Hra podle komixu nemusí být vůbec špatný nápad, zvláště pokud je předloha kvalitní a námětu se chopí zkušený vývojářský tým. Komix Rogue Trooper pochází ze světa 2000AD, stejně jako Judge Dredd. U nás nikdy nevycházel, tak ve zkratce vězte, že jde o opravdu kvalitní dílo (narozdíl od spousty braků od provařeného Marvelu), hodné daleko větší publicity, než se jí dostává v této recenzi.
Bohužel ani tak skvělé hře, kterou bez debat Rogue Trooper je, se nevyhnuly bugy.
Hra je klasickou akcí viděnou z pohledu třetí osoby, kterou spáchali zkušení Rebellion. Hlavní role připadla logicky hrdinovi z předlohy a to charismatickému vojákovi, po němž se samotná hra jmenuje. Hraní za něj obnáší klasické střílení, kapku plížení a v podstatě vše, co k danému žánru patří. Jak však znalci komixu (u nás tak odhadem dvě, tři osoby) tuší, nezůstane Trooper v celé šlamastice sám. V boji na jedy zamořené Nu Earth, kde byla při velezradě vyhubena většina armády klonů, mu bude
Z padlých protivníků budete sbírat takzvané salvage – body, za které si krom užitečných upgradů budete pořizovat i neméně důležitou munici. A kdo že se stane vaší největší podporou? První biochip získáte z vtipálka Gunnara. Jeho specializací je střelba a vše s ní spojené. Ze své pušky se tak s jeho pomocí může stát neméně účinná brokovnice, raketomet, ostřelovačka či jiná zbraň. Druhým, doslova interním parťákem se po nedobrovolném opuštění svého těla stane Bagman. Jeho služby využijete právě při onom doplňování munice (včetně miniaturních min), zdraví a dalších věcí, po jejichž upgradu se její kapacita vždy o něco
zvětší. Poslední z týmu čtyři-v-jednom je Helm. Díky přivlastnění jeho biochipu získáte radar, schopnost hackovat nejrůznější elektronická zařízení či vyvolat hologram Rogue Troopera k nalákání nepřátel do pasti. Díky pomoci všech tří čipů se z vás stane nebezpečná zbraň, která nepříteli řádně zatopí. Samozřejmě že přijde na řeč i okolí, které využijete ve svůj prospěch. Řeč je o
staticky umístěných dělech, kulometech a dalších „pomůckách“.
Rogue Trooper není revoluční počin, jedná se ale o velmi slušnou akční zábavu.
Postupem času začnete zjišťovat, že i když je Rogue Trooper naprosto klasická střílečka, tak vás nějakým způsobem baví více, než ostatní zástupci žánru. Není to ničím jiným, než brilantní hratelností, která je vypilovaná do každičkého detailu. Žádné hluché místo, slovo nuda prostě v slovníku Rogue Trooper neexistuje. Level design je sice lineární, ale svému účelu slouží dobře.
Mise jsou svojí náplní také povedené a byť se opětovně nejedná o nic revolučního, tak jsou prostě a jednoduše zábavné. Rogue Trooper vás bude bavit určitě od začátku do konce. Ten ale bohužel přijde dříve, než byste sami chtěli. Nejlehčí obtížnost ve hře přítomná je sice Normal, ale i na ni dohrajete Rogue Trooper na první zátah za cca 7 hodin. S velkou pravděpodobností si celé dobrodružství zopakujete, ale i tak by neškodilo pár hodin životnosti navíc.
|

Doslova šokem bylo pro nás vizuální zpracování. Ne, že bychom čekali že bude Rogue Trooper vyloženě odpudivý, ale takové grafické orgie, která hra nabízí, rozhodně ne. Ano, najdou se vizuálně lépe provedené tituly, ale při uvědomení si faktu, že jde o
|
Sečteno a podtrženo – Rogue Trooper není revoluční počin, jedná se ale o velmi slušnou akční zábavu, která si zaslouží vaši pozornost a čas. Hratelnost na prvním místě, doplněná skvělou grafikou, lehce přesolená nějakými těmi chybkami se rovná jasný tip pro vyznavače žánru. Střílečka, jak má být!
Rogue Trooper | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|