PC RECENZE Resident Evil 6: Klasická série upadá. Děs se z ní vytrácí

Série Resident Evil donedávna patřila mezi jistoty survival hororu a hraní potmě a v noci bylo jen pro silné povahy. Jenže to už teď bohužel neplatí. Děs se totiž v šestém plnohodnotném dílu definitivně rozpustil v proudu akce.

Série Resident Evil se tak stále více přibližuje k sérii filmové, které skalní fandové her nemohou přijít na jméno, protože se tam moc střílí. Jenže šestým dílem se rozdíly mezi přístupem filmařů a herních vývojářů smazaly. Vítejte na střelnici!

Příběh přitom začíná slibně. Americký prezident se rozhodne, že celému světu poví o incidentu v Raccoon City, kde únik viru nadělal z většiny populace zombíky. Jenže to se evidentně někomu nelíbí. A zakročí.

První ze čtveřice kampaní, jejímž hrdinou je starý známý agent Leon Kennedy, tak začíná šokujícím odhalením: někdo zamořil městečko Tall Oaks virem a z prezidenta se tak stal krvelačný nemrtvý, kterého musí Leon zastřelit.

Hra stínu a světla by vylepšila atmosféru, kdyby nebyla rozstřílená na kusy.

Pak začíná neúprosný závod s časem, při němž je třeba očistit svoje jméno a zjistit, kdo z prezidenta udělal konzumenta lidských mozků. Dobrou zprávou tak je, že po absenci ve čtvrtém a pátém dílu se na scénu vracejí skupinky klátících se mrtvol, které se živí lidským masem.

Akce a zase akce

Aby to bylo celé akčnější, zombíci jsou mnohem rychlejší než dřív a je jich víc druhů. Potkáte tak nemrtvé, kteří řvou tak, že vám nejen teče krev z uší, ale i pistole se vám rázem houpe ze strany na stranu. Anebo naprosto monstrózní nemrtvé tlouštíky, kteří by vás zvládli spolknout najednou.

Až na úplný začátek kampaně, kde se s parťačkou Helenou plížíte opuštěným kampusem a bojíte se každého zvuku, se tak hrůza v podstatě vytratila. Místo ní nastoupila skoro nonstop akce.

Nejdřív střílet, teprve pak klást otázky. Motto celé hry. Bohužel.

Na tuhle vážku sprej proti hmyzu vážně fungovat nebude...

Do zombíků sypete ve vražedném tempu náboje a když vám začnou docházet, jdete si to s nimi vyříkat zuby proti noži. To by samo o sobě nebylo bráno jako zápor ve spoustě her, ale Resident Evil má zkrátka pověst survival hororu a ne virtuální střelnice.

Příklon k akci hra předvedla už v minulém dílu, kde Chris Redfield a jeho parťačka Sheva kosili v Africe agresivní domorodce, infikované virem Uroboros. Jenže to ještě hrůza nezmizela a autorům se tísnivou atmosféru boje o holý život dařilo vyvolat i ve sluncem ozářených uličkách.

Teď se to ovšem nedaří ani v nočních prostředích. Kvůli příklonu k akci hra poprvé ve své historii zavádí systém krytí, palbu vleže a podobné prvky, známé odjinud. Bohužel hned poznáte, že je tu možnost krýt se za sloupy poprvé. Systém je totiž strašně neohrabaný a bylo by lepší, kdyby autoři zůstali raději u boje na blízko a necpali každému druhému nepříteli do ruky/pařátu kvér.

Odložte tu pistoli, pane

V kampaních totiž nepotkáte jen zombíky, ale i inteligentnější zmutované J'avo, které virus nezabil, takže pořád dokážou myslet a používat střelné zbraně. Zatímco tak první kampaň důrazem na zombíky připomíná starší díly, ta následující s Chrisem Redfieldem se více blíží střílečce.

To, co zrovna zahaluje Šanghaj, opravdu není obyčejná mlha.

To za oknem je jeden z bossů, tady ještě v poměrně krotké verzi.

A nutno říct, že to je střílečka veskrze průměrná a takříkajíc bez chuti a zápachu. Hřebíčkem do rakve je pak na PC naprosto zmršený inventář, ze kterého konzolovost doslova kape. Nejspíš byl problém změnit schéma předmětů v řadách na klasické čtvercové pole z předchozích Resident Evilů. Autoři asi chtěli, aby měli PCčkáři větší adrenalin, protože při otevření inventáře běží dění ve hře vesele dál.

Ale abych jen nepomlouval: ne všechno je tu naštěstí zvrtané. Například souboje s bossy jsou fajn a i když trpí klasickým syndromem "nauč se pohyby a pak se podle toho zařiď", jsou většinou epické a často vás ten samý boss překvapí v kampani několikrát a s novým arzenálem triků.

Podzemní laboratoře plné tajuplných nádrží samozřejmě nemůžou chybět.

Útěk z města nevyšel úplně podle plánu, zbytek cesty musejí hrdinové po svých.

Velmi fajn je i implementace prvků z her na hrdiny. Nejen ze zabitých nepřátel totiž padají balíčky zkušeností. A když jich nasbíráte dostatek, můžete si mezi misemi vylepšit herní hrdiny a přizpůsobit jejich dovednosti svému hernímu stylu.

Jeden umí střílet, druhý se umí prát

Schopností je dlouhá řada a navíc se dají většinou několikrát vylepšit. Součástí je samozřejmě lepší ovládání zbraní, silnější brnění, lepší komba na blízko, ale i speciality jako větší četnost předmětů, které z nepřátel po smrti vypadnou.

V jeden moment se dají aktivovat tři schopnosti. Takových trojic si můžete nastavit rovnou osm a experimentovat, i když většina hráčů vystačí se dvěma, nebo třemi sadami schopností. Tak jako tak je to dobrý nápad.

Hra nabízí i ženské hrdinky, vašeho parťáka může ovládat jiný hráč nebo se o něj postará AI.

Alespoň první kampaň odkazuje k hororovým kořenům série.

Plusové body si vývojáři zaslouží i za délku hry. V době, kdy kampaň spousty her proběhne za šest hodin, přináší titul kampaně rovnou čtyři, z nichž každá zabere pěkných pár hodin.

Velmi rozporuplná je grafika PC verze. I na nejvyšší detaily vás občas dokáže nepěkně překvapit rozplizlými texturami a nepovedenými modely. Kiksy nedokáže zamaskovat ani to, že se většinou pohybujete v temném prostředí.

Nový Resident nevypadá vyloženě odpudivě, ale jako hráč předchozího dílu jsem se chvílemi nemohl zbavit dojmu, že tato hra je ošklivější než ta minulá.

Alespoň že zvuková stránka je povedená, i když dabing tradičně pořádně tahá za uši. Ale to se holt u her od Capcomu stává často a s trochou nadsázky už je to poznávací znamení tohoto herního giganta.

Na závěr se tak dá říct, že příklon šestého Resident Evilu k bezhlavé akci není dobrý. Fakt ne. Možná autory poblouznily úspěchy velkých stříleček a řekli si, že se na nich přiživí. Ale ať už byl původní impuls jakýkoli, tak doufám, že série co nejdřív přitlačí na hororovou stránku a ubere na střílení. Její duch se totiž jaksi vytratil.