Merchants of Brooklyn - epizodní akce, která nemá co nabídnout
Merchants of Brooklyn
březen 2009 PC
Epizodní počítačová zábava se před nějakým časem jevila jako zajímavá varianta tvorby i distribuce her. Ve velkém se však neuchytila. To nejspíš nezmění ani dnes recenzovaná akce od vývojářů z Paleo Entertainment.
Merchants of Brooklyn jsou prvotinou tohoto studia a bohužel nezbývá než konstatovat, že to bývá po celou dobu hraní značně cítit. Věci nezachraňuje ani profesionální CryEngine 2, na kterém byl postaven i nesmírně populární Crysis.
Příběh se odehrává v daleké budoucnosti, kdy došlo k věci tolikrát dnes diskutované – globální oteplování způsobilo zatopení světa. Lidem to však nezabránilo žít své příběhy, a tak vybudovali města, která jsou rozdělena do mnoha pater. Spodina žije těsně nad vodní hladinou, zatímco vyšší sorta si užívá nebeských výšin.
Jak jistě tušíte, my jsme jeden ze zástupců oné spodiny – Neandertálský klon, který má zastávat práci za duševně vyspělejší. Náš úkol jakožto primitiva s bionickou rukou je jasný, za pomoci našeptávače, vědce Antonia, osvobodit sebe sama a vydat se vstříc lepším zítřkům.
Ono to zní děsně zajímavě, ale když vezmeme v potaz, že tyhle, vlastně jediné důležité informace, jsou do nás naládovány během úvodního komentovaného slideshow z obrázků, tak mnoho důvodů k jásotu nemáme.
Důležitým faktem zůstává, že před sebou vidíme první epizodu tohoto dobrodružství, která končí jediným opravdu zajímavým momentem v jinak téměř chybějícím vyprávění, a proto alespoň zde máme důvod vyhlížet další mini pokračování titulu. Bohužel se ale jedná o důvod dost možná jediný.
V dalších aspektech hra nebývale selhává. Ono to selhání vlastně není ani tak nebývalé. Autoři prostě nenašli vhodnou cestu, která by více zaujala, a proto je možná i dobře, že se vydali cestou epizod. Musíme ale doufat, že jejich kvalita bude postupně stoupat.
Díl první (Volume One) nenabídne nic moc zajímavého. Prostě a jednoduše před sebou máme tuctovou akci, které chybí potřebný spád a hratelnost se nevyhrabala z podprůměru.
V úplném úvodu jsme uvrženi do bojového ringu, kde jsme odkázáni na svou bionickou paži v tandemu s rukou normální. Zde začíná rebélie.
Naše umělá ruka je velmi zajímavé udělátko a Antonio do ní umí nahrát informace, díky kterým se může transformovat do jedné z několika zbraní. Ve hře tak nebudeme sbírat dorozumívdala našich padlých nepřátel, ale vystačíme si „pouze“ s transformacemi naší paže.
Zbraně jsou několika druhů a každý z nich má jiný typ střeliva, kterého je však po většinu průchodu hrou dostatek a v případě nejhorším lze využít pěstí nebo možnosti mrštit po nepříteli jeden z předmětů válejících se po zemi.
Poněkud nevkusně pak působí možnost hodit po našich nepřátelích ostatky (ruka, hlava, noha) jejich zesnulých parťáků. Předměty lze navíc skrze speciální mód paže nabít a udělat z nich, po dopadu vybuchující, pumu.
Tím ale veškeré zajímavosti hrou položené končí. Nelze přehlédnout fakt, že titul prostě nedokáže dostatečně zabavit a kromě poměrně zajímavé grafiky se řadí do šedivého podprůměru.
Hraní není vyloženou tragédií, ale prostě se neřadí do kolonky zábavné, zato má čestné místo v šuplíku těch zabugovaných. Mám sice sto chutí říci, že se nejedná o nic katastrofálního, ale už to, že se původně dostala do distribuce alfa verze, o něčem svědčí.
Kapitolou samou pro sebe jsou naši nepřátelé. Ti nedisponují ani základním pudem sebezáchovy a jejich jediný úděl je pobíhat za námi s účelem nás zabít. Vzhledem k jejich místy až nehoráznému počtu a výdrži se jim to sem tam i daří. Dost často se ale stávají „obětí“ technických kolapsů a ani si nás nevšimnou, dokud na ně nezaútočíme.
Epizodní hraní |
Dnes recenzovaný titul je vlastně jen jednou z možných částí komplexního celku, kterého bychom se mohli dočkat. Pokud se autoři po řadě negativních ohlasů odhodlají vydat i další epizody, tak jsme zvědavi, jak se poučí ze svých chyb. |
V úplném začátku pro změnu troskotaly mé pokusy, o to krýt se. Někdo si řekl, že by bylo fajn, kdyby každý potenciální úkryt po zásahu vybuchoval.
Naši protivníci nejsou ani ničím zajímaví, ať se jedná o Neandertálce, kteří po nás střílí nebo ty, kteří se nás snaží ubít pěstí. Světlou výjimku tvoří jen nepříliš povedení bossové, nebo střílející kovové poletuchy.
Ač by se mohl zdát zmíněný CryEngine 2 jako jasná výhoda, tak to nelze s jistotou tvrdit. Jediné, co si v jeho spojitosti uvědomíte, jsou poměrně vysoké HW nároky, ale že by to nějak krásně vypadalo a z fyziky jsme se zvedali ze židle, to říct nelze.
Grafika se sice řadí mezi zajímavou, ale nebýt herní engine zmíněn v materiálech o hře, tak bych zde dítko Cryteku opravdu nehledal.
Nepříliš pasující zvuky a opravdu špatná hudba již hru příliš nesrazí. Dabing naproti tomu není nijak katastrofický, hlasy jsou sice značně nepříjemné, ale poslouchat se to dá.
Dnes recenzovaný titul mohl dopadnout o mnoho lépe. Sice se jedná pouze o první epizodu, ale pokud by měly ty další vypadat nějak takto, pak bude lepší se jim spíše vyhnout.
Pět videoherních zabijáků, kteří si nás získali. Znáte je všechny?
Jejich živobytím je vraždění ostatních, takže z morálního hlediska k nim máme výhrady, ale přesto si nás svým způsobem získali.
{NADPIS}

