Tak tady zase máme jednu předělávku úspěšné hry z PS2 pro PSP. A bohužel, proč si to neříct hned na rovinu, dojem je opět poněkud rozporuplný. Stejně jako například u Formula One je totiž od prvních chvil cítit velmi slušný základ „velké“ předlohy, ale výsledek působí poněkud nemastně, neslaně, nedotaženě a nebojíme se říci, že i zbytečně. Proč? Protože se opět potvrzuje pravidlo, že je obecně lepší a pohodlnější zahrát si hru pěkně pohodlně doma v křesle na velké obrazovce, než na zmenšeném displeji někde v tramvaji. Moto GP je navíc hrou, která na cestování zase až tak vhodná není, protože k těm nejlepším výkonům je potřeba přesného řízení, které je v kodrcavém autobusu či jiném dopravním prostředku znesnadňováno. Dokážeme si tedy představit, že si tuto hru pořídí maniakální závodníci, ale na druhou stranu moc nevíme, proč bychom ji vlastně měli i přes její kvality doporučit běžným hráčům.
Převodem lehce utrpělo ovládání a hraní ani na nejlehčí obtížnost tak není zcela intuitivní.
Jelikož se jedná o první zjevení série Moto GP na PSP, autoři se rozhodli snížit ztrátu na „konkurenční“ Formula One tím, že do hry zařadili rovnou dvě sezóny – vedle té letošní i loňskou. V obou případech je vše přesně na svých místech, takže se zde setkáváme s plně licencovanými týmy, jezdci a samozřejmě i okruhy. Dají se objevit třeba i rozdíly ve výkonnosti jednotlivých strojů v různých sezónách, které se snaží kopírovat skutečné posuny v reálném startovním poli, takže na první pohled je vše výborné.
Horší je to už ale na pohled druhý, přičemž rozhodně nemáme na mysli chyby v grafickém zpracování. To je solidní a
přestože by člověku některé záležitosti mohly připadat poněkud divné, na handheldové poměry je hra zpracována skutečně dost
slušně na to, abychom k technickému zpracování neměli žádných vážnějších výhrad. Jistá rozmrzelost na nás ovšem padá v okamžiku, kdy máme hodnotit samotné hraní. I přes přítomnost dvou sezón je totiž nabídka hry poměrně chudá. Vedle režimu Season zde nacházíme již jen Arcade, Time Trial a multiplayer.
V prvních závodech budete rozrývat kačírek mimo jiné i díky podivnému plavání motorek.
Jistě, pro kvalitní ježdění na motorce nepotřebujeme mít desítky režimů, ale vzhledem k tomu, že se zde jezdí prakticky výhradně na sterilních okruzích, tak by to nějaké to zpestření určitě chtělo, protože i tak si zde připadáte, jako byste jezdili
prakticky pouze v režimu jediném. Hra se vás sice snaží poměrně mocně motivovat k dalšímu hraní, ale v našem případě se jí to
příliš nedařilo. Podobně jako u „velkých“ verzí Moto GP od Namca je zde přítomna sekce Rewards, kde čeká na
odemknutí rovných osmdesát nejrůznějších předmětů. K jejich zpřístupnění stačí kupříkladu vyhrát jednotlivý závod na daném
okruhu, ale třeba i stát se světovým šampionem v některé z přítomných sezón.
|
Ono by to člověka ke hraní motivovat docela i dokázalo, ale když není ideální samotná jízda na trati, tak se do dalšího hraní moc nechce. Bohužel totiž převodem lehce utrpělo ovládání a hraní ani na nejlehčí obtížnost tak není tak intuitivní, jak bychom od hry na handheldu čekali. V kombinaci se zjednodušeným fyzikálním modelem tak je potřeba si na zdejší zákonitosti
zvykat trochu déle, abyste zatáčky projížděli tak, jak se má, zejména ty ostřejší. V prvních závodech tak budete vcelku hojně
rozrývat okolní kačírek, čehož příčinou je mimo jiné i podivné plavání motorek na trati. To si to tak přihasíte k zatáčce, začnete
brzdit a zatáčet, ale váš stroj v první chvíli jede stále v podstatě rovně, přestože váš jezdec je již na motocyklu nakloněn k
zatáčení. Působí to podivně.
Na druhou stranu, když si to všechno osvojíte a zažijete, dá se v PSP inkarnaci Moto GP jezdit víceméně v pohodě. A
|
Celé dvě sezóny
Oproti "velké" verzi ničím příliš nezaujme| Moto GP | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
