Mortyr 2 - konkurence pro Call of Duty?

Doslova žně letos zažívají hráči 3D akčních her - vyšel Doom 3, Far Cry i Half-life 2. Ostatní tak zůstávají ve stínu těchto velikánů a my se dnes podíváme, co nabízí - mimo hromady nacistů - Mortyr 2.

Call of Duty - na mnoha herních serverech i v mnoha časopisech vyhlášena jako akční hra roku a někde dokonce i jako nejlepší hra roku (včetně BW). Nedávný a neméně skvělý datadisk "United Offensive" skutečně potvrdil, že se jedná o absolutní špičku v žánru. Najde se přemožitel? Jednoho kandidáta vám právě teď představíme.

Tímto kandidátem je Mortyr 2 od polských Mirage Interactive. Nutno podotknout, že jsem od hry nic moc nečekal a myslel jsem, že skončí v propadlišti dějin jako první díl, kterému nepomohl ani kabátek v podobě Unreal enginu. Měl jsem pravdu? Čtěte dále. Instalace hry, která má na CD pouze něco málo nad 500 MB, se na disku rozmázne na dvojnásobek, což už není tak hrozné. Spustil jsem tedy hru, pohrabal se v nastavení a zvolil novou hru. Hra začala misí v zasněženém a nácky prolezlém Norsku. Prvních několik momentů jsem se seznamoval s ovládáním a principy hry. Nožem jsem zlikvidoval prvního protivníka a zabavil jeho zbraň. Pozoroval jsem okolní prostředí a udělal prvních pár obrázků. Grafika nevypadala nikterak hrozně, ale o žádný zázrak se také nejednalo. Bohužel po chvíli jsem začal objevovat první nedostatky a moje nálada klesala. Tak za prvé vás nepřátelé vidí na hroznou dálku a okamžitě to do vás začnou pálit i pokud z vás uvidí jen jeden pixel. Bohužel, vy je bez sniperky nemáte šanci na takovou dálku trefit - na druhou stranu ji ale naštěstí máte skoro od začátku a nábojů do ní je překvapivě spousta.

Po Polsku mě čekala válečná Jugoslávie, kde jsem velkou část strávil během bojů v okolí železničních kolejí a poté v podzemní raketové základně. V této zemi zničíte nepřátelský most, přepadněte prastarý klášter, vplížíte se do tajné základny a zhatíte německé plány zničením smrtelné rakety ve chvíli startu.

Moje první dojmy během hraní první mise nebyly zrovna pozitivní a uvažoval jsem o podprůměrném hodnocení. Mise v Norsku má totiž špatný design, je graficky náročná, nikoliv však extra kvalitní, nemá náboj a vůbec se hraje celkem špatně. Hru jsem tedy se znechucením odložil a vrátil se k ní druhý den. Jaké bylo moje překvapení, když po norské misi jsem se přesunul do zelení prorostlého Polska, kde se vše několikanásobně zlepšilo. Mise spočívala v procházení zákopů, nad kterými projížděly tanky, všude vybuchovali granáty, prostě válečná vřava jak má být. Grafika se o hodně zlepšila, už nebyla tolik náročná a hra mě začala celkem bavit. Po zničení několika děl jsem se přesunul do malé chatky s protitankovým dělem a s jeho pomocí likvidoval postupně přijíždějící německé transportéry a tanky.

Po Polsku mě čekala válečná Jugoslávie, kde jsem velkou část strávil během bojů v okolí železničních kolejí a poté v podzemní raketové základně. V této zemi zničíte nepřátelský most, přepadněte prastarý klášter, vplížíte se do tajné základny a zhatíte německé plány zničením smrtelné rakety ve chvíli startu. Ze začátku je hratelnost opět dobrá a prostředí v okolí kolejí a kláštera je pěkně zpracování. Interiéry raketové základny už tak pěkné nejsou. Inspirace konkurenčním Call of Duty je vidět téměř všude. Ať už se jedná o výše zmíněné střílení z děla proti nepřátelským tankům, řízením malého letadélka, zničením železničního mostu (které vypadá výborně) nebo skripty, kdy se před vámi zřítí letadlo nebo před vámi slaňují vojáci z vysoké zdi kláštera. Bohužel těchto skriptů je ve hře velice málo a spočítáte je prakticky na prstech, na rozdíl od CoD, kde bylo skriptů na desítky.

