Secret files: Tunguska

Od vydání této povedené adventury uběhlo už několik měsíců, nyní však přichází na náš trh přichází plně lokalizovaná verze. Jak dopadl dlouho očekávaný překlad jedné z nejlepších adventur loňského roku se dočtete v naší aktualizované recenzi.

Není to tak dlouho, co jsem se tu rozplýval nad čtvrtým dílem Broken Swordu (recenze) a už je tu další dlouho očekávaná adventura ze staré školy a s ní i další probdělá noc před monitorem. Dejte mi malou chvilku na úplné vyproštění klávesnice ze změti prázdných plechovek, sáčků od brambůrků, krabic od pizzy a všech ostatních odpadků, které si člověk k počítači natahá, aby musel vyhřátou židli opouštět jen v nejnutnějších případech (záchod, Simpsonovi v TV) a já se s Vámi podělím o čerstvé zážitky s touto novou adventurní peckou.

Trocha historie

30. června roku 1908 došlo v sibiřské tajze u řeky Tunguzka k ohromné explozi při níž bylo v okruhu 65 kilometrů vyvráceno a přelámáno na 60 milionů stromů. Exploze byla tak silná, že zvuk výbuchu byl slyšet na tisíc kilometrů daleko od jeho epicentra. Dodnes nebylo přesvědčivě vysvětleno, co se vlastně stalo, i když se většina odborníků shodne na tom, že šlo o pád meteoritu nebo malé komety. I tak se ale vyrojila spousta více či méně uvěřitelných teorií. Od havárie kosmické lodi, přes setkání Země s miniaturní černou dírou až po náraz plazmoidu (ne, že bych tušil co to plazmoid je, jen se chci předvést nově nabitými znalostmi z Wikipedie).
Náš příběh ale začíná v přírodopisném museu v německém hlavním městě Berlíně, kam přijíždí mladá, krásná, inteligentní, atd… Nina Kalenková navštívit svého otce, respektovaného odborníka na archeologii. Po příchodu do jeho kanceláře jí překvapí neskutečný nepořádek a co hůř – její otec někam zmizel! Okamžitý telefonát na policii nic neřeší, znuděná úřednice Nině pouze vysvětlí, že její otec je dospělý muž a pátrání po nezvěstné osobě, je možné zahájit až po několika dnech od jejího zmizení. Těžko proti tomu něco namítat, kdyby mí rodiče měli volat pokaždé, když mám v pokoji bordel a nejsem v noci doma, nedělala by policie nic jiného…

"Jestli jste už někdy hráli nějakou adventuru nebudete mít s hraním Tunguzky nejmenší problém. Ovládání je totiž tak přirozené a jednoduché, že už to snad zjednodušit ani více nelze"

Takže Nina musí vzít pátrání do svých rukou. A to si piště, že starý pán Kalenkov nenadělal nepořádek při hledání drobných na pivo a momentálně nesedí v hospodě o dva bloky dále. Zažijeme dobrodružství, při němž procestujeme půlku zeměkoule, svedeme boj o holý život, poznáme spoustu přátel i nepřátel a jen tak mimochodem ještě zachráníme svět.

