek stojí ještě za zmínku vylepšený systém organizace zpráv, prostřednictvím kterých hra informuje o zájmu ostatních klubů, o zraněních a dalším dění. Drobnůstkami jsou pak další pohledy kamery na zápas nebo třeba založení vlastního týmu se vším všudy (domovské město, znak atd.) a zúčastnění se nejnižší soutěže dané země, kde se dá vypracovat víš a za pár let konkurovat těm nejlepším. Vše jsou víceméně „prkotinky“, jde ale na nich vidět snaha hru zlepšovat a obohacovat.
Verdikt: Tak či onak je TCM 05 hrou pro masy. Není to pravý fotbalový manager, jen se tímto žánrem inspiruje. Pokud selhává ve dvou základních a pro tento typ her nejdůležitějších parametrech (databáze a bohatost herního projevu), nemůže být závěrečné hodnocení jiné, než je.
