Pátek 24. září 2021, svátek má Jaromír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 24. září 2021 Jaromír

The Legend of Zelda: Phantom Hourglass

Po experimentu Nintenda se hrou, jejímž hrdinou byl Tingle, nejspíš fanouškům trochu zatrnulo: nebude i nová Zelda podobně ujetá? Pojďme se tedy podívat, jak to nakonec dopadlo.
90

The Legend of Zelda: Phantom Hourglass

Platforma: DS
Výrobce: Intelligent Systems

Herní karta
The Legend of Zelda: Phantom Hourglass

The Legend of Zelda: Phantom Hourglass

The Legend of Zelda: Phantom HourglassZelda patří k obratlům Nintenda a firma si je toho dobře vědoma. Slavné značky spolurozhodují o úspěchu nebo zkáze konzolí a zásadní chyby mohou znamenat katastrofu větší než malou. Proto v hlavní linii série nikdo neočekává nějaké zběsilé experimenty, spíše citlivé vybrušování drahokamu. Vzhledem k tomu, že Phantom Hourglass je vůbec první Zeldou na NDS, šlo tentokrát navíc o vybrušování pěkně zdlouhavé, ale pořád lepší tak, než vývoj uspěchat. A stačí několik prvních minut hraní, abyste se o této pravdě ujistili. To, co se dá vytušit už při pohledu na krabičku, je potvrzeno: Phantom Hourglass je přímým pokračováním Wind Wakera pro GameCube. Možná se najde někdo, komu to bude vadit, ale drtivou většinu příznivců série už tento samotný fakt spíše nadchne. Tím spíš, že cel-shadová grafika i laskavý styl humoru byly ještě přeleštěny, což by se mohlo zdát nemožné – kdybyste to neviděli na vlastní oči.

Kromě nepřátel bojujete jako obvykle i s vlastní šedou kůrou mozkovou.

The Legend of Zelda: Phantom HourglassUž samotné spuštění titulu je zvládnuto s maximální noblesou i v takových detailech, že hra podle nastavení vašeho handheldu sama ví, jak se jmenujete, a nemusíte se tedy obtěžovat s obvyklou nudnou administrativou. Hlavním hrdinou je tedy opět zeleně oblečený Link alias vy a hlavním motivem vašeho snažení je zachraňovat princeznu Zeldu alias Tetru. Tento rámec je zřejmě nevyhnutelný, neb tradice si tak žádá, ale tím současně i ošoupaný jak zadek taxikáře. Co na to Nintendo? Řeší situaci tím nejlepším možným způsobem: dělá si samo ze sebe legraci. Už známé „jarmareční“ uvedení do děje pomocí statických obrázků je tudíž svěřeno naprosto směšným – v dobrém smyslu – výtvorům ve stylu vystřihovánek z barevného papíru a v podobně, i když pokaždé jinak a vynalézavě, parodujícím stylu se nese celá hra.

The Legend of Zelda: Phantom Hourglass Princezna Zelda, která nesnáší, když se o ní mluví jako o Zeldě, brázdí oceán společně s Linkem, u něhož se nezdá, že by na lodi požíval po čerstvě absolvované záchraně světa nějaké zvláštní úcty, v místech, kde se podle námořnických bájí a pověstí čas od času zjevuje Loď Duchů. O ní se vypráví, že je příčinou záhadného zmizení mnoha námořníků, kteréžto pověsti všichni s drkotáním zubů věří – kromě Zeldy, jež se námořníkům vysmívá pro jejich pověrčivost. Když se počasí bleskově zvrhne do mysteriózní sloty, z níž se Loď Duchů skutečně vynoří, všichni chtějí co nejrychleji zmizet – kromě Zeldy, která se nezdržuje uznáním svého omylu a pro změnu se námořníkům vysmívá pro jejich zbabělost. Tudíž v okamžiku, kdy Zelda s vyděšeným jekotem mizí v útrobách Lodi Duchů, má člověk chuť zvolat ozvěnou něco The Legend of Zelda: Phantom Hourglassnepublikovatelného, ale to by zase nebylo co hrát, že ano. Takže s chutí do toho a půl je hotovo, což naštěstí není pravda, byť se ukáže, že k záchraně princezny se tentokrát nebude muset do tak vzdáleného lesa, jak jsme z minulých dílů zvyklí. Alespoň na dvě desítky hodin máte ale vystaráno, na což si dnes nelze příliš stěžovat.