První kroky

Jestli jste už někdy hráli nějakou adventuru nebudete mít s hraním Tunguzky nejmenší problém. A pokud jste žádnou nehráli, vše se velice snadno naučíte. Ovládání je totiž tak přirozené a jednoduché, že už to snad zjednodušit ani více nelze. Pravým tlačítkem myši objekt prozkoumáme, levým ho sebereme, případně použijeme. Práce z inventářem je provedená na jedničku – pokud přesuneme předmět nad nějaké aktivní místo, lze hned poznat zda je možné daný ho použít nebo ne. Odpadá tedy zuřivé klikání po celé obrazovce. (Tuto vychytávku jsem poprvé viděl v Dračí historii, škoda, že není příliš používaná i v jiných hrách). Navíc zde ještě máme tlačítko pro označení všech předmětů na obrazovce. Je vidět, že autoři použili ty nejlepší nápady z minulosti a nesnažili se vymýšlet vlastní revoluční systém, za což mají u mě velké plus.
Netrvá dlouho a v inventáři se Vám nashromáždí značné množství harampádí. Právě v používání různých předmětů je základní kámen Tungusky. Rozhovorů je sice dostatek, jejich přímočarost a nenápaditost Vám však v ničem nezaimponuje, puzzlů je velice málo, a jsou až příliš jednoduché. Hlavní pracovní náplň je tedy kombinace předmětů s okolním světem. A že to sou někdy obzvláště divoké kombinace. O přilepení mobilu na kočku, za účelem odposlouchávání tajného hovoru, jste už pravděpodobně četli v některém z mnoha preview. Želbohu, nejednalo se o osamělý úlet a i v plné verzi se dočkáme, několika nepříjemných špeků. Vrcholem je pak hrdinčin finální plán, sloužící k zničení… no nebudu říkat čeho. Každopádně se jedná o tak krkolomné řešení, že kdyby mi Nina následně podrobně nevysvětlila, co jsem to vlastně vytvořil, ani bych nevěděl, že už je to hotové.

"Hlavní pracovní náplň je tedy kombinace předmětů s okolním světem. A že to sou někdy obzvláště divoké kombinace."

Na mnoho postupů tedy přijdete víceméně náhodou, nebo zkoušením všeho na všechno. Naštěstí to, především díky již zmiňovanému zvýraznění správných předmětů nad správným místem není až takový problém. Pokud už se Vám povede zakysnout, je ve hře dokonce k dispozici zajímavě zpracovaná nápověda. Nikdy Vám, přímo neřekne, co byste měli udělat, spíš jen tak lehounce popostrčí. Možná až příliš lehounce – když jsem několik desítek minut pobíhal po ruské základně, nevěda si rady s číselnou kombinací na skříňce s důležitými dokumenty, rozhodl jsem se, že nabídku pomoci vyzkouším. Dostalo se mi vskutku neocenitelné rady přibližně tohoto znění: „Skříňka patří nějaké osobě, když jí najdeš, dozvíš se správnou kombinaci“. Ano, děkuji pěkně, oč je nyní vše jednoduší, když vím, že skříňka někomu patří. Ale to je spíše výjimka, hra jinak rychle odsýpá a pokud dokážete číst tento článek, jste určitě schopní dohrát tuto hru i bez nápovědy. Navíc je zde i možnost jí úplně vypnout, jenže tím přijdete i o možnost zvýraznění všech aktivních míst na obrazovce, takže tato možnost je jen pro borce formátu Chucka Norrise. Některé předměty jsou totiž tak neskutečně mrňavé, že nejsou vidět. Vůbec. Schválně – zkuste si na obrázku ze stok, který by se měl povalovat tady někde kolem, najít krabičku zápalek. Nejde to, že? A to víte, že tam nějaká krabička se zápalkami má být!

Grafika a zvuky

Jestli něco na hře můžu bez připomínek pochválit je to grafické zpracování. Tunguzka je nádherná hra! Bez debat nejhezčí adventura všech dob. Od první do poslední obrazovky se budete kochat nádherně prokreslenými scenériemi, nezávisle na tom, kde právě jste. Kombinace předrenderovaných pozadí a 3D postav vypadá prostě božsky, žádná obrazovka nepůsobí staticky, všude se něco hýbe. Až uvidíte polorozbořenou chatku v bažinách, nebo irskou přímořskou hospůdku za prudkého deště, uvědomíte si, jak zbytečné jsou 3D adventury. Tunguzka vypadá stokrát lépe než čtvrtý Broken Sword a přitom má třetinové hardwarové nároky! Je zde i spousta povedených renderovaných animací. Ty jsou dlouhé, leckdy velmi akční a jsou tou správnou odměnou pro trpělivé hráče. Škoda jen trochu odbitého outra.

