The Legend of Zelda: Phantom Hourglass
The Legend of Zelda: Phantom Hourglass
Conquest Entertainment 1.10. 2007 DS
Zelda patří k obratlům Nintenda a firma si je toho dobře vědoma. Slavné značky spolurozhodují o úspěchu nebo zkáze konzolí a zásadní chyby mohou znamenat katastrofu větší než malou. Proto v hlavní linii série nikdo neočekává nějaké zběsilé experimenty, spíše citlivé vybrušování drahokamu. Vzhledem k tomu, že Phantom Hourglass je vůbec první Zeldou na NDS, šlo tentokrát navíc o vybrušování pěkně zdlouhavé, ale pořád lepší tak, než vývoj uspěchat. A stačí několik prvních minut hraní, abyste se o této pravdě ujistili. To, co se dá vytušit už při pohledu na krabičku, je potvrzeno: Phantom Hourglass je přímým pokračováním Wind Wakera pro GameCube. Možná se najde někdo, komu to bude vadit, ale drtivou většinu příznivců série už tento samotný fakt spíše nadchne. Tím spíš, že cel-shadová grafika i laskavý styl humoru byly ještě přeleštěny, což by se mohlo zdát nemožné – kdybyste to neviděli na vlastní oči.
Kromě nepřátel bojujete jako obvykle i s vlastní šedou kůrou mozkovou.
Už samotné spuštění titulu je zvládnuto s maximální noblesou i v takových detailech, že hra podle nastavení vašeho handheldu sama ví, jak se jmenujete, a nemusíte se tedy obtěžovat s obvyklou nudnou administrativou. Hlavním hrdinou je tedy opět zeleně oblečený Link alias vy a hlavním motivem vašeho snažení je zachraňovat princeznu Zeldu alias Tetru. Tento rámec je zřejmě nevyhnutelný, neb tradice si tak žádá, ale tím současně i ošoupaný jak zadek taxikáře. Co na to Nintendo? Řeší situaci tím nejlepším možným způsobem: dělá si samo ze sebe legraci. Už známé „jarmareční“ uvedení do děje pomocí statických obrázků je tudíž svěřeno naprosto směšným – v dobrém smyslu – výtvorům ve stylu vystřihovánek z barevného papíru a v podobně, i když pokaždé jinak a vynalézavě, parodujícím stylu se nese celá hra.
Princezna Zelda, která nesnáší, když se o ní mluví jako o Zeldě, brázdí oceán společně s Linkem, u něhož se nezdá, že by na lodi požíval po čerstvě absolvované záchraně světa nějaké zvláštní úcty, v místech, kde se podle námořnických bájí a pověstí čas od času zjevuje Loď Duchů. O ní se vypráví, že je příčinou záhadného zmizení mnoha námořníků, kteréžto pověsti všichni s drkotáním zubů věří – kromě Zeldy, jež se námořníkům vysmívá pro jejich pověrčivost. Když se počasí bleskově zvrhne do mysteriózní sloty, z níž se Loď Duchů skutečně vynoří, všichni chtějí co nejrychleji zmizet – kromě Zeldy, která se nezdržuje uznáním svého omylu a pro změnu se námořníkům vysmívá pro jejich zbabělost. Tudíž v okamžiku, kdy Zelda s vyděšeným jekotem mizí v útrobách Lodi Duchů, má člověk chuť zvolat ozvěnou něco
nepublikovatelného, ale to by zase nebylo co hrát, že ano. Takže s chutí do toho a půl je hotovo, což naštěstí není pravda, byť se ukáže, že k záchraně princezny se tentokrát nebude muset do tak vzdáleného lesa, jak jsme z minulých dílů zvyklí. Alespoň na dvě desítky hodin máte ale vystaráno, na což si dnes nelze příliš stěžovat.
Je jasné, že se vám do cesty postaví patřičné množství oponentů, s nimiž není radno vést filozofické diskuse. Naštěstí na ně platí pověstné „hole v ruce“, neboli váš klasický arzenál: meč, štít, bumerang, luk a bomby plus další pomocný vercajk, přičemž svou základní čepel získáte dosti originálně – krádeží. Vzhledem k tomu, že ovládání postavičky včetně tahání, posunování a házení předmětů je svěřeno stylusu a směrový kříž slouží pouze k otevírání menu, musíte si i v boji až na drobnosti typu výměny zbraní vystačit jen se stylusem, což kupodivu funguje ku spokojenosti hráče - většinou. Základní úder mečem tedy provedete jednoduše tak, že se stylusem dotknete protivníka. Obdobným způsobem ovšem i chodíte – rychlost regulujete tak, že se buď dotknete obrazovky dál od Linka a ten běží, anebo blíž a hrdina zpomalí. To má za následek, že hra občas v krizových momentech nedetekuje přesně to, co byste chtěli, čili kupříkladu mácháte mečem, když chcete běžet - ale není to nic zásadního. Stylusem můžete i „škrtnout“ směrem k soupeři a hrdina provede výpad. Nebo rychle načrtněte kolem své postavičky kruh a ta se otočí s čepelí kolem dokola, čímž v optimálním případě smáznete víc much jednou ranou. Místy pak využití stylusu jednoznačně potěší, například možnost předkreslit bumerangu jeho dráhu je lahůdka, především při řešení rébusů. V rychlém boji už řízení bumerangu taková rozkoš není, ale opět nejde o nic, co byste hře neodpustili.
Kořením titulu jsou jako vždy souboje s tradičně kvalitními bossy.

