Věříte, že se může člověku změnit život během jediného zlomku vteřiny?
| Jak vypadá obal hry? |
 |
Gina je mladá barová zpěvačka a nebýt jejího povedeného tatíčka, nehrála by v našem příběhu prakticky žádnou roli. To by ale byla velká škoda, protože je to vážně kus s perfektní postavou, dlouhými hnědými vlasy a kukadly, pro které bych skočil třeba ze střechy 200 patrového mrakodrapu (tedy pokud by ve 199. patře byla rampa pro umývače oken :o)). Ještě předtím, než Gustav s Feodorem odvlekli Johnnyho do sklepení baru Růžový leguán (každý noční podnik, který má v názvu přívlastek „růžový“, ve mně vzbuzuje jisté podezření), stihl Gině předat podivný krucifix s tím, aby ho nepouštěla z rukou, ať se děje cokoliv. Jenže znáte ženský – jsou zvědavé a čilé jak králíci na jaře, takže Gina neodolala pokušení otce a mafiány sledovat. To samozřejmě nemohlo dopadnout dobře a záhy ze sklepení vyběhla s bandou hrdlořezů v patách ven na ulici… kde ji srazilo auto.
Za volantem téhle staré plečky seděl zhruba stejně starý (třiadvacetiletý) Brian Basco. Ano, je mi ctí vám konečně představit hlavního hrdinu hry. Brian je klasický slušňák. Šprt. Před pár týdny dokončil studium na vysoké škole a už má v plánu udělat si doktorát z aplikované fyziky na univerzitě v San Francisku. Cesta napříč Amerikou se mu však zkomplikovala jen pár minut poté, co vyrazil. Nestává se každý den, že by se mu pod kola vrhaly mladé holky, a tak celý vylekaný odvezl Ginu do nejbližší nemocnice. A to se mu stalo osudným. Doslova během vteřiny stál jeho život vzhůru nohama a kvůli neznámému děvčeti a jednomu pitomému krucifixu si pověsil na krk dva zabijáky, kteří se nezastaví před ničím. Dokonce ani před senilním indiánským náčelníkem Wupuchimem :o).
Jak vidíte, Runaway je prostě divoká a tak trochu bláznivá hra. Možná proto, že v tělech jejích tvůrců, týmu Pendulo Studios, koluje divoká španělská krev. Není to napínavá detektivka, ve které bychom sbírali hromadu stop a pečlivě vyslýchali každého živáčka. Není to ani komedie, při jejímž hraní bychom se řezali smíchy, až by se nám natrhly bránice. Je to prostě DOBRODRUŽNÁ hra, ve které najdeme napětí, humor i romantiku, a to vše zabalené do fantastické ručně kreslené grafiky, která už teď dělá z Runaway žánrovou klasiku. Tak, a mohli bychom recenzi uzavřít, co říkáte? Ne ne, nic se nebojte, dělám si legraci. Tahle hra si rozhodně zaslouží mnohem více prostoru už jen z toho důvodu, že si ji konečně, po mnoha měsících čekání, máme možnost zahrát. Nebudu zde nyní rozpitvávat smutný příběh o tom, jak přesně před rokem její celosvětový distributor zkrachoval a pod hladinu s sebou málem stáhl nejen hru, ale i chudáky její výrobce. Ostatně to vše už je dnes pryč. Alespoň my v Čechách, na Moravě a dokonce i ve Slezsku se můžeme radovat, neboť zásluhou ostravské společnosti TOP Distributor je Česká republika jedna z mála zemí, kde se Runaway právě dostává do prodeje. V našem rodném jazyce, samozřejmě. A že vás zajímá, jak dopadla její lokalizace? Ale no tak, zkroťte ještě na chvíli svou zvědavost… na vše se dnes dostane.