"Tunguzka je nádherná hra! Bez debat nejhezčí adventura všech dob."

Zvukové zpracování nijak nezaostává, orchestrální hudba je správně monumentální a v těch správných chvílích perfektně dokresluje dramatičnost situace. Dabing byl svěřen profesionálům, všechny hlasy přesně odpovídají všem charakterům – nechybí samozřejmě ani typicky ruský přízvuk. Perfektní je, že je dabing modulován i podle momentálního prostředí. Pokud jsou postavy například v jeskyni, slyšíme ozvěnu a podobně.

Hra roku? Bohužel ne

Zní to vše téměř dokonale že? Jenže bohužel ani tentokrát zde nemáme dokonalou hru. Tak nechoďme kolem horké kaše a podívejme se chybám na zoubek.
Hlavní problém hry je v naprosté absenci jakéhokoli vlastního nápadu. U ovládání jsem za to byl věčný, ale ona bohužel celá hra pouze kopíruje prvky z ostatních her. Ano, samozřejmě, jen to nejlepší z těch nejlepších, jenže ani tak ve výsledku není nic co by Vás zvedlo ze židle. Třeba vztah mezi hrdinkou a krasavcem Maxem (budeme za něj i hrát). Od první chvilky je vám jasné jak to dopadne a každá věta je předvídatelná. Navíc oba hrdinové nemají takové kouzlo jako Georgie a Nico, nebo Brian a Gina a místo vzájemných slovních potyček se omezují jen na trapné narážky. Vůbec, absence humoru hře velice škodí – příběh je prostě příliš přehnaný, na to aby se dal brát vážně.
Pravděpodobně neexistuje klišé, které by se tvůrci nestyděli použít. Domnělá zrada nejbližšího přítele, útěk z vězení, šílení vědci, zkorumpovaní milionáři… všechno zde je a ještě mnohem více.
Jedním dechem ale musím přiznat, že jsem se u hry královsky bavil od začátku do konce a to je to nejdůležitější. Od Tunguzky jsem dostal přesně to co jsem čekal, tvůrci žádnou originalitu neslibovali tak si nemá cenu stěžovat, že jsme se jí ani nedočkali. Hru můžu s klidným svědomím doporučit každému i když největší radost asi udělá nepříliš zkušeným hráčům. Ostřílené adventuristy odkojené hrami od Lucas Arts nebo Legend Entertaiment ničím nepřekvapí ani se jim na harddisku dlouho neohřeje, i tak se ale solidně pobaví. Hra u nás navíc vyjde s českými titulky.

Honza Srp - recenze češtiny
Téměř pět měsíců po vydání Secret files: Tunguzka se na náš trh konečně dostává lokalizovaná verze této perfektní adventury, pod názvem Tunguzka: Přísně tajné. Překlad má formu titulků, což je podle mého nejlepší řešení. Nemusíme se tedy obávat nějakého amatérského, narychlo spíchnutého dabingu a angličtinu neovládající hráči třeba alespoň pochytí několik nových slov. O počeštění se postaral adventurní guru Petr Ticháček, a na výsledku je to na první pohled patrné. Hru jsem kvůli psaní návodu prošel znovu celou od začátku do konce a nenarazil jsem ani na jednu špatně přeloženou, kostrbatou nebo uměle znějící větu. Pochválit musím i to, že se Petr nebál přeložit některá silnější slova, ale nebojte se, hru mohou klidně hrát i mladší hráči, cestou do školy určitě slyší mnohem horší výrazy. Ve hře je navíc již přímo implantován patch, který nejen, že řeší několik drobných chybek, ale navíc vylepšuje i závěrečnou animaci, která je nyní mnohem delší a vtipnější. Celkově tedy překlad dopadl na jedničku z hvězdičkou, a jistě autorům odpustíte trochu delší čekání. Nyní si tuto báječnou hru mohou konečně vychutnat všichni!