Postup vpřed bude skalním fanouškům nejspíš připadat trochu snazší než obvykle, ale usnadnění nepřesahuje nepříjemnou míru a holt v dnešní hektické době nemá každý čas a energii na další Minish Cap. Jeden usnadňující prvek si ale zaslouží potlesk a tím je možnost čmárat přímo do mapy poznámky a značky – kéž by se to stalo novým standardem her vyžadujících mapu! I když je totiž hra lineárnější než obvykle, poznámky permanentně po ruce mají cenu zlata. Jak známe z Wind Wakera, herní mikrokosmos je tvořen oceánem, posázeným ostrůvky, byť pochopitelně nejde o tutéž mapu jako ve WW.
|


Kořením titulu jsou jako vždy souboje s tradičně kvalitními bossy – kvalitou přitom nemyslíme ani tak jejich tuhost, jako spíš promyšlenou pestrost a maximální zábavnost soubojů bez zbytečného koupání hráče ve frustraci. Nicméně i zde se ukazuje, že ovládání pouhým stylusem má ještě své rezervy – možnost vypomoci si směrovým křížem, jež padla za oběť stylovosti, byla možná zahozena trochu předčasně.
Hra obsahuje multiplayer charakteru příležitostné hry, ale na druhou stranu spolehlivě fungující. Spočívá v tom, že se jeden hráč ujme Linka a jeho úkolem je sbírat v dungeonu šestistěnné Force Gems, lišící se velikostí a jí odpovídajícím bodovým ohodnocením, a nosit je do svého označeného území, v čemž se mu protivník snaží zabránit s pomocí tří obrněných fantomů s palicí. Fantomové se ovládají tak, že hráč stylusem kreslí do mapy jejich trasy. V případě dopadení Linka nebo po vypršení
časového limitu na kolo se pak úlohy vymění. Po uplynutí všech kol se sečtou body a vyhlásí vítěz. Výhodou je možnost zahrát si i s jedinou cartridgí. Rovněž si lze měnit s kamarády v hlavní hře nasbírané poklady a lodní součástky.
Co se týče hudebního doprovodu, jeho základ obstarává stará známá muzika z Wind Wakera, lehce přetřená bezbarvým lakem: když přičteme počet hodin, po něž nás obšťastňovala na GameCubu, je to trochu moc dobrého naráz. Kupodivu ani toto ale ve výsledku nijak zásadně nevadí. Nejnovější dobrodružství okatého klučiny byste si prostě neměli nechat ujít. Jo, a navzdory tomu, co stojí na krabici, nemusíte čekat, až vám bude sedm let.
Nejvíc sexy hra loňského roku vyšla na PC. A není jen pro chlípníky
Loňská hra Stellar Blade, která původně vyšla pouze na PlayStation 5, se nyní dočkala i PC verze. Hra nás mile překvapila tím, že funguje hezky plynule i na pár let staré PC sestavě, a již vyhlížíme,...
O akci se sexy Evou je zájem, Stellar Blade odstartoval na Steamu fantasticky
Více než rok po vydání se povedená postapokalyptická akce Stellar Blade podívala z PlayStationu 5 také na PC. A první výsledky naznačují velmi slušný komerční úspěch.
Kdysi jsme je milovali. Jak si vedou kultovní hry dnes?
Pojďme se vypravit hluboko do herní minulosti a připomenout si začátky některých slavných herních sérií. V kontrastu s tím se následně podíváme, jak si vedou dnes.
{NADPIS}