 Je jasné, že se vám do cesty postaví patřičné množství oponentů, s nimiž není radno vést filozofické diskuse. Naštěstí na ně platí pověstné „hole v ruce“, neboli váš klasický arzenál: meč, štít, bumerang, luk a bomby plus další pomocný vercajk, přičemž svou základní čepel získáte dosti originálně – krádeží. Vzhledem k tomu, že ovládání postavičky včetně tahání, posunování a házení předmětů je svěřeno stylusu a směrový kříž slouží pouze k otevírání menu, musíte si i v boji až na drobnosti typu výměny zbraní vystačit jen se The Legend of Zelda: Phantom Hourglassstylusem, což kupodivu funguje ku spokojenosti hráče - většinou. Základní úder mečem tedy provedete jednoduše tak, že se stylusem dotknete protivníka. Obdobným způsobem ovšem i chodíte – rychlost regulujete tak, že se buď dotknete obrazovky dál od Linka a ten běží, anebo blíž a hrdina zpomalí. To má za následek, že hra občas v krizových momentech nedetekuje přesně to, co byste chtěli, čili kupříkladu mácháte mečem, když chcete běžet - ale není to nic zásadního. Stylusem můžete i „škrtnout“ směrem k soupeři a hrdina provede výpad. Nebo rychle načrtněte kolem své postavičky kruh a ta se otočí s čepelí kolem dokola, čímž v optimálním případě smáznete víc much jednou ranou. Místy pak využití  stylusu jednoznačně potěší, například možnost předkreslit bumerangu jeho dráhu je lahůdka, především při řešení rébusů. V rychlém boji už řízení bumerangu taková rozkoš není, ale opět nejde o nic, co byste hře neodpustili.

Kořením titulu jsou jako vždy souboje s tradičně kvalitními bossy.

The Legend of Zelda: Phantom HourglassKromě nepřátel bojujete jako obvykle i s vlastní šedou kůrou mozkovou, ale zákysy jsou zpravidla toho nejlepšího možného druhu: že byste si totiž, když přijdete na řešení, nejradši pár vrazili - jakto, že vás něco tak jednoduchého nenapadlo hned? Čeká vás tak honba za tunou klíčů, nejrůznější spínače, táhla, využití mikrofonu, stealth hrátky s těžkotonážními fantomy, propadla, ohnivá bludiště a vůbec pasti všeho druhu, zamořené dungeony, konzumující vaše srdíčka a tak dále. Vítaným pomocníkem vám přitom budou vaše Fantomové Přesýpací Hodiny, které daly celé hře název: dokud se v nich sype písek, neubývá vám v otráveném prostředí sám od sebe život, ale jakmile je dosypáno, nezbývá než uhánět na světlo doplnit magickou sílu časomíry. 

Postup vpřed bude skalním fanouškům nejspíš připadat trochu snazší než obvykle, ale usnadnění nepřesahuje nepříjemnou míru a holt v dnešní hektické době nemá každý čas a energii na další Minish Cap. Jeden usnadňující prvek si ale zaslouží potlesk a tím je možnost čmárat přímo do mapy poznámky a značky – kéž by se to stalo novým standardem her vyžadujících mapu! I když je totiž hra lineárnější než obvykle, poznámky permanentně po ruce mají cenu zlata. Jak známe z Wind Wakera, herní mikrokosmos je tvořen oceánem, posázeným ostrůvky, byť pochopitelně nejde o tutéž mapu jako ve WW.

Jak housky na krámě

Původně měli autoři v úmyslu jen vytvořit pro NDS remake multiplayerového dílu Four Swords, ale nakonec se rozhodli pro samostatnou hru a navíc pro jednoho hráče. Že šlo o moudré rozhodnutí, potvrdil jednoznačně zájem trhu. Během prvního týdne po vydání hry se prodalo 350 000 kusů, čímž se Phantom Hourglass zařadil s příznačně prakticky nachlup stejně úspěšným Wind Wakerem na společné třetí místo v historii série, co se týče prvního prodejního týdne v Japonsku. Lépe už si vedly jen Majora´s Mask (400 000) a Ocarina of Time (500 000), obě pro N64 – což je také jistý podnět k zamyšlení.

