Shattered Suns - vesmírná strategie jako z minulého století

Realtime vesmírná strategie je velmi atraktivní žánr, ovšem ne každá hra může aspirovat hned na mety nejvyšší.

Shattered Suns (PC)

Celé to začalo Homeworldem roku 1999. Když tahle vesmírná strategie od Relic Entertainment spatřila světlo světa, padali hráči nadšením. Do té doby byly vesmírné strategie vždy dodávány s přízviskem tahové, ovšem tentokrát tomu bylo jinak. Vše běželo v reálném čase, nehledě na tu volnost v absolutním a ani trochu šizeném 3D prostoru. Homeworld se stal zkrátka legendou.

Důvodem, proč neměl větší počet následovníků, byla skutečnost, že jen málokteré studio dokázalo s tehdejší omezenou technikou vykouzlit něco tak parádního. Jistě, byla tu celá řada pokusů, ale jen minimum zaznamenánihodných.

Video

Postupem času se ale technologie stala dostupnější pro všechny. Ovšem zájem hráčů o tak náročné projekty začal opadat. A tak se tyto staly logicky parketou menších studií. Ty své tituly většinou pojímají značně velkolepě a boje doplňují velmi robustním strategickým partem, ve kterém jde obvykle o ovládnutí celé galaxie. Z ranku těch realtimových naposledy velmi zabodovalo Sins of Solar Empire.

 

Firmičku Clear Crown, která stojí za koncepčně nápadně podobnými Shattered Suns, nelze podezírat z plagiátorství. Hra už byla ohlášena relativně dávno, byť se o ní příliš nemluvilo a navíc nějakou dobu před vydáním běžel důkladný betatest. Tato vesmírná realtime strategie se tak pokusí zatřást trůnem, ale dopředu říkáme, že to bude mít po čertech těžké.

 

Hra začíná poměrně tristním intrem, ve kterém se prolétávají hodně amatérsky vytvořené stíhačky v prázdném vesmíru. Nepříliš polopaticky se dozvíte o vesmíru, ve kterém svého času existovalo celých sedm v souladu fungujících impérií. Než se objevili agresoři, kteří ze sedmičky udělali pouhou dvojici a i ta je v ohrožení, pokud někdo honem něco nepodnikne. Samozřejmě se celé věci musí chopit hráč.

 

Příběh je vyprávěn v rámci pospolité kampaně, která je ale spíše jakousi nástavbou skirmishe, na kterou je naroubován děj vyprávěný textovou formou na briefingu. To je v dnešní době už velmi starosvětské a vůbec celé podání hry, třeba menu, působí jako z minulého století.

 

Tím se ale nechají odradit jen módní hráči. Praví stratégové jistě baží po herní náplni, která – jak je pro tento žánr obvykle – sestává z následujícího kolotoče. Na počátku nemáte více než jednu vesmírnou stanici, z níž musíte vybudovat vesmírné impérium. Budujete tak vlastní lodě a další stanice, abyste pod svou kontrolu dokázali získat nové a nové planety.

 

Ty už povětšinou někomu patří, a tak dochází k bojům. Vše běží v reálném čase a občas je toho opravdu trochu moc. Obzvlášť když je třeba zvládat další prvky řízení impéria, jako je například diplomacie, obchod apod. Na planetách budujete základny a staráte se o blaho neviditelného obyvatelstva.

 

Potěší, že vesmírné stanice kolem planet autenticky rotují, což lze leckdy využít v bojové taktice. Pokud je stanice zrovna v závětří planety, je nepřátelský útok obvykle mnohem slabší, než když je stanice okamžitě vystavěna palbě.

 

Ovšem se stejnou vlastností musíte počítat i při vašich útocích. To dává bojům určitý rytmus a také řád. Jinak jsou ale vesmírné bitvy v Shattered Suns nepříjemně zdlouhavé. Je sice hezké, že do sebe lodě pálí dlouhou dobu a stále drží, pro tempo hry je to ale smrtící, obzvlášť když jsou možnosti zásahu ve chvíli, kdy se do sebe jednotky pustí, prakticky nulové.

 

A to jsme ještě neřekli, že než se dostanete k bojům, uplyne také pořádná porce času. Shattered Suns je sice strategií realtimovou, v některých fázích ale nepříjemně upomíná na tahové kořeny žánru. Prostě se tu nic moc neděje. Rozdáte rozkazy, jednotky se staví a vy nemáte do čeho píchnout. Prohlížet si vesmír? Ale kdeže! Tahle hra je poměrně dost spartánská a podle toho také vypadá.

 

Nějaké možnosti k vyřádění se tu ale přece jen jsou. Co takhle se pustit do stavění vlastních lodí? Dílů je velká spousta, takže přímo vybízí k experimentování. Desítku vlastních výtvorů si navíc lze uložit pro dlouhodobější využití. Ale zapomeňte, že byste si stavěli nějaké super nepřemožitelné lodě. Funguje tu vyvažovací mechanismus, takže všechny nejlepší součástky prostě neslepíte.

 

Vyvážení je navíc třeba dodělat pomocí několika jezdců, které určují vaše preference pro tu kterou loď. Chcete, aby měla objemný nákladový prostor? Potom se smiřte s tím, že její motory nebudou z nejsilnějších. Podobná negativní korelace funguje mezi zbraněmi a štíty.

 

Shattered Suns vlastně nejsou vůbec špatnou hrou. Ale ne, ještě se pro ni nevrhejte do obchodů. V řadě aspektů sice skutečně připomíná Sins of Solar Empire, jenže tam, kde jste se u SoSE na hru doopravdy těšili, nemohli jste se dočkat, až své vesmírné impérium posunete zase o kousek vpřed, tam se v Shattered Suns do hry musíte tak nějak nutit. Už začátek je opravdu krkolomný a pro absolvování tutoriálu byste si měli uvařit konvici kafe, jinak spolehlivě zadřímáte.

 

Ovládání je značně těžkopádné. Jen to, abyste se naučili hýbat kamerou skutečně tak, jak si přejete, vás bude stát desítky minut tréninku a horečného natáčení. Menu jsou nepřehledná a těžko se v nich hledá to, co zrovna potřebujete. A v neposlední řadě vypadá grafická prezentace skutečně, ale skutečně zastarale.

 

Když Shattered Suns postavíme do přímého srovnání se Sins of Solar Empire, vychází vítěz naprosto jasně. A dnes recenzovaná hra jím rozhodně není. Hardcore stratégové by jí možná mohli přijít na chuť, ale je otázkou, proč by raději nerozehráli novou partii v SoSE. Spartánské a nepropracované ovládání a prezentace se už ani v tomto žánru nevyplácí.