|
|
|
Runaway byla první větší hra TOP Distributoru, s níž jste se před rokem představili veřejnosti. Jak jste vlastně na tuto hru tenkrát natrefili a proč jste si vybrali zrovna ji? Jak na tebe osobně zapůsobila situace s bankrotem Dinamicu a možnou ztrátou práv na vydaní Runaway? Lokalizace Runaway trvala bezmála jeden rok. Proč tak extrémně dlouho? |
Animovaný velkofilm
Pokud bych měl Runaway charakterizovat třemi slovy, nazval bych ji interaktivním animovaným filmem. Proč? Protože tvůrci zcela evidentně vsázejí na kombinaci propracovaného scénáře a poutavého vizuálního zpracování. Příběh hry a okolnosti děje nutí Briana i Ginu být neustále na útěku a co je hlavní – dává jim vždy jasný cíl, za kterým jít. A že to bude cesta pěkně dlouhá, na to se spolehněte. Po pokusu o Gininu vraždu v nemocnici oba pochopí, že pokud chtějí ještě nějaký ten pátek vydržet mezi živými, musí se pokusit vypátrat význam tajemného krucifixu a důvod, proč je pro mafii tolik důležitý. No a tím kolotoč událostí a zvratů začíná. Děj, rozdělený na šest kapitol, zavede naše dva hrdiny přes celou Ameriku z antropologického muzea v Chicagu až do opuštěného kovbojského městečka Douglesville v Arizoně. Seznámí je s trojicí kočovných tanečnic, mladou hackerkou Sushi, tlustým vyhazovačem Oskarem nebo senzibilní starou indiánkou mamá Doritou. Ale především seznámí Briana a Ginu navzájem. V předchozím odstavci jsem ze jedním slůvkem zmínil o romantice a pro vás určitě nebude těžké si domyslet, kterých dvou postav se asi tak může týkat. Ovšem nenechte se nachytat na švestkách! Pamatujte, že nikdy nic není takové, jak to na první pohled vypadá a že Brian je v podstatě slušný kluk, který se nezahazuje s cizíma holkama. A Gina? Jak říká tanečnice Lula, pozor na ni! Tahle slečinka se postará o pár docela překvapujících zvratů v ději, to vám mohu zaručit.
Aby byl filmový efekt dokonalý, je celý strhující děj protkán mnoha animovanými sekvencemi… ale proč o tom vlastně plácám tady, tohle už patří do dalšího odstavce… :o)
Poctivá ruční práce
Řeč bude samozřejmě o grafice. Je totiž výjimečná něčím kdysi naprosto obyčejným – tím, že je celá ručně kreslená. Žádné hranaté polygony, žádný studený rendering. Grafika v Runaway prostě „žije“ divokými barvami a cartoon stylem. Její preciznost je znát především na herních lokacích, které jsou až nezvykle detailní a navíc pro 2D adventury v netradičně vysokém rozlišení 1024x768, takže je to skutečně pastva pro oči. Jen je škoda, že lokací je ve hře pouze pětačtyřicet, přestože mnohé z nich scrollují do stran. Tvůrci ale slibovali dvojnásobný počet a za plané řeči u mě mají první vroubek.
Druhý menší vroubek by si zasloužili za poněkud odfláknuté animace obličejů během nehratelných sekvencí, ale to je taky jediné, co se jim dá po stránce animací vytknout. Ostatně pohyb všech postav, obzvláště pak Briana a Giny, po lokacích je dalším důvodem, proč se Runaway tváří jako animovaný film. Korunku tomu nasazují četné animované sekvence, které posouvají děj dopředu a starají se o strhující podívanou. Svůj podíl na kvalitě videosekvencí má samozřejmě i hudba. Tu bych kvalitativně rozdělil na dvě části. Tu první uslyšíte právě během animací a je opravdu podařená, obzvláště pak roková a orchestrální verze titulní melodie. Naproti tomu hudební motivy, zaznívající během hry samotné, už tak výrazné nejsou a spíše se tváří, že jsou tam jen, aby se neřeklo.
Point-and-click systém nezestárne
A Runaway je toho živým důkazem, což v dnešní době 3D her ovládaných na klávesnici jedině potěší. Zde ke spokojenosti postačí pouze rejdivá myška a její dvě tlačítka. To pravé slouží tradičně k prozkoumání, levé k používání. Interaktivních předmětů je na obrazovce vždy dostatek (čili naprostý opak Syberie) a kurzor mění svůj tvar podle toho, zdali lze předmět prozkoumat, sebrat nebo použít. V horní části obrazovky jsou ukryté dvě ikonky, z nichž jedna vede do inventáře a druhá do menu. Inventář je v podstatě nafukovací, má neomezenou kapacitu a jednotlivé předměty je možno jak prozkoumávat, tak i vzájemně kombinovat.