Přesun zajišťuje svým parníčkem necharakterní, ale nikoli necharismatický The Legend of Zelda: Phantom Hourglasskapitán Linebeck, s nímž tvoří Link nezapomenutelnou dvojku a stejně nezapomenutelné je i bizarní plavidlo, které lze v průběhu děje nejrůznějšími způsoby „tunit“: nabídka poháněcích koles, kajut, komínů, kotev a dalších součástek se postupně rozšiřuje, přičemž vše získáváte buď prostou koupí za nekřesťanské rupeez, anebo ještě prostším nálezem. Řemeslník vám pak v přístavu koráb předělá – světe, div se: zadarmo. Rovněž nějaký ten lodní kvér se hodí, protože moře se projevuje jako ne zrovna nejlaskavější končina a bez pořádného kanónu jím není radno brouzdat. O tom, že lze plavidlo úpravami změnit až k nepoznání, se ostatně můžete přesvědčit na standardně zpracované domovské stránce hry. Kdo nevzpomíná na sáhodlouhé námořní přesuny ve WW úplně v dobrém, toho potěší, že tu jde všechno o dost rychleji, i když na druhou The Legend of Zelda: Phantom Hourglassstranu pocit plavby na chatrné loďce byl v předloze přesvědčivější. Přibylo pár nečekaných novinek – například lze s parníčkem nepříliš logicky skákat přes o nic logičtěji se vynořující překážky, ale především už neřídíte loď ručně, nýbrž předkreslíte na mapě trasu a pak se jen vezete a rozhlížíte se kolem dokola po ubíhající hladině,  jestli nezahlédnete něco pozoruhodného. A že toho k objevování není málo. V průběhu plavby lze kdykoli zastavit, svést bitvu nebo vylovit poklad – máte-li už odpovídající náčiní – případně načrtnout nový kurs a pokračovat v cestě.

Kořením titulu jsou jako vždy souboje s tradičně kvalitními bossy – kvalitou přitom nemyslíme ani tak jejich tuhost, jako spíš promyšlenou pestrost a maximální zábavnost soubojů bez zbytečného koupání hráče ve frustraci. Nicméně i zde se ukazuje, že ovládání pouhým stylusem má ještě své The Legend of Zelda: Phantom Hourglassrezervy – možnost vypomoci si směrovým křížem, jež padla za oběť stylovosti, byla možná zahozena trochu předčasně.

Hra obsahuje multiplayer charakteru příležitostné hry, ale na druhou stranu spolehlivě fungující. Spočívá v tom, že se jeden hráč ujme Linka a jeho úkolem je sbírat v dungeonu šestistěnné Force Gems, lišící se velikostí a jí odpovídajícím bodovým ohodnocením, a nosit je do svého označeného území, v čemž se mu protivník snaží zabránit s pomocí tří obrněných fantomů s palicí. Fantomové se ovládají tak, že hráč stylusem kreslí do mapy jejich trasy. V případě dopadení Linka nebo po vypršení

časového limitu na kolo se pak úlohy vymění. Po uplynutí všech kol se sečtou body a vyhlásí vítěz. Výhodou je The Legend of Zelda: Phantom Hourglassmožnost zahrát si i s jedinou cartridgí. Rovněž si lze měnit s kamarády v hlavní hře nasbírané poklady a lodní součástky.

Co se týče hudebního doprovodu, jeho základ obstarává stará známá muzika z Wind Wakera, lehce přetřená bezbarvým lakem: když přičteme počet hodin, po něž nás obšťastňovala na GameCubu, je to trochu moc dobrého naráz. Kupodivu ani toto ale ve výsledku nijak zásadně nevadí. Nejnovější dobrodružství okatého klučiny byste si prostě neměli nechat ujít. Jo, a navzdory tomu, co stojí na krabici, nemusíte čekat, až vám bude sedm let.

Autor:

Mohlo by vás zajímat

V druhé polovině roku 2021 vychází hned několik očekávaných herních titulů.

