Ratatouille - animovaná krysa

Zatímco se nový animák od Pixaru teprve chystal do kin, hra na jeho motivy už byla hotová. Je to jen klasická primitivní arkáda pro děti, nebo nabízí něco více? Dozvíte se v recenzi!

Zdá se, že se animované bijáky nejen pro dětské publikum dostávají zpět do středu zájmu. Nebo že by z něj nikdy nevystoupili? O neskonalém zájmu o tento žánr svědčí i status Shreka Třetího coby jednoho z nejočekávanějších snímků roku. Co na tom, že ani na plátně, ani na monitorech nenaplnil svůj potenciál, ba dokonce se mluví o zklamání, když firemní kasy naplnil takovým množstvím chechtáků, které nemůže nechat chladným žádného aspoň trochu zběhlého producenta – obzvláště pak disneyovského. Poté co si tento moloch pořídil studio Pixar, dá se na jeho animáky opět s radostí dívat. A Ratatouille (o filmu na Show.cz zde) by pozitivní trend měl potvrdit, přestože se určitě nejedná o hlavní událost sezóny. Ale kdo ví, třeba u pokračování budeme mluvit jinak.

A jelikož animovaná hravost vždy tak pěkně indikuje rozjásané dětské ksichtíky, dopadne to většinou orientací výhradně na dětské publikum.

VIDEO

Tvůrci s úspěchem jednoznačně počítají, jinak by se nepouštěli do nejen finančně náročného podniku s vlastní hrou snad na všechny myslitelné platformy, PC, jehož verzi jsme recenzovali, nevyjímaje. Jenže ať už bude film jakýkoliv, k hernímu zpracování musíme přistupovat od začátku poněkud skromněji. Ono je to s těmi adaptacemi animovaných filmů totiž složitější, než by se mohlo zdát, důsledkem čehož je těch opravdu kvalitních naprosté minimum – prakticky dokonce žádné. Zatímco na film si může zajít celá rodina a pobaví se, hru je chtě nechtě nutné zacílit na určité publikum – ať už upravením tématu či přístupem k obtížnosti. A jelikož animovaná hravost vždy tak pěkně indikuje rozjásané dětské ksichtíky, dopadne to většinou orientací výhradně na dětské publikum. Autoři tak dopředu počítají s menšími nároky ještě nepříliš zkušených hráčů a hřeší na to, že jim tito mnohé odpustí. Případ Ratatouille, který je mimochodem krásným jazykolamem, patří jednoznačně k těm lepším, stále však v rámci škatulky, jíž jsme si vymezili. Tvůrci se rozhodně nepokoušeli hru vynést na vyšší stupínek, kdy by se dalo mluvit o skvělé zábavě pro děti. Je to prostě stále takové podivné, místy povedené, jindy zoufale nenápadité.

Co by to bylo za herní adaptaci filmu, kdyby se v ní neobjevovaly licencované reálie. Začněme tím, oč vlastně běží. Aniž bychom tu chtěli vyzrazovat děj filmu, který jsme ještě neměli možnost vidět, řekněme si jen, že hlavní prvky nejsou vůbec špatně zvolené. Hlavní hrdina: sympatický, samozřejmě mluvící krysák Remy. Dějiště: především vyhlášený pařížský restaurant a okolí. Premisu pak tvoří bezpočet dobrodružství na těchto základech stavících. Dodejme jen, že Remyho věrným průvodcem v počátečních a ještě věrnějším pomocníkem v pozdějších fázích hry je vyžraná myš Emil. Časem samozřejmě poznáte mnohem více tu více, tu méně důležitých postav, člověčí říši nevyjímaje. Námět v podobě pohodového, útulného, přesto však v mnoha směrech pnutí vytvářejícího prostředí je tedy bezezbytku naplněn. Je to svým způsobem originální, přesto však stále stejné. V postavách poznáte dobře známé archetypy a dost možná i díky nim to všechno funguje. Především pak humor, který na jednu stranu není tak třeskutý jako ve Shrekovi, na tu druhou pak ale neméně všudypřítomný.

