Čím déle jste ve hře, tím více vás baví. Recenze Mass Effect: Andromeda

Restart jedné z nejpopulárnějších značek posledních let se vydařil přesně podle očekávání. Je trochu kýčovitý, místy nedodělaný, ale také po čertech efektní a zábavný.

O sci-fi sérii Mass Effect si můžete myslet, co chcete, ale i ti nejzatvrzelejší odpůrci jí nikdy nemohli vyčítat skromnost či minimalismus. Vlajková značka legendárních Bioware se očividně zhlédla v těch největších klasikách žánru vesmírné opery, jako je Star Trek či Hvězdné války, a nenabídla nic menšího než boj o osud galaxie.

Šlo o splněný sen každého milovníka sci-fi, který si nad ohmatanými stránkami vědeckofantastických románů či vybledlými obaly béčkových videokazet představoval, jaké to asi je být skutečně „tam“. Kromě milionů spokojených fanoušků ovšem dokázal Mass Effect přinést i spoustu kontroverzních prvků, které rezonovaly celým herním odvětvím. Pět let po rozporuplném třetím dílu tu máme nepřímé pokračování, o němž se navzdory mnoha velkohubým slibům dá říct to samé. Po náročném týdnu s finální verzí vám snad dokážeme pomoci s rozhodnutím, zda se vám investice peněz, času a nervů vyplatí.

In a galaxy far, far away...

Mass Effect: Andromeda ve 4K

Návaznost na původní trilogii zvládli autoři vskutku šalamounsky. Spokojeni tak mohou být jak ortodoxní fanoušci, kteří kromě samotných her znají poměrně komplexně vytvořený vesmír i z bezpočtu doprovodných knih a komiksů, tak absolutní nováčci, kteří by do rozjetého vlaku rádi naskočili, ale nechce se jim začínat už více než deset let starým prvním dílem.

Někdy během událostí předchozích her, kdy to s inteligentním životem v naší galaxii nevypadalo příliš růžově, vyslali zástupci nejdůležitějších ras Aliance kolonizační lodě do vzdálené galaxie Andromeda. Po 634 letech, které strávila posádka v kryospánku, přilétá lidská loď Hyperion na místo určení. Jenže nic není tak, jak mělo podle plánu být.

Vesmírná základna, kterou měl na místě postavit předvoj, není ani zdaleka hotová, „archy“ ostatních civilizací se někde po cestě ztratily. A planety, na nichž měla samotná kolonizace probíhat, nevypadají zblízka ani zdaleka tak lákavě, jak slibovaly prvotní průzkumy. Aby toho nebylo málo, brzy na scénu vstupuje nová rasa agresivních Kettů, a tak po chvíli nebudete vědět, kde vám hlava stojí.

Mass Effect: Andromeda

Hlavní postava, jejíž jméno, vzhled a pohlaví si můžete sami zvolit, se stává vedoucím průzkumníkem, jehož úkolem je najít co nejlepší místo, kde by se mohli lidé usadit.

Že situace nakonec bude daleko komplikovanější, je nabíledni. Kromě očekávatelného politikaření se dočkáme ještě očekávatelnějšího boje o záchranu inteligentního života jako takového.

Jako zrnko písku

Mass Effect: Andromeda

Od prvních kroků je jasné, že tohle není žádná víkendová jednohubka, ale velká a poctivá hra, která dokáže uspokojit všechny potenciální dobrodruhy na hodně dlouho.

Nad čím srdce běžného hráče musí zaplesat, je pro každého recenzenta noční můra, protože je mu jasné, že v potřebném časovém období prostě nemá šanci vidět vše. Ano, prostřílet se samotnou příběhovou linkou je poměrně přímočaré, ale než ignorovat všechnu tu omáčku okolo, to už je možná lepší nehrát vůbec.

Mass Effect se sice řadí do škatulky akčních her na hrdiny, ale více než o napínavé akci, či balancování vývoje postavy, byl vždy především o prozkoumávání okolního světa a vztazích mezi hlavními postavami. Motivace prolézt každý kousek mapy a splnit všechny nepovinné úkoly je tak dána spíše touhou poznat lépe nové universum, než slepým honem za hrstkou zkušeností a lepším vybavením. Efekt je tak jednoznačný: čím déle ve hře jste, tím více vás baví.

Vypilovaná hratelnost

Mass Effect: Andromeda ve 4K

Tempo hry si v podstatě určujete sami. Tou herně nejvděčnější částí jsou akční souboje, kterých je zde vskutku mnoho. Díky novým možnostem pro výskok a „úhyb“, útokům na blízko a také komplikovanějšímu krytí za překážkami jsou ještě o něco akčnější než dříve. Nijak zvlášť se neliší od ryze akčních 3rd person stříleček.

Opatrní hráči, kteří nedisponují bleskovými reflexy a nechtějí se po hlavě vrhat do každé bitvy se ale bát nemusí. Ve výsledku nejde o příliš odlišný zážitek od předchozích dílů. Klíčovým faktorem přestřelek je správné používání speciálních schopností, které jsou tím jediným, co si můžete při přechodu na vyšší úroveň vylepšovat. Postupným rozdělováním bodů se vám pak odemykají různé bojové profily, mezi nimiž si můžete podle aktuální potřeby plynule přepínat. Pokud si ale oblíbíte jediný bojový styl, není problém. Ani na druhou nejtěžší úroveň obtížnosti jsem nebyl nijak nucen opustit svojí roli nenápadného odstřelovače a ostatní konfigurace jsem jen zběžně prolétl.