{POPISEK}
Plýtvání časem a nafoukaní tvůrci. Vybíráme propadáky herního svátku
Minulý týden se odehrál významný videoherní svátek se spoustou konferencí herních společností a nášupem novinek. Zdaleka ne vše se ovšem povedlo a my vybíráme pět věcí, které hráče i nás v redakci...
Nabitá show Xboxu vyvrcholila novým Call of Duty
Aktuální videoherní svátek zakončila velká prezentace Xboxu a ten nás přesvědčil, že umí udělat kvalitní show nabitou zajímavými novinkami. Vedle řady čerstvě oznámených titulů jsme se dočkali první...
Populární hra končí s pořádáním „oslav hrdosti“. Jsou prý cestou ke krachu
Na rozdíl od mnoha předchozích roků se letos hráči populární onlinovky RuneScape nedočkali oficiálních oslav měsíce hrdosti. Podle ředitele vývojářského studia Jagex Jona Bellamyho se totiž změnila...
Kdysi jsme je milovali. Jak si vedou kultovní hry dnes?
Pojďme se vypravit hluboko do herní minulosti a připomenout si začátky některých slavných herních sérií. V kontrastu s tím se následně podíváme, jak si vedou dnes.
ANKETA: Jak se vám líbila druhá řada seriálu The Last of Us?
Druhá řada postapokalyptického seriálu The Last of Us je za námi, na třetí, v níž hlavní roli převezme jiná postava, si ještě nějakou chvíli počkáme. Spekuluje se o začátku roku 2027. My se ovšem...
Rande s košem na prádlo. Festival demoverzí ukázal zajímavé i bizarní hry
Festival demoverzí Next Fest na Steamu přinesl ukázky celé řady zajímavých titulů. My jsme hned několik z nich vyzkoušeli a přinášíme tipy na ty, které nás zaujaly: Baby Steps, Date Everything, Ball...
{NADPIS}

{POPISEK}
O akci se sexy Evou je zájem, Stellar Blade odstartoval na Steamu fantasticky
Více než rok po vydání se povedená postapokalyptická akce Stellar Blade podívala z PlayStationu 5 také na PC. A první výsledky naznačují velmi slušný komerční úspěch.
Milovali jste Theme Hospital? Stáhněte si nástupce Two Point Hospital zdarma
Digitální obchod Epic tentokrát rozdává špičkovou strategii Two Point Hospital. Pokud jste kdysi milovali Theme Hospital a duchovní nástupce Two Point Hospital vám prozatím unikl, neváhejte....
Těchto osm her si v červnu zahrají předplatitelé PS Plus Extra
Herní katalog PlayStation Plus Extra se za necelý týden rozroste například o kooperativní střílečku FBC: Firebreak od studia Remedy či zábavný žánrový mix Endless Dungeon.
Nejvíc sexy hra loňského roku vyšla na PC. A není jen pro chlípníky
Loňská hra Stellar Blade, která původně vyšla pouze na PlayStation 5, se nyní dočkala i PC verze. Hra nás mile překvapila tím, že funguje hezky plynule i na pár let staré PC sestavě, a již vyhlížíme,...
Bend Studio, které stvořilo Days Gone, přišlo o třicet procent zaměstnanců
Bend Studio známe díky povedenému postapokalyptickému dobrodružství Days Gone. Dnes jsme už mohli hrát dvojku, vedení Sony to ovšem vidělo jinak. Kvůli špatným manažerským rozhodnutím se navíc...

Rychlé přebalování, spolehlivá ochrana. Udrží nové Pampers Pants krok i s aktivním neposedou?
Kalhotkové plenky Pampers Active Baby Pants slibují trojnásobnou ochranu a pohodlí při každém pohybu, ať už se vaše dítko právě učí přetáčet, nebo...
RECENZE: Film Predátor: Zabiják zabijáků ukazuje masakry lidí napříč dějinami
Mimozemští lovci zvaní Yautja se vrátili na Zemi, aby se utkali s těmi nejsilnějšími lidskými bojovníky napříč časem. Tentokrát ne v hraném filmu ani ve videohře, ale v antologickém animovaném snímku.