Hodnocení hry

Redakce

90 %

Čtenáři

89 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 108 čtenářů

Témata: Humor, Loď, princezna, Zelda
  • Nejčtenější

Po 40 letech programátor opravil chybu, kvůli níž jeho hra nešla dohrát

Čtyři dekády poté, co úspěšně prodal svoji herní prvotinu Arctic Adventure, zjistil její autor Harry McCracken, že její...

Nejslavnější cheat historie oslavil 35 let. A ne, není to IDDQD

Už je to dlouhých 35 let od té doby, co si mohli hráči počítačových her poprvé vyzkoušet, co se stane, když na svých...

KVÍZ: Jak moc se vyznáte ve hrách z druhé světové války?

Druhá světová válka je z herního hlediska vděčným tématem, jen málokterý titul si ovšem zaslouží, aby se na něj...

KOMENTÁŘ: Už bylo dost GTA 5, je na čase se posunout

Minulý týden jsme mezi ukázkami na chystané tituly pro PlayStation 5 viděli také hodně starého známého: Grand Theft...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Změna zákona o hraní stála čínské společnosti už více než bilion korun

Nedávná změna čínského zákona, která omezuje hraní online her nezletilých na pouhé tři hodiny týdně, má pro tamní...

Talent funguje, když se nastartuje v mozku. Odemkněte ho, radí Jan Mühlfeit

Premium Dvaadvacet let pracoval ve firmě Microsoft po boku Billa Gatese. V byznysu se dostal na vrchol, ale také zažil strmý...

„Očkovat sa nechcu, je v tom sajrajt.“ Reportáž z obce, kde odmítají vakcínu

Premium Vyškovec je obec, kde se nejméně lidí z celé země nechalo očkovat proti koronaviru – jen necelých sedmnáct procent. V...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...

  • Další z rubriky

RECENZE: Crash Bandicoot 4 žádné revoluční změny nepřináší. Naštěstí

Konečně jsme se dočkali vymodleného čtvrtého dílu Crashe a byť to zní jako klišé, trpělivost se vyplatila. Je to pocta...

RECENZE: Pobouřil Číňany a dva roky nešel koupit. Jaký je horor Devotion?

Tchajwanský horor Devotion způsobil před dvěma roky obrovský poprask. Vývojáři do něj nenápadně propašovali na první...

RECENZE: Remake Destroy All Humans! je stejně tak praštěný jako originál

Patnáct let stará akční adventura Destroy All Humans! se dočkala moderní grafiky, jinak zůstalo vše při starém. Obstojí...

RECENZE: Zaklínačský animák působí spíš jako „neznačkové“ fantasy

Nový animovaný film se zaklínačskou tématikou je dalším přírůstkem do kolekce nabídky původní tvorby Netflixu. Ačkoli...

Když holčičky testují: Jak se bude líbit panenka Kitten Cafté?
Když holčičky testují: Jak se bude líbit panenka Kitten Cafté?

Na 20 maminek a jejich holčiček tentokrát čeká kelímek s panenkou Kitten Catfé. Zapojte se do testování a získejte pro svoji holčičku další...

Anife Vyskočilová má chatu v Suchdole s krásným výhledem na Prahu

Vzpomínáte si na poslední díl seriálu Sanitka, natočený podle skutečné události, kde na zahrádkářskou kolonii v...

Nechávat teď ležet peníze na účtu v bance je holý nerozum

S rostoucí inflací si teď láme hlavu nejedna domácnost s volnými penězi. Řeší otázku, kam peníze uložit, jak je...

Zhubla téměř 50 kilo, teď se zpěvačka Adele pochlubila novou láskou

Během posledních tří let se zpěvačce Adele (33) podařilo zhubnout téměř padesát kilogramů. Britka prožila od rozvodu s...

Lucie Šafářová a Tomáš Plekanec se vzali, ukázali fotky z veselky

Přestože na jaře prohlašovali, že kvůli drahému rozvodu hokejisty Tomáše Plekance do svatby nebudou investovat,...

Obří dluhy čínského developera straší celý svět, už klesly akcie v USA

Čínský realitní kolos Evergrande zápasí s bilionovými dluhy. Kvůli tomu v pondělí výrazně klesaly indexy amerických i...