U herního zpracování třetího Shreka jsme si stěžovali na skutečnost, že hra je svými mechanismy bezezbytku orientována na děti, humor jejich chápání však nepřizpůsobuje. To se nám u Ratatouille zdálo vyřešeno o poznání lépe. Vtip nepramení ani tak z konverzace, jako spíše ze situačních gagů. Ano jistě, herní tvůrci musí pracovat výhradně s tím, co jim poskytuje předloha. V tomto případě to tak nějak klaplo a cílení je tím pádem jednoznačné. Potěší, že hra se u nás bude prodávat lokalizovaná do češtiny.

Na dětské publikum míří i jednoduché ovládání, které si vaše ratolesti jistě brzy osvojí. K rozpohybování myšáka slouží obligátní čtveřice šipek. K nim se potom přidávají tři interaktivní klávesy, do nichž je čas od času nutné bouchnout, a to na místech, která jsou pro snadnější orientaci modře vyznačena, což znamená, že s nimi lze něco provést. Například vyskočit a zachytit se na nich.

Námět v podobě pohodového, útulného, přesto však v mnoha směrech pnutí vytvářejícího prostředí je tedy bezezbytku naplněn.

Skoky jsou vůbec velmi častou až převládající činností. Úrovně jsou vystavěny poměrně nápaditě, opět musíme vyzdvihnout jejich kvalitu nad tu shrekovskou, takže v nich lze pobíhat naprosto plynule, aniž byste někde váhali s tím, kam se dále pohnout. Pohybujete se buď na zemi, ale většinou se přenesete na různé vyvýšeniny, ať už normálním nebo dvojitým skokem. Pak se přenesete na další předměty. Myšák je samozřejmě malý a vše kolem něj je adekvátně velké, takže i trochu větší krabice nebo židle pro něj může představovat výzvu, k jejímuž pokoření si občas musí přinést i jakýsi pomocný předmět. Většinou to je nižší plechovka, která vytvoří plynulejší přechod, respektive jakési schody, díky nimž se lze vysápat i na vyšší místa. Nejde ale jen o přeskakování z jedné plošinky na druhou, narazíte i na zajímavější prvky, které jakoby z Tomb Raidera vypadly. Jde například o sérii ze stěny vystupujících tyčí, na nichž je zapotřebí se akrobaticky rozhoupat a všechny je ladně překonat. Levely jsou tvořeny jednotlivými místnostmi nebo třeba dvorkem, přesto však, vzhledem k velikosti hrdiny, působí vzdušně a prostorně. Vaším cílem v nich je nasbírat potřebný počet okousaných jablíček. Občas najdete i bonusové prostory, ale celkově je v tomto směru Ratatouille velmi staromódní hopsačkou. Pro děti nikoliv nezábavnou.

Klady a zápory

Vtipně pojaté
Snadná, pro děti však zajímavá hratelnost

Chybí něco nad rámec obyčejné skákačky
Práce s kamerou občas hapruje

799 Kč
Česky

Co vcelku bezproblémový výsledek lehce kazí, je kamera. Ne že by byla vysloveně zběsilá, ale její ovládání myší vyžaduje jistou dávku cviku a citu. Mnohdy narazíte na její nepochopitelné hranice, kdy se nechce pohnout dolů či nahoru za určitou mez, kvůli čemuž nevidíte na místo, kam byste potřebovali. Grafický zážitek se jistě nedá popsat jako detailní, tomu zamezuje snaha udat hru na co nejširším množství konzolí, ovšem celkovou atmosféru se snad podařilo zachytit. Ta je hravá, jásavá, ale místy i ponurejší.

Myšák je samozřejmě malý a vše kolem něj je adekvátně velké, takže i trochu větší krabice nebo židle pro něj může představovat výzvu

Ratatouille tak musíme označit za typické herní zpracování filmového animáku. Je v tom trocha cynismu, ale ve prospěch krysáka Remyho hovoří fakt, že jeho výběh se povedlo vytvořit poměrně příjemně hratelný, s patřičnou dávkou vtipu a bez většiny typických problémů. Pro děti tak vychází povedená hopsačka.