{POPISEK}
Fanouškovský Oblivion vzniká už 13 let, Bethesda poslala celému týmu dárek
Oblivion letos ještě neřekl poslední slovo. Kromě právě vydané oficiální předělávky The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered vzniká již třináct let fanouškovská verze, která by měla vyjít koncem...
Podle skvělé české hry Pilgrims vznikne desková hra, vyjde ještě letos
Na motivy vynikající české hříčky Pilgrims od studia Amanita Design vzniká desková hra Pilgrims: Curious Adventures. Do prodeje půjde letos na podzim.
Tady se snadno ztratíte. Deset her s naprosto ohromnými světy
Někdo preferuje herní světy spíše menší, někdo naopak co největší. Pro ty, kdo rádi bloudí v ohromných virtuálních krajinách nebo dokonce vesmírech, vybíráme hry s těmi vůbec největšími světy.
{NADPIS}

{POPISEK}
Fanouškovský Oblivion vzniká už 13 let, Bethesda poslala celému týmu dárek
Oblivion letos ještě neřekl poslední slovo. Kromě právě vydané oficiální předělávky The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered vzniká již třináct let fanouškovská verze, která by měla vyjít koncem...
Nečekaný herní hit obvinili z rasismu, i tak se prodává skvěle
Simulátor dealera drog Schedule 1 se těší velkému úspěchu, nicméně se nevyhnul kontroverzím. Překvapivě ne kvůli drogové tematice, ale kvůli jednomu hernímu úspěchu s údajně rasistickým podtextem.

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!