RECENZE: Resident Evil HD Remaster děsí i po letech. Hlavně obtížností

Nejklasičtější ze všech herních hororů je zpět, aby vyděsil ve vylepšené podobě i na nových systémech.

HD předělávka remaku je už vážně velký úlet, ale tohle je přesně to, co dostáváme. Resident Evil HD Remaster je vyhlazenou verzí remaku z roku 2002, jenž byl svého času striktně exkluzivní záležitostí pro konzoli GameCube a PlayStation fanoušci si z toho trhali vlasy na hlavě. A remake to byl právě té největší hororové klasiky, která vylezla z hrobu na světlo světa poprvé v roce 1996 na první PlayStation, aby později zamořila všechny možné další platformy. Zní to šíleně a úplně normální cesta videohry napříč platformami to rozhodně není.

Starý dobrý Resident Evil aneb lekce pro mladší ročníky

Lekce z historie je u konce, pojďme se vydat do odlehlého sídla na okraji Raccoon City, kde to všechno začalo. Pokud patříte k mladším ročníkům, které hrály čtvrtý až šestý díl, tak vězte, že původní trilogie je včetně tohoto remaku úplně odlišné kafe.

Resident Evil HD Remaster

Tohle je klasický survival horor s obtížností z pekla, otevírajícími se dveřmi maskujícími nahrávání, statickou kamerou, řešením skutečně obtížných hlavolamů a plný typických herních mechanismů původních dílů Resident Evil. Myslíme tím ukládání na psacích strojích, ke kterému potřebujete pásky, které nacházíte v omezených počtech, léčení pomocí různobarevných květin a značně omezený inventář. Do něj se zdaleka nevejde vše, co byste potřebovali. Na odkládání předmětů jsou zde bedny. To jsou herní mechanismy ze staré školy, dámy a pánové.

Ani lehký režim není lehký

HD Remaster nabízí několik nových vylepšení oproti původnímu remaku. Jde samozřejmě o grafiku v rozlišení 1080p a obraz v širokoúhlém formátu. Vylepšený je i zvuk. Kromě klasického a dnes již trochu zastaralého ovládání, je přítomné i ovládání jako u pozdějších dílů.

Resident Evil HD Remaster

Resident Evil HD Remaster

Nejzásadnější změnou je lehký režim, díky kterému si mohou hru zahrát i mladší ročníky a hráči, kteří za těch téměř 13 let, které od vydání remaku uplynuly, podstatně zpohodlněli. A pokud si myslíte, že to se zvýšeným množstvím léčivých bylin a pásek do psacího stroje na ukládání zvládnete levou zadní, tak se vzpamatujte.

Hlavolamy pro myslitele

Tady jsou hlavolamy, ze kterých vám bude hlava kouřit jako komín. Právě hlavolamy jsou tím, co dnes dělá Resident Evil hrou jako z jiného světa. Jsou nápadité, těžké a budete si nad nimi lámat hlavu a mnoho z vás skončí u návodu. Jenže jsou skvělé. Postup najdi klíč a dveře, kam pasuje z posledních dílů série zde neplatí.

Resident Evil HD Remaster

Tady budete předměty důkladně prozkoumávat v inventáři, zkoušet, co kam pasuje a nadávat, prskat kolem sebe a házet ovladač v dál. Pokud nebudete srabi a nevyužijete návodu, očekávejte, že dokončení hry vám na první hraní zabere klidně i 18 hodin.

Ve hře jsou dvě hratelné postavy – Jill Valentine a Chris Redfield. Oba členové speciální policejního týmu S.T.A.R.S. procházejí stejnými lokacemi, ale jejich příběh je odlišný a některé detaily jako počet míst v inventáři odlišné. Rozhodně stojí za to projít hru za obě postavy.

Klasický tým sympaťáků versus monstra

Dobrodružství je poutavé, a pokud přežijete frustraci z hledání cesty a řešení některých zapeklitých hlavolamů, budete se skvěle bavit. Příběh je dnes klasikou, těžko ho hodnotit, někdy je úsměvný, někdy dokáže vystrašit, ale hlavně má perfektní postavy – sexy Jill, hláškujícího Chrise, roztomilou Rebeccu, Barryho, který viditelně skrývá tajemství a Alberta Weskera, zápornou postavu číslo jedna.

GameCube vylepšení přežila

GameCube remake měl kromě grafiky spoustu vlastních vylepšení. Většina z nich se objevila v pozdějších dílech, ať už šlo o 180stupňovou otočku nebo to, že se postavy pohybují pomaleji nebo si drží rány podle zranění. Nejvýraznější změnou a novinkou oproti původní hře jsou ale obranné zbraně. Jill i Chris mají dýky, ženská hrdinka má navíc taser, on pak omračující granáty. Na lehkou obtížnost se obranné spouště aktivují pokaždé, když se vám protivník chce zakousnout do některé části těla. Pokud hrajete na vyšší, musíte je použít pomocí tlačítka.

Vzhledem k tomu, že jde o předělávku o remaku, o spoilerech nemůže být vůbec řeč. Tím hlavním hororovým tahákem jsou ale monstra! Od šourajících se zombies, jejich rudých variant, které se objevily poprvé v remaku, až po plazí lovce, zmutované psy a další hnusy, které se vám, byť to zní divně, budou líbit.

Stylová kamera, kvůli které nevidíte, co je za rohem

Statická kamera je stylová, je víc strašidelná, protože nevíte, co na vás skočí za každým rohem. Bohužel však nevidíte, co vás tam čeká, i když je tam nepřítel, kterého už slyšíte. Tohle je nepříjemný a snad jediný neduh původních dílů Resident Evil, který odvál čas. Jinak jsou pohledy kamer super a atmosférické, ale k čemu vám to je, když zahnete za roh a tam se vám do krku zakousne zombie, kterou jste neviděli? Další nepříjemností je samotná grafika.

Resident Evil HD Remaster

Resident Evil HD Remaster

Ano, byla vylepšena, je v HD, ale ne všechny lokace byly předělány se stejným citem, jako třeba sídlo hned na začátku. Remake Resident Evil využíval ještě renderovaných pozadí a polygonových postav a předmětů. Postavy tak vypadají v HD skvěle, ale předělat render z 480p na 1080p už dá větší fušku. To ale není nic proti videím, které z GameCubu Capcom nepředělal vůbec. Ve výsledku tak vypadají jako z Game Boy Advance, je to hrůza.

Stojí to za to

Resident Evil HD Remaster rozhodně není pro lidi bez trpělivosti. Není ani pro ty, kteří se nedokážou zamyslet nad zapeklitými hlavolamy. A už vůbec není určená těm, kteří nemají chuť na strach, lekačky na každém kroku a hratelnost ze staré školy.

Upřímně, takto oldschool hru jsme už dlouho nehráli. Je tu několik vylepšení, které ze hry dělají záležitost přístupnou i mladším hráčům. Ale ani tak se stejně nevyhnou zádrhelům.

Obvykle nejsme příznivci HD reedicí, ale tahle je speciální. Jestli do tohoto domu jednou vstoupíte, než se dostanete ven, uplyne mnoho času, vaše nervy budou pocuchané, ale bude to stát za to.