Útěk je to dlouhý a těžký
Runaway není příliš ukecaná adventura. Brian s Ginou se pohybují většinou v řídce obydlených prostorách a za celou hru potkají všeho všudy pětadvacet živých postav (a jednoho sto let mrtvého doktora, ale toho tady teď nebudeme „rozpitvávat“ :o)). Vyřešení většiny úkolů se tedy bude odvíjet od používání inventářních předmětů. Těch se v inventáři prostřídá hodně přes sto a některé z nich je zatraceně těžké najít, protože do kresleného pozadí dokonale zapadají a častokrát jsou i hodně malé, na první pohled prakticky neviditelné. Aby byla obtížnost ještě o chlup vyšší, připravili si pro nás tvůrci úkoly, z nichž některé vyžadují notnou dávku fantazie a představivosti na to, abychom v nich našli skrytou logiku. Napadlo by vás třeba použít do kulometu místo standardní munice rtěnky? Mě tedy ne… ale na druhou stranu tyhle praštěné úkoly alespoň vyústí v humornou scénku, která dokáže pobavit. No a do třetice všeho těžkého, některé předměty, které máte na lokacích sebrat, se hlásí pod kurzorem až ve chvíli, kdy je potřebujete. To má samozřejmě za následek naprosto zbytečné opakované prohledávání všech dostupných lokací. A můžu vám říct, že než jsem ve čtvrté kapitole po čtyřech hodinách hledání našel smirkový papír na místě, které jsem už předtím několikrát důkladně prošmátral, vylétla ze mě pěkná smršť ostrých nadávek. Co z toho tedy vyplývá? Že Runaway je místy hodně obtížná hra. Možná až přehnaně. Po několika hodinách beznaděje se jinak skvělá zábava mění ve frustraci a to samozřejmě hratelnosti neprospívá. Naštěstí takovýchto extrémních případů není mnoho, takže s přimhouřenými oky a zatnutými zuby se nad tím dá (zlostí :o)) mávnout rukou.
Co je české, to je hezké
I když na hře Runaway toho českého není mnoho, něco přece – lokalizace do rodného jazyka. A ta dopadla přesně, jak jsem čekal: rozhodně ne špatně, ale zázrak se nekoná. Asi nejtvrdším oříškem byl překlad ze španělštiny. Postarala se o něj dlouholetá učitelka španělštiny a češtiny, takže by měl být teoreticky perfektní. Jenže není… Nemohu říct, že by jeho kvalita byla vysloveně špatná, nicméně některé věty vypadají trochu kostrbatě a chtělo to si s nimi trošku víc pohrát. O něco líp dopadl dabing, který TOP Distributor svěřil hlasivkám ostravských herců nezvučných jmen (patrně z finančních důvodů). Až na pár výjimek svým typem a zbarvením hlasy k jednotlivým postavám sedí, kupříkladu excelentně je namluvený sprostý uklízeč v muzeu Willy nebo mafiánský přisluhovač Bob Prcek. Mezi ony výjimky patří třeba primitivní svalovec Oskar, který má místo mozku z piva kostku, ale hovoří jako študovaný intelektuál. Hlavní hrdina Brian patři naštěstí do skupinky těch lépe namluvených postav, i když i v jeho projevu lze najít slabé okamžiky. Zkrátka a dobře, k dokonalosti dabingu chybí více citu a zaujetí nebo různých osvěžení ve formě cizích přízvuků a nářečí. Prostě to, čeho jsme byli svědky u vynikající Mafie nebo Simona 3D. Celkově se ale dá lokalizace považovat za obstojnou.
Runaway pod stromeček?
To je otázka, na kterou ode mne jednoznačnou odpověď nedostanete, ani kdybyste mne za nohu z Nuselského mostu pověsili. Důvod? Jednoduchý: Syberia. Tyhle dvě fantastické a do češtiny přeložené adventury vycházejí naneštěstí ve stejný okamžik a obě si tak vzájemně neskutečně konkurují. Pokud se nezdráháte prásknout přes kapsu, máte to jednoduché – o vánočních svátcích se jistě najde dostatek času pro oba dva kousky. Pokud se ale chcete rozhodnout jen pro jedinou, mno – nechtěl bych teď být ve vaší kůži. Runaway vám každopádně nemohu nedoporučit, protože téhle hře nechybí nic, co má poctivá adventura mít: skvělý příběh, roztomilou ručně kreslenou grafiku a především velice dobrou hratelnost, která vystačí na dobré tři desítky hodin parádní zábavy. Panečku, ještěže podobné problémy s výběrem her já řešit nemusím :o).
| Runaway: A Road Adventure CZ | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