Hratelnost, UI a spol.
No a jak se to tedy hraje? Není to nic hrozného, chvílemi jsem se skutečně bavil. Mise nejsou nikterak rozlehlé, ale bohužel ani nikterak početné. Celkové je Mortyr 2 krátká hra, kterou dohrajete za jeden až dva večery klidné pařby. Ztratit se v misích prakticky nejde, vše je lineární a váš další cíl vidíte na mapě i na místem, kam máte jít, kde je velká modrá šipka. Zbraní je tak akorát a během hry jsem využil skutečně skoro všechny.

Celkovou hratelnost kazí bohužel několik velkých chyb. Tou první je UI, v tomto případě Umělá Idiocie. Nepřátelé se nekryjí, jednají úplně nelogicky a spoléhají pouze na početní převahu. Není žádný zázrak, že naproti vám stojí nepřítel a vůbec si vás nevšímá. To by ještě tak hrozné nebylo - horší je to s granáty. Náckové totiž vyznávají taktiku "granáty vždy a všude", takže nejčastější způsob vaší smrti bude právě díky nějakému tomu granátu, který vám přistál pod nohama. Ale nemusí to být přímo pod nohama. Granát vás totiž usmrtí i pokud spadne kousek od vás. Nepřátelé jich hází tolik, že počet quickloadů bude závratný. Navíc díky nepřátelské (ne)inteligenci se často stane, že ač budete stát PŘÍMO VEDLE nepřátelského vojáka, ten idiot po vás ten granát stejně hodí.

Další věc, související s nepřáteli, která hru kazí je jejich ârespawnâ. Nepřátelé se vám budou objevovat v zádech prakticky celou hru bez jakékoliv logické příčiny a že jich nebude málo. Celková obtížnost tak díky tomu není nikterak jednoduchá. Ale no tak, páni vývojáři, "respawn" je přežitek už nějaký ten pátek!

Grafika v misích je celkem povedená. Až na nemastnou neslanou první a poslední misi je hra pěkná a design okolního prostředí je povedený. Ostatně podívejte se na obrázky roztroušené okolo. Bohužel si tímto hra vybírá svou daň v podobně hardwarových nároků. Pokud nejste nijak nároční a vystačíte si se středními detaily, hra vám poběží krásně plynule i na horších konfiguracích a nahrávání ševelu nebude trvat nikterak dlouho. Pokud ale zvýšíte hodnotu detailů a pozapínáte i nějaké ty pokročilé fajnesy, připravte se na pořádnou slideshow, nikoliv však na extrémní zvýšení kvality. Také za dobu nahrávání levelu si stihnete dojít na kafíčko. Možná ale jak na které konfiguraci.

Zvuková stránka se také celkem povedla. Nesetkáte se s nijakou hrůzností, kvůli které byste museli vypnout repráčky, zbraně mají charakteristický zvuk, apod. Velice mě překvapila zvuková stránka v prastarém klášteře, kde jsem hledal vchod do tajné základny. Uvnitř se totiž zvuk krásně rozléhá a je to skutečně radost poslechnout.

Takže dobrá nebo špatná hra?
Takže si to shrňme. Na jedné straně máme klady v podobě designu většiny misí, pěkné grafiky i zvuků, několika skutečně povedených skriptů, na straně druhé je to špatná umělá inteligence, respawn nepřátel a jejich stále používání smrtících granátů a velice malé herní doby.

Verdikt:I přes tyto nedostatky jsem se u hry ale celkem bavil, ale i tak není Mortyr 2 hoden nést datum vydání v roce 2004. Kdyby hra vyšla o několik let dříve a byla lépe optimalizovaná, dopadlo by to lépe. Takhle je to bohužel jen lehký nadprůměr.