Mass Effect: Andromeda

Pokud vás střílení přestane po nějaké době bavit (a nejste zrovna v příběhové misi, z níž nelze odejít), je zde obrovské množství dalších činností, kde se můžete realizovat. Prohlubování vztahů se všemi společníky, které může skončit až u mezidruhové soulože, je u her od Bioware prakticky poznávacím znamením.

Kromě toho ale ještě můžete prozkoumávat některé z desítek planet, a to buď analýzou z oběžné dráhy, nebo u vybraných planet přímo z povrchu v terénním vozítku Nomad. Můžete těžit nerostné suroviny, skenovat a nahrávat do databáze všechny neobvyklé formy života, zkoumat a vyrábět nové vybavení, starat se o vybudované základny, vysílat společníky na speciální mise a dělat spoustu dalších vedlejších věcí, na které máte zrovna chuť.

Speciální pozornost si zaslouží i kooperativní multiplayer, kde v uzavřených arénách se svými spoluhráči čelíte vlnám umělou inteligencí ovládaných nepřátel. Tentokrát už ale tento mód není nepovinně povinný jako dříve a krom několika nepodstatných bonusů ke statistikám váš průchod kampaní nijak neovlivňuje.

Mimozemský ráj to napohled

U takto koncipované hry, kde je průzkum spousty odlišných planet klíčovým prvkem hratelnosti, je samozřejmě zcela zásadní grafické zpracování a nutno říct, že ani tady si Bioware ostudu neudělali. Díky enginu Frostbite je o technickou úroveň dobře postaráno. Ještě důležitější je ale fakt, že nezaspali návrháři a každý z nabízených světů tak působí svébytně a v rámci žánru i realisticky. Ať už se pohybujete po vyprahlých pouštích, zmrzlých pustinách či divokou vegetací zarostlých hvozdech, funguje atmosféra na jedničku.

Trochu horší situace je u postav, obzvláště těch lidských, na jejichž účet se momentálně baví půlka internetu. Tím se nenechte odradit. Jednak ty poněkud umělohmotné obličeje nejsou až tak hrozné, obzvláště ve srovnání se staršími díly, jednak si na jejich poněkud „svébytný“ styl rychle zvyknete. Mnohem důležitější než detailnost textury v obličeji a plynulost mimiky je fakt, že je většina vedlejších postav skvěle napsána a samotné dialogy nešustí papírem. Takové Life is Strange nebo Walking Dead jsou na tom po vizuální stránce daleko hůře a to nic jiného než dialogy prakticky nenabízejí.

Grafika tedy není tím úplně nejlepším co můžete v současnosti vidět, díky filmové kameře a pestrosti zobrazovaných světů to ale vcelku úspěšně maskuje.

Zpátky na zem

Mass Effect: Andromeda

Přestože jsem po prakticky nulových očekáváních z Andromedy vyloženě nadšený, nelze zavírat oči nad spoustou chyb, nedodělků a špatných designových rozhodnutí.

Ovládání je vrcholně neintuitivní a ani po desítkách hodin hraní mi plně nepřešlo do krve. Obzvláště orientace v různých menu, podmenu a podpodmenu je děsivá a třeba takový obyčejný seznam questů je roztahaný po čtyřech různých obrazovkách.

Navigace v prostředí je nepřehledná a v případech, kdy se řešení jednoho questu nachází na více místech současně pak vyloženě nepoužitelná. Animace při pohybu vesmírem jsou bez debat působivé, ale jakmile se jich nabažíte a zjistíte, že se nedají přeskočit, stanou se značně otravné. No a co by to bylo dnes za hru, kdyby se obešla bez občasných nevysvětlitelných poklesů snímkování, že?

Jsou to nepříjemnosti, nad kterými sice občas zaskřípete zuby, ale výrazněji vám herní zážitek nezkazí. Daleko horší je nevyrovnanost scénáře, která vážně poškozuje uvěřitelnost okolního světa. Zatímco hlavní příběhové mise a vaši nejbližší parťáci jsou propracováni do detailů (byť vyloženého oblíbence jsem si tentokrát nenašel), spousta vedlejších úkolů nabízí pouze stokrát viděnou vatu, špatně zastíranou šablonovitost a typická videoherní klišé.

Mass Effect: Andromeda ve 4K

I zde bohužel najdeme repetitivní úkoly, které jsou pro každý z mnoha navštívených světů shodné (likvidace nepřátelských základen, hledání dávných artefaktů...), nic vás ale naštěstí nenutí tyto mise plnit. Těch zábavnějších je naštěstí mnohem víc než těch nudných. Oproti Dragon Age: Inquisition od stejných autorů, které místy připomínalo spíše offline MMORPG než hru pro jednoho hráče, je to přeci jen krok dopředu.

Verdikt

Mass Effect: Andromeda se prostě povedl, o tom žádná. Určitě se najde spousta lidí, která se bude vztekat, jak že to dříve bylo daleko lepší, ale je nutné si uvědomit, že jde o značku zaměřenou na co nejširší publikum.

Abych se znovu vrátil k přirovnání z úvodu článku, paralela s Hvězdnými válkami a Star Trekem je více než přesná. Stejně jako v moderních adaptacích těchto kultovních filmů se stále více hraje na efekt a jasnou čitelnost, tak i Andromeda se vydala vstříc davům. To ale není chyba! Pokud dokážete přimhouřit oči nad spoustou nešťastných nedodělků, bude pro vás Andromeda stejně nezapomenutelným zážitkem, jako původní trilogie. A to není vůbec málo.